Foto příspěvky
Fotogalerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 26_4_19_23 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 25_2_19_10 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info
Atlas

články a zajímavosti

Čečetka zimní

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

cecetkazimni

Velikost

11,5 – 14 cm, váha 14 g

Popis

Sameček má karmínově červené temeno a hruď, pod malým pěnkavím zobákem s tmavým slemenem má výraznou černou skvrnu. Načervenalý a jemně čárkovaný kostřec. Vršek těla a boky jsou hnědé, podélně proužkované, spodek těla je bělavý. Přes hnědá křídla se táhnou dvě světlé křídelní pásky. Na vykrojeném ocase jsou zespodu dobře patrné široké, tmavé středy nejdelších spodních ocasních krovek. Samička nemá červenou hruď. Mláďata nemají žádnou červenou barvu, chybí jim i černá skvrna na bradě, jsou celkově hnědavá, na spodině mnohem hustěji skvrnitá.

Ekologie

Hnízdním prostředím jsou subarktické a jehličnaté boreální lesy a okraje tundry, pásmo kosodřeviny v horách, v nižších polohách borové a březové porosty na rašeliništích, vrbiny a olšiny kolem vod, ale i parkové krajiny s rozptýlenou zelení, parky a zahrady vesnic a měst. Hnízdí od dubna do července 2x ročně, většinou více párů pohromadě (čečetky mají sklon vytvářet kolonie). Hnízdo staví samička a je umístěno na jehličnanech, listnáčích i keřích, zpravidla ne příliš vysoko. Je postaveno z jemných větviček, suché trávy, kořínků, mechu a lišejníku. Hluboká hnízdní kotlinka má výstelku z žíní, chlupů a peří. Samička snáší 4-5 slabě namodralých vajíček se světle hnědými obláčky a červenohnědým tečkováním, na kterých sedí sama a sameček ji krmí. Potrava je převážně rostlinná, semena olší, bříz, borovic a různých bylin, v době hnízdění i hmyz.

Rozšíření

Žije na severu Eurasie a Severní Ameriky. Je stálým a potulným druhem. V některých letech podnikají ptáci invazní tahy až po Středomoří.

Výskyt v ČR

Pravidelně, ale ve velmi kolísajícím počtu, v některých letech až invazně zimující druh.
kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Čejka chocholatá

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

cejkachoch

Velikost

Délka:28-32 cm.
Rozpětí:67-72 cm.
Hmotnost:170-300 g.

Popis

Vrch těla černý, se zelenavým leskem. Spodina bílá až po okrové spodní ocasní krovky, na krku černá náprsenka. Má nápadně široká křídla, u dospělých samců bělavý lem na konci ručních letek. Nepříliš dlouhý černý zobák, v zátylku nápadná chocholka, u samců delší.

Ekologie

Hnízdí v okolí rybníků, ale i na vlhčích polích a lukách. Žije v monogamii, ale podle populací 20-50% samců v polygamii se 2-3 samicemi. Hnízda staví na zemi, většinou na ne příliš zarostlých sušších místech. Může být i víc hnízd dost blízko sebe, kolonie ale netvoří. Od dubna snáší téměř vždy 4 vejce na kterých sedí oba rodiče cca 24 dní. Mláďata do 2 dnů hnízdo opouštějí, vzletnosti dosahují asi ve věku 33 dní. Nejvyšší věk zjištěný kroužkováním je více než 16 let.
Hlavní součástí potravy jsou bezobratlí živočichové, v malé míře i drobní obratlovci (rybky, žabky).

Rozšíření

Evropa a dále široký pás středem celé Asie. Převážně tažný druh, některé populace na jihu a západě Evropy jsou stálé. Tažné populace zimují ve Středomoří po sever Afriky.
V ČR pravidelně hnízdí na celém území do zhruba 750 m.n.m., místy (Šumava) i výše. Počty hnízdících párů se u nás silně snižují, v letech 1985-89 byly odhadnuty na 20-40 tisíc párů. Opožděná hejnka u nás můžeme pozorovat vzácně až do poloviny prosince, ze zimovišť se začínají vracet od února. Ojediněle se lze s čejkou setkat i v průběhu celé zimy.
kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Červenka obecná

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

cervenkaobec

Velikost

Délka: 12,5-14 cm.
Hmotnost: 14-24 g.

