Reklamy
Popis
Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Hlava černá, lopatky bílé, horní hřbet černý, dolní a kostřec bílý s příměsí šedé. Ocas dlouhý, silně stupňovitý, rýdovací pera různě kovově lesklá, převážně tmavozeleně s modře lesklou špičkou. Krk, vole černé, prsa a břicho bílé. Vnitřní prapory ručních letek téměř bílé, černé špice. Vše ostatní leskle černé svrchní křídelní krovky s ocelově modrým leskem.
Ekologie
Vyhledává krajinu, kde se střídají louky a pole s malými lesíky nebo skupinami stromů, především porosty kolem vodních toků. Souvislým lesům se vyhýbá, pokud není rušena, hnízdí i v blízkosti lidských sídel. Hnízdo je nejčastěji vysoko na stromech, v nepřístupných křovinách ale i velice nízko. Základ hnízda je ze suchých větví, na kterých je vrstva hlíny a drnů, kotlinka je vystlána listy a chlupy. Nad hnízdem je typická řídká stříška z větví. Hnízdí 1x ročně, od poloviny března do začátku června snáší 5-7 (3-9) vajec. Zpravidla sedí pouze samice od snesení prvního vejce 17-18 dní. Mláďata krmí oba rodiče 22-27 dní, po opuštění hnízda se drží pohromadě s rodiči do příštího jara, kdy dospívají. Nejvyšší věk kroužkovaného ptáka je 15 let.
Potrava je velice rozmanitá. Živočišnou složku tvoří hmyz, pavouci, měkkýši, obojživelníci, mláďata a vejce ptáků a drobní savci do velikosti mladého zajíce. Rostlinnou část potravy tvoří obilí, ovoce, různá semena a bobule.
Potrava je velice rozmanitá. Živočišnou složku tvoří hmyz, pavouci, měkkýši, obojživelníci, mláďata a vejce ptáků a drobní savci do velikosti mladého zajíce. Rostlinnou část potravy tvoří obilí, ovoce, různá semena a bobule.
Rozšíření
Žije v celé Evropě, v severní Africe a ve větí části Asie až po Kamčatku. Převážně stálý druh, jsou známy pouze kratší přelety. V Evropě v posledních 30 letech stavy ve většině zemí výrazně stoupaly, druh je hodnocen jako zabezpečený. Na území Evropy hnízdí přes 7,5 milionu párů.
V ČR je rozšířena rovnoměrně od nížin (kde je hojnější) až do hor kolem 800-900 m. n. m. Vzácně vyhnízdí i výše, nejvyšší doložené hnízdiště je na Šumavě u Kvildy. Nehnízdící ptáci se vyskytují i nad horní hranicí lesa. Početnost u nás pomalu stoupá, v posledních letech se zdá, že poněkud výrazněji. V letech 2001-03 u nás hnízdilo 50-100 tisíc párů.
V ČR je rozšířena rovnoměrně od nížin (kde je hojnější) až do hor kolem 800-900 m. n. m. Vzácně vyhnízdí i výše, nejvyšší doložené hnízdiště je na Šumavě u Kvildy. Nehnízdící ptáci se vyskytují i nad horní hranicí lesa. Početnost u nás pomalu stoupá, v posledních letech se zdá, že poněkud výrazněji. V letech 2001-03 u nás hnízdilo 50-100 tisíc párů.
Reklamy