Reklamy
Popis
Konipas luční je pták veliký asi jako vrabec domácí ale štíhlejší. Samec má bílé hrdlo. Mláďata mají na hrdle hnědavé skvrny. Spodek těla je žlutý, záda jsou zelenohnědá. Pobíhá po zemi a potřásá dlouhým ocáskem. létá v dlouhých vlnovkách.
Hlas – hlasité „psíb“ nebo „sríh“.
Hlas – hlasité „psíb“ nebo „sríh“.
Zbarvení hlavy u u nás se vyskytujících subspecií.
K.l.středoevropský (M.f.flava) – vrch hlavy popelavě šedý,temeno modrošedé. Nadoční proužek výrazný, čistě bílý, příuší tmavošedé. Samice má temeno hnědošedé, příuší stejné, ale méně výrazné, nadoční proužek špinavě bílý.
K.l.italský (M.f.cinereocapilla) – vrch hlavy tmavě šedý, ještě tmavší jsou tváře a ušní krovky. Nadoční proužek většinou chybí, vzácně je naznačen za okem. Samice je nerozeznatelná od ssp. flava.
K.l.západosibiřský (M.f.beema) – velice světlá modrošedá hlava včetně světlých ušních krovek, které bývají promíseny bíle, bílý je i nadoční proužek a brada. Samice je nerozpoznatelná od ssp. flava.
K.l.východoruský (M.f.lutea) – hlava je skoro celá žlutá s olivově zeleným nádechem na temeni a citrónově žlutými ušními krovkami. Samice má hlavu světlejší než ssp. flava.
K.l.severoevropský (M.f.thunbergi) – vrch hlavy velmi tmavě šedý, tváře a ušní krovky černé. Nadoční proužek většinou chybí, někdy je jen slabě naznačen až za okem a je vpředu bílý, vzadu žlutý. Brada a hrdlo světlejší než spodina těla. Samice velice podobná ssp. flava, ale vrch hlavy a tváře jsou poněkud temější a nadoční proužek je méně vyvynutý.
K.l.předoasijský (M.f.feldegg) – celý vrch hlavy včetně týlu, tváří a ušních krovek je černý. Nadoční proužek většinou chybí, i když se vyskytují jedinci s bílým nebo žlutým proužkem. Samice podobná ssp. flava, ale temeno a ušní krovky jsou skoro černé, nadoční proužek chybí, nebo je žlutý.
K.l.italský (M.f.cinereocapilla) – vrch hlavy tmavě šedý, ještě tmavší jsou tváře a ušní krovky. Nadoční proužek většinou chybí, vzácně je naznačen za okem. Samice je nerozeznatelná od ssp. flava.
K.l.západosibiřský (M.f.beema) – velice světlá modrošedá hlava včetně světlých ušních krovek, které bývají promíseny bíle, bílý je i nadoční proužek a brada. Samice je nerozpoznatelná od ssp. flava.
K.l.východoruský (M.f.lutea) – hlava je skoro celá žlutá s olivově zeleným nádechem na temeni a citrónově žlutými ušními krovkami. Samice má hlavu světlejší než ssp. flava.
K.l.severoevropský (M.f.thunbergi) – vrch hlavy velmi tmavě šedý, tváře a ušní krovky černé. Nadoční proužek většinou chybí, někdy je jen slabě naznačen až za okem a je vpředu bílý, vzadu žlutý. Brada a hrdlo světlejší než spodina těla. Samice velice podobná ssp. flava, ale vrch hlavy a tváře jsou poněkud temější a nadoční proužek je méně vyvynutý.
K.l.předoasijský (M.f.feldegg) – celý vrch hlavy včetně týlu, tváří a ušních krovek je černý. Nadoční proužek většinou chybí, i když se vyskytují jedinci s bílým nebo žlutým proužkem. Samice podobná ssp. flava, ale temeno a ušní krovky jsou skoro černé, nadoční proužek chybí, nebo je žlutý.
Ekologie
Hnízdění – hnízdí v nižších polohách na mokřadních loukách a v blízkosti vodních ploch. Hnízdí v květnu až červenci jednou ročně. Hnízdo je umístěno na zemi v hustějším porostu.
Samice snáší 4 – 6 bělavých, hustě šedě kropenatých vajec na kterých sedí sama po dobu asi 13 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče po dobu asi 12 dnů.
Potrava – Hmyz.
Konipas luční je tažný pták, ze zimovišť v tropické Africe se vrací v dubnu a odlétá v září.
Samice snáší 4 – 6 bělavých, hustě šedě kropenatých vajec na kterých sedí sama po dobu asi 13 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče po dobu asi 12 dnů.
Potrava – Hmyz.
Konipas luční je tažný pták, ze zimovišť v tropické Africe se vrací v dubnu a odlétá v září.
Rozšíření
Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu), Orientální oblast (jižní Asie).
Rozšíření v ČR
U nás hnízdí tento druh pravidelně, ale dost roztroušeně hlavně v nižších polohách, většinou do 400 m.n.m., nejvyšší známé zahnízdění je z Orlických hor ze 720 m.n.m. Počty se citelně zvyšují, za posledních cca 25 let je zaznamenán nárůst hnízdících párů asi o 30%, v letech 2001-03 naše populace čítaly 800-1600 párů.
Mimo nominátního poddruhu k.l.středoevropského (M.f.flava) u nás několikrát byly zaznamenáni jako možní hnízdiči i příslušníci dalších ssp.: k.l.předoasijský (M.f.feldegg), k.l.severoevropský (M.f.thunbergi) a k.l.italský (M.f.cinerocapilla).
Celoevropská populace je většinou hodnocena jako mírně ubývající, ale zabezpečená, v současnosti čítá necelých 8 milionu párů (na území Evropy hnízdí celkem 11 ssp.).
Mimo nominátního poddruhu k.l.středoevropského (M.f.flava) u nás několikrát byly zaznamenáni jako možní hnízdiči i příslušníci dalších ssp.: k.l.předoasijský (M.f.feldegg), k.l.severoevropský (M.f.thunbergi) a k.l.italský (M.f.cinerocapilla).
Celoevropská populace je většinou hodnocena jako mírně ubývající, ale zabezpečená, v současnosti čítá necelých 8 milionu párů (na území Evropy hnízdí celkem 11 ssp.).
Význam
V Červeném seznamu ČR je řazen do kategorie VU – zranitelný druh.
Reklamy