Popis

Menší než vrabec, vrch těla je olivově hnědý, spodina světlejší s nápadnou rezavočervenou náprsenkou. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladým ptákům chybí červená náprsenka, na těle mají nevýrazné skvrnění.

Ekologie

Vyskytuje se v lesích všeho druhu (hlavně v lesích s bohatším podrostem), dále v remízcích, větších porostech křovin a ve sterších parcích a zahradách. Hnízdo je většinou na zemi nebo v zemních polodutinách, staví ho pouze samice. Hnízdí 2x do roka, od začátku dubna do července snáší většinou 4-7 vajec. Sedí pouze samice 13-14 dní, samec ji po celou dobu krmí. Ve hnízdě mláďata setrvávají 13-15 dní, dalších asi 8 dní jsou rodiči krmena i po vyvedení. Pohlavně dospívají ve 2. roce, nejvyšší věk je téměř 13 let.
Potravu tvoří převážně drobní bezobratlí, v létě a na podzim i různé bobule a plody rostlin.

Rozšíření

Obývá většinu Evropy od Irska přes Ural až do západní Sibiře. Jižní hranice rozšíření probíhá od severozápadní Afriky do Malé Asie. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé. Evropská populace se v posledních letech mírně zvětšila a je považována za stabilní – čítá více než 43 milionů párů.
U nás se vyskytuje na téměř celém území od nížin až po horní hranici lesa v horách. V posledních desetiletích jsou počty stabilní, v letech 2001-2003 u nás hnízdilo 0,5-1 milion párů.
kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Čírka modrá

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

cirkamodr

Velikost

Délka: 37-41 cm.
Rozpětí: 59-67 cm.
Hmotnost: 240-600 g.
Vejce (prům hodnoty pro ČR).
Výška x šířka: 46×33 mm.
Hmotnost: 26 g.

Popis

Samec ve svatebním šatě má hnědou hlavu s nápadnou bílou páskou. Vrch těla je šedobílý, boky bělavé, ostře ohraničené od tmavohnědé hrudi. Samice je hnědá, nenápadně skvrnitá, má světlejší nadoční proužek. Samec v prostém šatě je podobný samici. Obě pohlaví mají nevýrazné kovově zelené zrcátko vpředu i vzadu bíle lemované.

Ekologie

Hnízdo si staví na zemi v rostlinném krytu. Od dubna do června snáší 5-12 vajec, sedí pouze samice 23 dní, samec se celou dobu zdržuje v okolí. Vylíhlá mláďata jsou během prvního dne odvedena k vodě, vzletná jsou po 1 měsíci, pohlavně dospívají v jednom roce.
Potravu tvoří pulci, rybí potěr, korýši, měkkýši, červi a hmyz, živí se i semeny a zelenými částmi rostlin.

Rozšíření

Většina Evropy a navazující široký pruh středem Asie. Hranice areálu dosti kolísají, hlavně v Evropě se během posledního století několikrát rozšířil na sever a opět ustoupil. Po roce 1950 se početnost v Evropě začala snižovat a tento trend přetrvává dodnes. Celoevropská populace čítá v současnosti více než 390 tisíc párů a je považována za ubývající. Tažný druh zimující převážně daleko na jih od hnízdního areálu v Africe mezi Saharou a rovníkem, východní populace v jižní Asii.
Naším územím pravidelně protahuje, v malém množství hnízdí především v nížinách, max. vystupuje do výšek 670 m.n.m. Stejně jako v celé Evropě klesají stavy i u nás, v letech 2001-03 byl počet hnízdících párů odhadnut na 60-120.

Význam

Je řazena mezi zvěř, v malých počtech se loví. V Červeném seznamu ČR je v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.
kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Čírka obecná

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

cirkaob

Velikost

Délka: 34-38 cm.
Rozpětí: 53-59 cm.
Hmotnost: 200-350 g.

Popis

Naše nejmenší kachna, veliká asi jako holub. Samec ve svatebním šatě má kaštanově hnědou hlavu s kovově zeleným pásem po stranách, trup šedý. Samice je hnědá s nenápadným skvrněním, samec v prostém šatě a mladí ptáci jsou podobní. Důležitým rozlišovacím znakem je zrcátko v křídle – je leskle zelené, vpředu bíle lemované.

