atlas našich ptáků
Fotogalerie
ptacci-002-d5bfff0a1f5d85d2018f71ec20d0fee3b844b060 ptacek438 nasi_ptaci70.jpg nasi_ptaci123.jpg nasi_ptaci701.jpg nasi_ptaci2142 robin-185448_1920 nasiptaci.info hyl-obecny-9666448171825139cb9d10a02536c6059dae5927 most97
Atlas ptáků

Bažant obecný

bazantobecny

Velikost

Délka: M 70-90 cm (z toho ocas 35-45 cm),F 55-70 cm (ocas 20-25 cm).
Hmotnost: 1100 g.
Vejce(data z ČR).
Výška x šířka:41,5-52,1×33,5-37,8 mm.
Hmotnost:24,5-37,9 g.

Popis

Bažant obecný, někdy nazývaný též bažant kolchický je pták veliký jako kohout domácí. Má dlouhý špičatý ocas. Samec má kovově lesklé opeření na hlavě tmavě zelené se zářivě červenými kožními lalučky okolo očí. Samice a mladí jedinci jsou zemitě hnědě zbarvení, mají tmavě skvrnitý hřbet a kratší ocas. Při vzletu vydávájí křídla rámusivý zvuk.Hlas – samec v toku volá „kerrkok“ a poté hlasitě tluče křídly. Hřadující ptáci na stromech se ozývají „geggeg gegeg“.

Ekologie

Hnízdění – hnízdí v kulturní krajině bohaté na stromy a křoviny, v Evropě pocházejí téměř všechny populace bažantů z umělých odchovů. Hnízdí v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je v důlku slabě vystlaném stébly a ukrytém ve vegetaci.
Samice snáší 8 – 12 šedozelených vajec na kterých sedí sama po dobu 24 – 25 dnů a nekrmivá mláďata poté doprovází asi jeden měsíc.
Potrava – v létě převážně hmyz, červi a měkkýši, jinak též semena a zelené části rostlin.
Bažant obecný je stálý pták. Je chován v bažantnicích.

Význam

Významná lovná zvěř. V ČR bylo nejvíce kusů loveno před 2 sv. válkou – až více než 2 miliony ročně. V současnosti se ročně uloví kolem 50000 kusů. V Evropě začali s vysazováním bažantů už Římané. Mimo Evropu byl introdukován v S. Americe, na Havajských ostrovech, v Japonsku a na Novém Zélandu.

Rozšíření v ČR.

.V současnosti hnízdí na většině ůzemí od nížin až po zhruba 900 m.n.m.v Krkonoších-rodinka však byla pozorována i výše-na hřebenech ve výšce 1200 m.n.m.
První zprávy o chovu bažantů u nás pocházejí již z 11.století.Až do 19.století byl převážně chován v bažantnicích,z uniklých jedinců však vznikaly volně žijící populace.Ve 20.století stavy prudce stoupaly,vrcholu dosáhly kolem roku 1970,kdy bylo ročně loveno až 1,2 milionu kusů.Už v polovině 70.let však dochází k prudkému poklesu stavů,a tento trend se doposud nezastavil.V letech 1985-89 byly počty odhadovány na 300-600 tisíc kusů,v letech 2001-03 již jen polovina těchto počtů.
V Evropě byly nejčastšji vysazovány ssp. P.c.colchicus,P.c.principalis,P.c.mongolicus,P.c.torquatus a P.c.formosanus.Kříženci těchto ssp.tvoří většinu u nás žijících populací.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Výběr z galerie
ptacek101 ptacek220 6-7-5-2014-6-77ccfd772a573135c85728436151bf30f1aa4b8c nasi_ptaci351.jpg nasi_ptaci571.jpg nasi_ptaci861.jpg nasi_ptaci2361 dudek-5472b51b0cdb3384c5014444eea1eafed33c630e nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info most16
Nové foto
31a 51a 291a 14birds_b 22birds_b most16 4bids_2017 26bids_2017 most44 most46 most52 most73 P1000716 P1000819