atlas našich ptáků
Fotogalerie
ptacek309 ptacek222 ptacek573 sojka-obecna-2-5087a54cfeb6f38183f920d529d2e42296622067 nasi_ptaci19.jpeg nasi_ptaci617.jpg nasi_ptaci2436 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info birds-217590_1920 101a www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info
Atlas ptáků


Tetřev hlušec

tetrevhl

Velikost

Délka: M 75-90 cm, F 54-63 cm.
Hmotnost: M 3500-5100 g F cca 2000 g.
Rozpětí: 90-125 cm.
Vejce (data z ČR a SR).
Výška x šířka: 51-59×40-44 mm.
Hmotnost: 35-59 g.

Popis

Pták téměř velikosti krocana, tmavý, hruď leskle modrozelená. Delší zakulacený ocas. Samice je menší, červenohnědá, na hrudi má rezavou skvrnu.

Ekologie

Tetřev hlušec k životu potřebuje rozsáhlé, nejčastěji jehličnaté lesy, s roztroušenými volnými plochami. Důležité jsou porosty bobulonosných keřů a bylin, které poskytují potravu i úkryt.
V březnu začíná tok. Od dubna samice snáší do hnízda, které bývá na zemi, nejčastěji u paty stromu 5-10 vajec. Sedí na nich 26-28 dní, většinou hned první den mláďata hnízdo opouštějí a jsou odvedena na místa s dostatkem potravy. Samice jim pouze potravu odhrabává, mláďata se od začátku živí sama. Rostou velmi rychle, ve stáří 14 dní již uletí dlouhou vzdálenost. Plně se opeří ve stáří 30-40 dní, do podzimu zůstávají se samicí a na zimu se rozdělí do hejnek podle pohlaví. V přírodě byl prokázán nejvyšší věk 12 let, v zajetí více než 18.
Od podzimu do jara se živí jehličím a pupeny stromů. Po zbytek roku požírá různé bobule a další plody, i lístky a výhonky rostlin. Menší část potravy tvoří hmyz a drobní bezobratlí, pouze u mláďat živočišná potrava převažuje. Potravu v žaludku pomáhají rozmělňovat požírané kamínky (max.až 615 kusů a hmotnost přes 40 g).

Rozšíření

Tetrao urogallus urogallus obývá v roztříštěném areálu celou Evropu mimo Pyrenejského poloostrova a východních a jižních Karpat (tam ho zastupují ssp. T. u. taczanowskii a T. u. rudolfi). Areál dál pokračuje až do severozápadní Sibiře. Stálý druh, z některých oblastí jsou známy jarní a podzimní přelety za potravou – častější u severnějších populací. Z okolních zemí žije v Německu 750-1500 “párů”, v Polsku do 500, na Slovensku 500-700, v Rakousku 7000-10000.
U nás v minulosti obýval i lesy v nižších polohách. V současnosti žije asi 90% tetřevů v oblasti Šumavy, zbytkové populace jsou v Slavkovském lese, v Beskydech, Jeseníkách a Králickém Sněžníku. Počty tokajících kohoutů u nás pravděpodobně nejsou vyšší, než 150 kusů.

Význam

V minulosti velice ceněná trofejní zvěř. U nás je od roku 1988 celoročně hájen, od roku 1996 nemůžou být na lov udělovány ani výjimky. Max. počet byl loven kolem roku 1910 a to 1600-1800 kohoutů ročně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Výběr z galerie
ptacek178 ptacek391 ptacek486 nasi_ptaci92.jpeg nasi_ptaci236.jpg nasi_ptaci261.jpg nasi_ptaci655.jpg nasi_ptaci234 nasi_ptaci255 nasi_ptaci270 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info most83 most58 P1010198 P1010224 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info



Nové foto
most103 most11 most30 most36 P1010213 P1010222 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most68 most85 most135 most152 most169 most174 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info