Foto příspěvky
Fotogalerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info
Atlas

Nezapomínejme na drobné ptactvo




Myslivci by při výkonu práva myslivosti v honitbách kromě zvěře neměli zapomínat ani na ostatní obyvatele honiteb. Velkou skupinou jsou ptáci, kteří sice z valné části na zimu odlétají, ale přesto u nás zůstává poměrně velká skupina druhů, doplněná o ty severské, kteří u nás zimují. A právě v zimě by měl každý myslivec, který opravdu myslivcem je, pečovat krom lovné zvěře i o ptactvo, ideálně právě v místech, kde má myslivecká zařízení pro přikrmování zvěře.
 
Čím krmit
Základní surovinou pro přikrmování ptáků jsou jakákoliv semena: slunečnice, proso, konopí, mák, lněné semínko i řepka nebo třeba ovesné vločky. Nejdůležitější pro všechny zrnozobé ptáky je slunečnice, a ta by měla tvořit základ krmné směsi, není ale nutné slunečnici čímkoli doplňovat a stačí ji předkládat samotnou.
Druhá základní surovina je hovězí lůj. Prasečí sádlo není pro ptactvo vhodné a ptáci jej berou vcelku neradi a v nejvyšší nouzi, zato hovězí lůj je přiláká i z velké vzdálenosti naprosto spolehlivě.
Výborná jsou i jablka, sušené jeřabiny a strouhaná mrkev.
Další velmi vhodnou složkou krmení jsou ořechy, samozřejmě syrové a nesolené či ochucené. Naopak nevhodný je nejrůznější kuchyňský odpad, těstoviny, kořeněné potraviny a jakékoli zkažené nebo žluklé zbytky. Suché pečivo je v omezené míře sice možné použít, rozhodně je to lepší, než pečivo čerstvé, přesto je nutné zdůraznit, že ani sušené pečivo pro přikrmování (a nejen ptáků) není vhodné, obsahuje hodně soli a dalších přísad. V této souvislosti je uváděn jako příklad králíček obecný, náš nejmenší pěvec, kterého dokáže zabít jediné pozřené zrnko soli právě vzhledem k jeho velikosti.
 
Jak krmit
Asi každý zná klasické krmítko – ohraničenou desku se stříškou, které je v různých podobách vidět okolo lidských obydlí. Je to dobrý a osvědčený způsob přikrmování ptáků, který ale má z mého pohledu dvě zásadní chyby.
Ta první může být pro ptáky i velmi nebezpečná, jedná se o to, že v tomto typu krmítka je krmivo trvale vystaveno ptačímu trusu a stačí jediný nemocný pták a ohroženi jsou všichni ostatní. Toto nelze podceňovat, protože příklady z nedávné minulosti, kdy velmi rychlé rozšíření nemoci znamenalo naprosté zdecimování návštěvníků krmítka, nejsou řídké.
Druhá slabina tohoto typu krmítka je omezený obsah, kdy je nutné krmítko velmi často plnit. Proto je lepší možností automatické krmítko (samonásypné), kdy máme jistotu, že krmítko stačí naplnit jedno za týden či dva.
Krmítko tohoto typu je velmi jednoduché vyrobit, je to prakticky menší velikost automatického krmítka pro spárkatou zvěř a zároveň si přizpůsobit jeho objem podle vlastní potřeby. Sám tato krmítka vyrábím z OSB desek, které jsou odolné počasí, takže i stříšku z OSB desky není nutné ničím zakrývat. Rozměry používám 20×30 cm a na výšku 50-60 cm, krmítko pojme 10-15 kg slunečnice a podle umístění stačí doplnit po týdnu až čtrnácti dnech podle lokality.
Doporučuji krmítko umístit alespoň metr nad zemí, nejen jako ochranu ptáků proti kočkám a kunám, ale i proti srnčí zvěři, která slunečnici neodolá, a pokud do krmítka dosáhne, můžete doplňovat denně.
Další možností je výroba stříškového zásypu klasického tvaru, se střechou 1×1 m, umístěnou na čtyřech kůlech, přední jsou vysoké asi 60 cm a na druhé straně je vhodné střechu pustit téměř k zemi. Nutné je ochránit tento zásyp po všech stranách bariérou z větví, kterou ptáci snadno prolezou, ale která je chrání před dravci a zároveň i krmivo uvnitř před srnčím.
Dalších možností je více, důležité je, aby krmivo nevlhlo a neplesnivělo. Předkládání loje je možné jak v lojových koulích, zalitím do květináčů či např. šišek se směsí zrn a drcených ořechů. Sám kupuji mražený hovězí lůj u řezníka ve velkých kusech, které zavěšuji do smyčky na stromy v okolí krmítka, nebo kousky loje zamáčknu do hrubé kůry okolních stromů nebo do dutin a prasklin ve větvích a kmenech.
 
Kde krmit
Místa pro přikrmování ptáků zásadně spojuji s místy, kde mám krmelce či zásypy. Při pravidelném přikrmování zvěře tak vždy krmítko zkontroluji a doplním. Krmítka mám umístěna do vzdálenosti 40 m od krmelců, snažím se vybrat závětrné místo v dosahu slunečního svitu. Ideální jsou okraje lesů, lesní paseky, remízky, zarostlé okraje rybníků.
Nově umístěné krmítko má obvykle menší návštěvnost, zejména v lesních lokalitách. Chvíli trvá, než si to ptáci mezi sebou „řeknou“ a navíc lesy nejsou tak hustě ptáky osídleny, zejména v zimě. Jsou ale lokality, kdy během několika dnů je krmítko „okupováno“ desítkami jedinců. Následující a další zimu je ale situace jiná, ptáci jako by si pamatovali místo krmení a hned od počátku je na co se dívat. Nejvíce druhů ptáků se každoročně u krmítek ukáže hlavně v únoru a březnu, kdy se objeví zejména ty toulavé druhy.
 