Ekologie

Hnízdo si staví na skrytých místech v hustém rostlinném porostu, většinou blízko vody. Od dubna do června snáší 5-12 (15) vajec, sedí pouze samice 23 dní. Brzo po vylíhnutí jsou mláďata odváděna na vodu, od prvního dne se velice dobře potápějí a plavou. Vzletná jsou ve věku kolem jednoho měsíce, pohlavně dospívají v jednom roce.
Potrava je rostlinná i živočišná, přičemž v zimním období převažuje rostlinná a naopak. Z rostlin se živí hlavně různými semeny, méně často požírá zelené části. Hlavní složkou živočišné potravy je hmyz, hlavně larvy žijící ve vodě, v potravě byly zjištěny i malé žáby.

Rozšíření

Od Islandu přes britské ostrovy a Evropu (v jižní Evropě je areál ostrůvkovitý) a severní polovina Asie až po východní pobřeží. Severní populace jsou tažné, zimují na britských ostrovech, v západní a jižní Evropě a v severní Africe. V Evropě hnízdí více než 920 tisíc párů.
U nás hnízdí na většině území, převážně v nížinách až pahorkatinách, může ale zahnízdit i v horách výše než 1000 m.n.m. V současnosti se u nás jedná o silně ubývající druh, v letech 2001-03 byl počet odhadován na 60-100 párů. Mimo hnízdní období naším územím početně protahuje, malé množství ptáků u nás i zimuje.

Význam

Řadí se mezi lovnou zvěř, i když lovena je jen zřídka. V Červeném seznamu ČR je v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.
kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Čížek lesní

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

cizeklesni

Velikost

velikost 11 – 12,5 cm, váha 12 g

Popis

Malý a úhledný, má dost malou hlavu se štíhlým, silně zašpičatělým zobáčkem. Sameček působí celkově žlutozeleným dojmem. Strany hlavy, hrdlo, hruď a kostřec jsou žlutozelené, bez čárek. Temeno a podbradek jsou černé (existují však i samečci bez černé skvrny pod zobákem). Hřbet je tmavě šedozelený s tmavými podélnými čárkami. Břicho a boky světle šedozelené, boky navíc hustě čárkované. Na černozelených křídlech je kontrastní žlutá, nebo žlutobílá kresba. Žluté jsou i kořeny krajních ocasních per krátkého, vykrojeného ocasu (jako u zvonka zeleného – Carduelis chloris). Samička nemá černé znaky na hlavě, hruď a kostřec jsou bílé se žlutozeleným nádechem a rozpitými čárkami. Mladí ptáci mají hnědavý pláštík a hřbet, světlou hlavu a celkově jsou hustě tmavě čárkovaní.

Ekologie

Hnízdí v rozsáhlých jehličnatých a smíšených lesích, hlavně smrkových, dává přednost blízkým olším a břízám kde hledá potravu. Vyjímečně zahnízdí v listnatých porostech nízkých poloh. Hnízdí od dubna do července 2x ročně. Samička staví hnízdo obvykle vysoko v nejhustším jehličí na konci postranní větve. Splétá je velmi dovedně z tenkých větviček, kořínků, suchých trav, mechu a lišejníku. Vše proplétá hmyzím předivem a vnitřek měkce vystele rostlinnou vlnou, srstí a peřím. Snáší 4-5 namodralých, červenohnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí sama a sameček ji krmí. Vylíhlá mláďata krmí rodiče téměř výhradně hmyzem. Hlavní potravu čížků tvoří převážně semena olší a bříz. Charakteristickým rysem je velké kolísání početnosti na hnízdištích.

Rozšíření

Žije v lesích boreální a mírné zóny od Španělska po Sachalin. Na jihu se vyskytuje od Pyrenejí přes Balkán po Kavkaz. Druhá část světové populace žije daleko na východě v Mongolsku, ve východním Rusku a Číně. Je částečně tažný.

Rozšíření v ČR.

Je rozšířen nepravidelně, preferuje podhorské a horské jehličnaté lesy. Početnost silně kolísá, v tzv semenných letech může být velice hojný, zatímco v mezidobí téměř vymizí. Dlouhodobě se stavy u nás udržují na přibližně stejné úrovni, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 90-180 tisíc párů. V zimních měsících se u nás objevují hejna ptáků ze severu Evropy, v některých letech může výskyt být až invazní.
K výrazným změnám v početnosti v jednotlivých letech v návaznosti na úrodu semen jehličnanů dochází v celém areálu. V Evropě je druh považován za zabezpečený, na celém území hnízdí více než 10 milionů párů, z tohoto počtu cca 90% ve Skandinávii, Pobaltí a Rusku.
kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Datel černý

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

datelcer

Velikost

Délka: 40-46 cm.
Rozpětí: 67-73 cm.
Hmotnost: 250-360 g.

