Reklamy
Rozpětí:32-35 cm.
Vejce(údaje z ČR).
Výška x šířka:27-34×21-24 mm.
Hmotnost:8,1-8,9 g.
Vejce(údaje z ČR).
Výška x šířka:27-34×21-24 mm.
Hmotnost:8,1-8,9 g.
Popis
Křepelka polní je polní kur veliký asi jako kos černý. Je zemitě hnědě zbarvená s podélnými černými a bílými proužky. Samec má na hrdlé černou kresbu, která chybí samicím i mladým jedincům. Při vzletu vydávají křídla značný hřmot. Na hřbětě mají při vzletu viditelné dva žlutavé podélné pásy.
Hlas – bývá reprodukován jako „pět peněz“, ozývá se i za noci.
Hlas – bývá reprodukován jako „pět peněz“, ozývá se i za noci.
Ekologie
Hnízdění – žije skrytě v oraništích a na lukách. Většinou je prozradí pouze hlas. Křepelkám zjevně nesvědčí změny ve způsobu obhospodařování zemědělské půdy a jejich stavy ve střední Evropě se v minulých desetiletích výrazně snížily. Dnes je spíše slyšíme v pahorkatinách, kde vliv velkovýroby omezovaly existující přírodní podmínky. Hnízdí v červnu až červenci jednou ročně. Hnízdo je umístěno na zemi v malém důlku vystlaném stébly ve vegetaci skrývající ji pohledu zhora.
Samice snáší 7 – 14 hnědožlutých, tmavě hnědě skvrnitých vajec na kterých sedí sama asi 17 dnů, nekrmivá mláďata poté vodí jeden měsíc.
Potrava – semena různých plevelů, listy rostlin a v létě i hmyz.
Křepelka polní je jediný tažný druh z našich hrabavých. Dovede bez přestávky přeletět Středozemní moře i Saharu až do východní Afriky, během tahu se objevuje na nejrůznějších místech. Táhne jednotlivě i v malých skupinách vždy těsně při zemi a vždy v noci. Ze zimovišť v Africe přilétá počátkem května a odlétá v září až říjnu.
Samice snáší 7 – 14 hnědožlutých, tmavě hnědě skvrnitých vajec na kterých sedí sama asi 17 dnů, nekrmivá mláďata poté vodí jeden měsíc.
Potrava – semena různých plevelů, listy rostlin a v létě i hmyz.
Křepelka polní je jediný tažný druh z našich hrabavých. Dovede bez přestávky přeletět Středozemní moře i Saharu až do východní Afriky, během tahu se objevuje na nejrůznějších místech. Táhne jednotlivě i v malých skupinách vždy těsně při zemi a vždy v noci. Ze zimovišť v Africe přilétá počátkem května a odlétá v září až říjnu.
Rozšíření
Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu), Orientální oblast (jižní Asie).
Rozšíření v ČR.
Hnízdí nehojně na většině území,hlavně v nižších a středních polohách,místy však vystupuje i vysoko do hor-nejvýše byla zastižena v Jeseníkách ve 1464 m.n.m.
V 19.století byla u nás velice hojným druhem,počátkem 20.století začal pokles stavů,který vrcholil po roce 1930.Od poloviny 80.let dochází k pozvolnému zvyšování početnosti,tento trend trvá doposud.V letech 2001-03 u nás hnízdilo 5-10 tisíc párů,populace v celé Evropě jsou odhadovány na 2,8 milionu párů.
V 19.století byla u nás velice hojným druhem,počátkem 20.století začal pokles stavů,který vrcholil po roce 1930.Od poloviny 80.let dochází k pozvolnému zvyšování početnosti,tento trend trvá doposud.V letech 2001-03 u nás hnízdilo 5-10 tisíc párů,populace v celé Evropě jsou odhadovány na 2,8 milionu párů.
Význam
V minulosti významná lovná zvěř, v 20. letech minulého století bylo v českých zemích loveno ročně kolem 10000 kusů. V současné době je u nás chráněna, stále se však loví na průtahu a při zimování ve Středomoří.
Zajímavosti
Málo se ví, že její konzumace může být někdy i smrtelně nebezpečná. Někdy totiž zobe semena bolehlavu plamatého (Conium maculatum), čímž se její maso stává smrtelně jedovatým.
Reklamy