atlas našich ptáků
Fotogalerie
ptacek342 ptacek368 3922018_birds ptacek430 ptacek576 nasi_ptaci414.jpg nasi_ptaci565.jpg nasi_ptaci618.jpg nasi_ptaci638.jpg nasi_ptaci648.jpg nasi_ptaci732.jpg nasi_ptaci2147 nasi_ptaci2460 nasi_ptaci2467 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info most86 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info ptaci388 ptaci418 kalous11 ptaci2018_17 www.nasiptaci.info
Atlas ptáků

Drop velký na Znojemsku

Příroda na jižní Moravě je značně pestrá, a tak se v ní setkáváme s poměrně velkým množstvím rostlinných a živočišných druhů. Ke skutečným skvostům na Znojemsku patřil drop velký.
Žil na jihu Moravy již v dávné minulosti a ještě v 70. a 80. letech dvacátého století se zde vyskytovalo průměrně 30–35 jedinců tohoto impozantního ptačího druhu. Jeho tok byl úžasným zážitkem pro každého, kdo jej měl možnost sledovat. Z jindy rozvážného, pomalou chůzí se pasoucího, a nebo nehybně stojícího samce se v době toku stával velice aktivní jedinec. Na tokaništi pobíhal drobnými krůčky různými směry, se vztyčeným ocasem zakláněl hlavu, vous z pírek u kořene zobáku mu trčel do stran nebo vzhůru. Postupně nafukoval svůj vzdušný vak, který se mu pohupoval na krku. Nakonec převrátil křídla tak, až se v této poslední fázi toku proměnil v bílou kouli viditelnou už z velké dálky. A všechno to dělal jen proto, aby upoutal pozornost některé ze samic.
Bohužel možnost takto pravidelně sledovat dropa velkého na jeho tradičním tokaništi na Znojemsku již patří minulosti. V důsledku nadměrného rušení a stresu vyvolávaném zřizování startovacích ploch a následným provozem letadel, která zemědělci začali na ošetřování rostlin a svým polí využívat, došlo v 1. pol. 80. let min. století k radikálnímu poklesu zimující dropí populace.
Počet dropů se následně snížil téměř na polovinu.
V roce 1994 se na Znojemsku pravidelně vyskytovalo už jen šest jedinců.
Další pokles v početnosti dropa a nakonec téměř celkové vymizení způsobily změny v zemědělském hospodaření. Zemědělci se museli podřídit trhu a z původně živočišné výroby se zaměřit na rostlinnou. Pro pěstování vojtěšky, ideální plodiny pro dropa, najednou nebyl důvod. Nahradila ji hlavně kukuřice a další plodiny nevhodné pro dropa. Také používání pesticidů nebo zavlažování měly negativní vliv. Drop ztratil své vhodné životní prostředí.
V současné době je jeho výskyt na Znojemsku jen ojedinělý (pouze zálety jedinců ze sousedního Rakouska) a hnízdění zcela výjimečné. Snahy o jeho návrat ale pokračují.
V roce 2016 by měl být pro dropa velkého dokončen aktualizovaný záchranný program. Věříme, že jeho následná realizace konečně povede k tomu, že sledování toku dropa velkého, tohoto nádherného ptačího druhu, se stane na Znojemsku opět skutečností.
 
Drop velký (Otis tarda) patří do řádu krátkokřídlých a čeledi dropovitých. Areál jeho rozšíření sahá od stepních oblastí Španělska až po Čínu.
V roce 2014 byla celosvětová početnost dropa velkého odhadována na 44 000–57 000 jedinců (ALONSO, 2014). Kromě Pyrenejského poloostrova, kde žije více než polovina uvedené celosvětové populace, se evropská populace dropa velkého vyskytuje hlavně ve střední Evropě, na Ukrajině a v Rusku. 
Drop velký je v České republice chráněn podle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a na základě navazující prováděcí vyhlášky č.395/1992 Sb. Touto vyhláškou je zařazen do kategorie kriticky ohrožených zvláště chráněných druhů živočichů. Některé mezinárodní úmluvy, které se vztahují na ochranu dropa velkého, jsou např. Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES), Bernská nebo Bonnská úmluva. Právě v rámci Bonnské úmluvy podepsala Česká republika v roce 2008 Memorandum porozumění o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého (Otis tarda).
 

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DROPOVI VELKÉM

Charakteristické znaky jedince

Dospělý drop svým vzhledem připomíná malého pštrosa. Oproti většině našich ptačích druhů je robustní, tělo drží ve vodorovné poloze. Krk má dlouhý, hlavu poměrně malou, zobák silný. Má velice bystrý zrak.
Dospělému samci vyrůstá od kořene zobáku tzv. vous.
Vysoké silné nohy mají jen po třech prstech, ale k hrabání je nepoužívá. Samci jsou mohutnější než samice a tento rozdíl ve velikosti mezi oběma pohlavími je poměrně značný. Mají také silnější krk a jsou o trochu výrazněji zbarveni než samice, které se vzhledem k menší velikosti těla jen těžko rozlišují od nedospělých mláďat.
Stojí­-li dospělý drop velký na poli s nízkým rostlinným krytem, je patrný již z velké dálky. Při sezení na zoraném poli ho ale často přehlédneme, protože barevně splývá s okolím.
Drop velký se dožívá kolem 20 let.
 