Popis

Datel černý je pták veliký jako havran polní. Je jednobarevně černý s červeným temenem (samec) nebo týlem (samice). Mláďata jsou jsou matně červenohnědá. Na rozdíl od jiných datlů létá přímým směrem.Hlas – daleko slyšitelné volání „kliéé“ a následovné „krikrikrikri“, v letu často „kví kví kví“. V toku často silně vářivě bubnuje na kmeny stromů.

Ekologie

Hnízdění – hnízdí v rozsáhlých lesích se starými porosty v dubnu až květnu jednou ročně. Hnízdo si staví ve vytesané hluboké dutině s oválným vletovým otvorem.
Samice snáší 4 – 5 bílých vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu 12 – 14 dnů a mláďata krmí též oba rodiče po dobu cca 25 dnů.
Potrava – larvy brouků žijící ve dřevě a mravenci.
Datel černý je stálý pták.

Rozšíření

Obývá většinu Evropy, chybí na britských ostrovech, na většině Pyrenejského a Apeninského poloostrova a na ostrovech ve Středomoří. Areál dále pokračuje širokým pruhem přes střed Asie až po Kamčatku a Japonsko. V současnosti v Evropě hnízdí více než 740 tisíc párů a populace je považována za stabilní.
U nás je rozšířen pravidelně po celém území, od lužních lesů v nížinách až téměř po horní hranici lesa v horách, pokud tam najde dostatečně silné stromy ke hnízdění. Početnost se zvyšuje, hlavně od počátku 90. let minulého století, kdy se více začal šířit do nižších poloh i do příměstských lesů. V letech 2001-03 u nás hnízdilo 4-8 tisíc párů.
kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Datlík tříprstý

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

datlik_triprsty

Velikost

Délka: 21-24 cm.
Hmotnost: 57-80 g.

Popis

Datlík tříprstý je pták o něco menší než špaček obecný. Je podobný strakapoudu velkému, ale je bez červeného zabarvení, na tvářích má široké černé pruhy. Záda jsou bílá s jednotlivými černými skvrnami, chybějí mu bílé ramenní proužky. Po stranách těla je silně příčně proužkován. Samec má citronově žluté temeno, samice má temeno šedé. Mláďata jsou celkově šedá s více skvrnitými bílými zády.
Hlas – krátké „ygg“ nebo „kjek“.

Ekologie

Rozšíření – Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Nearktická oblast (Severní Amerika).
Hnízdění – hnízdí ve starých horských porostech, v severních oblastech i v rovinách. Naše území při severní hranici je na jižní hraně hnízdního rozšíření. Hnízdí v dubnu až květnu jednou ročně. Hnízdní dutinu s okrouhlým vletovým otvorem si tesá sám.
Samice snáší 3 -4 bílá vejce nakterých sedí oba rodiče a o mláďata se starají též oba rodiče.
Potrava – brouci, motýli a mravenci.
Datlík tříprstý je stálý pták.

Význam

Ve středoevropských podmínkách typický reliktní druh obývající jehličnaté lesy pralesovitého charakteru. V Červeném seznamu ČR je zařazen do kategorie EN – ohrožený druh.

Rozšíření v ČR.

V Čechách se pravidelně vyskytuje na Šumavě, v Blanském lese, v Novohradských horách, a v posledních letech se objevuje i v Českém lese a v Krušných horách. Na Moravě hnízdí v Moravskoslezských Beskydech, v Hostýnsko-Vsetínské hornatině a v Javorníkách. Počty hnízdících párů se zdají být stabilní, v letech 2001-03 na našem území hnízdilo 300-500 párů.
Celoevropská populace se v posledních letech mírně zmenšila na asi 350 tisíc párů.
kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Dlask tlustozobý

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

dlasktlust

Velikost

Délka: 16,5-18 cm.
Hmotnost: 46-72 g.