Ptáci
Vždy se vyplatí alespoň chvíli věnovat pozorování „cvrkotu“ na krmítku. Stačí postát 10-15 metrů od krmítka a dalekohledem pozorovat jednotlivé druhy a jejich chování. Pokud se nebudeme hýbat, ptáci se během chvíle chovají tak, jako bychom nebyli. Tedy většina druhů, ti plašší mají problém i s fotografickým krytem a trvá i hodiny, kdy se pohybují okolo a osmělují se.
Sám trávím v těsné blízkosti krmítek mnoho času při pozorování a fotografování ptáků. Stále se tam něco děje, často nevím, na co koukat dřív, protože když metr ode mne sedí sojka a zkoumá můj kryt, na krmítku dlask odhání dotěrné sýkory, pod krmítkem se perou čížci se stehlíky a s kýmkoli, kdo přiletí, do toho se mísí brhlík a šoupálek, lůj obsadili strakapoudi, kteří si hlasitě vysvětlují, kdo tu byl dřív, nevím, kam namířit objektiv, nehledě k tomu, že mi zrovna na sluneční cloně objektivu sedí modřinka a zkoumá svůj odraz v čočce. Tři i čtyři hodiny pozorování tohoto mumraje utečou jako nic a odcházím vždy spokojen, často s pozorováním nového druhu nebo nového chování ptáků. A samozřejmě i se spoustou obrázků na kartě mého fotoaparátu.
 
Obvyklí návštěvníci krmítek
Sýkory jsou nejčastějšími a nejhojnějšími návštěvníky krmítek. Koňadry a modřinky jsou všude, babky je následují. V lesích a na jejich okrajích přilétají rychlí uhelníčci a parukářky.
Velmi rád mám mlynaříky, jejich komando přilétá pravidelně po půlhodince v malém hejnku, už z dálky jsou slyšet, obsadí lůj a za pár minut zase letí dál. Jsou ze všech sýkor nejméně plašší, stane se, že při doplňování loje mi usedají na lůj v ruce a krmí se, jen chvílemi se mi s naprostou důvěrou zadívají do očí.
Šoupálci jsou velmi nenápadní, ke krmítku létají především na lůj, a pravidelně sbírají kousíčky loje, které padají na zem ostatním žroutům.
Brhlík střídá lůj a slunečnici, vůči ostatním ptákům si je vědom své převahy, vždy popadne několik semen slunečnice a ihned s nimi odlétá, semena si nacpe do štěrbin v kůře a pak teprve hoduje.
Dlasci, hýlové, stehlíci, čížci, pěnkavy, jikavci, strnadi, vrabci polní, čečetky a další zrnojedi si loje samozřejmě nevšímají. Všichni vystačí s výživnou slunečnicí, ale sypu jim i pod krmítko na zem především obilný odpad, nejlepší je takový, který je plný nejrůznějších semen.
Všechny druhy strakapoudů a žluny jsou doslova závislí na loji. Jakmile jej objeví, navštěvují krmítko mnohokrát denně.
Kosi a kvíčaly mají nejraději jablka a sušené jeřabiny, nepohrdnou ale ani slunečnicí a dalšími semeny. Na jablka a jeřabiny může vzácně přiletět i brkoslav severní.
Sojky jsou velmi opatrné, a mám na ně podezření, že jsou schopny krom dobrot na krmítku ulovit i některé z jeho návštěvníků.
Velmi pravidelným hostem je ale u dobře navštěvovaných krmítek krahujec. Přilétne těsně nad zemí naprosto nepozorovaně, a než si jeho přítomnost ptáci uvědomí, už některého z nich má. Je to nevídaně dobrý lovec. Stalo se mi, že sameček krahujce ulovil u krmítka samičku koňadry a vzápětí musel čelit prudkému útoku krahujčí samice, která mu koňadru chtěla vzít. Po dlouhé a naprosto neuvěřitelné letecké akrobacii v těsném okolí krmítka samec koňadru nakonec upustil, a oba odletěli.
Krmítko mohou navštívit i další druhy ptáků, jako je třeba střízlík nebo červenka, podle specifického umístění krmítka jsou to i hrdličky, straky nebo kavky, pokud jsou a krmíme i na zemi, objeví se bažanti. Dokonce se objeví i savci, především veverky a myšovití, zejména norník rudý se s oblibou nastěhuje přímo pod krmítko a po celý den sbírá vše, co ptákům upadne.
Přestože se v poslední době objevují názory typu „ptáky je lépe v zimě nekrmit“, krmení ptáků v přírodě se mi velmi osvědčilo a každým rokem přibývá druhů pozorovaných i fotografovaných u krmítek. A čas strávený pozorováním a fotografováním našich opeřenců považuji po celou zimu za čas nejlépe v zimní přírodě strávený, i když u mne na prvním místě v zimním období vždy budou ranní a večerní lovy lišek.
Miloš „figi“ FISCHER
Výběr z galerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info dravci_13_4_19_24 13_4_19_36 Slipka_zelenonoha_20 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 20_5_19_1 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info