Popis

Dlask tlustozobý je pták veliký jako špaček obecný. Má mohutný modrý (v zimě hnědý) zobák, silnou hlavu a krátký ocas s koncovou bílou páskou zřetelnou za letu. Pod zobákem má černou skvrnu, na křídlech má dvě bílé křídelní pásky zřetelné za letu. Je celý červenavě nahnědlý, samec má též červenavé temeno. Samice je celkově bledší. Na zemi se pohybuje rozvážně bud kráčí, nebo poskakuje.
Hlas – vábení je mohutné „ciks“ nebo „citt“, zpěv je nenápadné žvatlání s vábivými motivy.

Ekologie

Hnízdění – hnízdí ve světlých listnatých lesích a ovocných zahradách v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je vybudováno z klacíků, kořinků a mechu v korunách stromů a je vystlané chlupy.
Samice snáší asi 5 světle modrých, řídce černě skvrnitých vajec na kterých sedí převážně sama po dobu 11 – 14 dní, samec ji přináší potravu a občas ji vystřídá, mláďata krmí oba rodiče po dobu asi 12 – 14 dnů.
Potrava – dlask se specializuje na požírání zrn, vyklovává především jádra z plodů, dále požírá tvrdá semena různých listnatých stromů a nepohrdne ani hmyzem.
Dlask tlustozobý je částečně tažný pták, severské populace přezimovávají v jižnějších oblastech Evropy.

Rozšíření

Severozápad Afriky, Evropa po jih Skandinávie, v Asii areál pokračuje až po Japonsko v pásu na jih do jehličnatých lesů. Hlavně v jižnějších částech areálu převážně stálý druh, naši ptáci jsou z větší části tažní, zimují v západní Evropě. Celoevropské populace čítají přes 2,4 milionu párů, hodnoceny jsou jako stabilní a zabezpečené.
U nás je rozšířen dost nepravidelně v nížinách a pahorkatinách, ve vyšších polohách je řídký a na horách hnízdí jen vzácně-max kolem 1000 m.n.m. Početní stavy u nás mírně klesají, v letech 2001-03 čítaly 140-280 tisíc hnízdících párů.
kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Drozd brávník

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

drozdbrav

Velikost

Délka: 26-29 cm.
Hmotnost: 95-140 g.

Popis

Drozd brávník je pták o něco větší než kos černý, oproti podobnému drozdu zpěvnému se liší tím, že je na svrchní straně těla více šedý, na spodní straně těla má velké kapkovité skvrny a spodní strana křídel je bílá (u drozda zpěvného žlutá). Samice a samec se navzájem neliší, mláďata jsou na svrchní straně těla skvrnitá.
Hlas – flétnový hlas se podobá písni kosa černého, je však jednodušší. Zpívá z nejvyšších vrcholků stromů. Je slyšet pouze několik týdnů v dubnu a květnu.

Ekologie

Hnízdění – hnízdí ve větších, zejména jehličnatých lesích, místy i v parcích a ovocných zahradách. Hnízdí v dubnu až červnu dvakrát ročně. Objemné hnízdo ze stébel a hlíny si staví vysoko v korunách stromů.
Samice snáší 4 – 5 světle modrých, červenohnědě skvrnitých vajec na kterých sedí sama po dobu asi 13 – 14 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče po dobu asi 14 – 16 dnů.
Potrava – hmyz, plži, červi, žížaly, a bobule.
Drozd brávník je částečně tažný pták přezimující v jižní Evropě, v mírných zimách u nás zůstává část populace, odkud se vrací na přelomu února a března a odlétá na přelomu října a listopadu.

Rozšíření

Rozšířen je mimo nejsevernějších oblastí v celé Evropě, v severozápadní Africe, od Malé Asie po severní Írán a Zakavkazí a v západní Sibiři. Částečně tažný druh, populace ze severu areálu zimují jižněji, většinou nepřekračují jižní hranici hnízdního rozšíření. Počty v Evropě jsou stabilní, čítají přes 3 miliony párů.
U nás hnízdí na většině území od nížin do max. 1500 m. n. m., jeho populační hustota ale není příliš vysoká. V posledních desetiletích jeho početnost mírně stoupá, v letech 2001-03 činila 40-80 tisíc párů.
kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie
Výběr z galerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 20_5_19_9 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 29_4_19_17 27_4_19_45 27_4_19_22 www.nasiptaci.info 13_4_19_15 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most165 www.nasiptaci.info most94



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 26_4_19_49 26_4_19_3 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info dravci_13_4_19_43 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info