Dospělý samec (kohout)

Dospělý samec je mohutnější než samice. Hlavu má světle šedou, okrový hřbet a žlutohnědá křídla s ocasem mají černé příčné pruhy, spodní strana těla je bílá. Vysoký je až 1 m. Hmotnost se u něho pohybuje průměrně mezi 12–17 kg. Jen výjimečně může dospělý samec dosáhnout hmotnosti 20 kg. Rozpětí křídel je kolem 180–210 cm.
Samec je pestřeji zbarven na jaře, tj. v období toku. Od kořene zobáku mu narůstá tzv. vous, který je složený z tuhých pírek v počtu až 42 ks. Ta mohou být dlouhá až 17 cm. Během roku je vous krátký, do patřičné délky doroste koncem zimy před začátkem toku.
Na spodní straně krku a na části hrudi má samec rezavožlutý pruh, který se stářím samce bývá širší a uzavřenější.
V oblasti krční má vyvinutý vzdušný vak, který se vytváří v době pohlavní dospělosti samce a v činnosti je pouze v období toku. Vak může pojmout až 6 l a je nafukován z plic vydechovaným vzduchem. Samec má tlumený hluboký hlas, který vydává při toku nebo v náhlém rozrušení.
Pohlavně dospívá ve 4–6 letech.
 

Dospělá samice (slepice)

Dospělá samice dropa velkého je asi o třetinu menší než samec. Na první pohled a z větší vzdálenosti se zdají být obě pohlaví stejně zbarvená. Samice ale nemá ve svém šatě tolik bílé barvy jako samec. Oproti samci má užší šedý krk. Bývá 50–60 cm vysoká, hmotnost těla se u ní pohybuje mezi 4–8 kg. Rozpětí křídel je kolem 160–180 cm.
Samice vyrušená z hnízda nebo od mláďat se může ozývat syčením, ale také táhlým naříkavým pískáním. Skoro k nerozeznání je od dospívajících mláďat, s nimiž se zdržuje v hejnu během celého roku pohromadě.
Pohlavně dospívá ve 2–4 letech.
 

Mládě (kuře)

Vylíhlé mládě dropa velkého má hmotnost kolem 90 g. Je porostlé hustým prachovým peřím krémové barvy s tmavohnědými a černými skvrnami. Nohy má poměrně silné. Po vylíhnutí je ještě slabé, nemotorné, rychle se unaví, a proto se s ním samice v prvních dnech jeho života pohybuje jen nedaleko hnízda. Mládě na počátku vývoje samice pravidelně zahřívá, neboť je velice citlivé na prochladnutí a vlhkost.
Ve vyhledávání potravy je po vylíhnutí zcela závislé na matce, která mu potravu sama vyhledává, ukazuje a podává. Mládě vzhledem ke svému rychlému vývoji potřebuje dostatek energie, který mu poskytuje především hmyz. Ten je jeho základní a nejdůležitější potravou v prvních dnech života. Jsou to hlavně kobylky, sarančata, cvrčci, brouci, také pavoukovci nebo půdní kroužkovci. Až teprve později postupně přibývá i potrava rostlinná.
Schopné letu je ve stáří asi 2 měsíců. Odrostlé mládě se svým zbarvením a velikostí nejvíce podobá samici.
 

Nároky na biotop

Drop velký je stepním druhem, který u nás obýval tzv. kulturní stepi. Vyskytoval se hlavně v rovinaté zemědělské krajině, která mu velmi vyhovovala, neboť je zčásti obdobou původní stepi. Ve svých nárocích totiž vyžaduje krajinu přehlednou, bez stromů a keřů. Jen zřídka, mimo hnízdní období, z rovin zalétal do vyšších poloh se zvlněnou krajinou (na Znojemsku byl pozorován např. v katastru obcí Višňové 1970, Lesná 1976, Ctidružice 1978, Blížkovice 1985, Šumná 1988 aj.). S oblibou se zdržoval v porostech jetelovin a řepy, tedy v zemědělských plodinách, ze kterých dobře viděl do krajiny. Vyšší kulturní rostliny, jako např. kukuřici, využíval ke svému případnému úkrytu jen v době zvýšené hospodářské činnosti člověka. Samotné větrolamy, které na jihu Znojemska lemovaly větší půdní celky (hony), neměly vzhledem ke svým vzdálenostem výsadby na obsazování lokalit dropem nějaký podstatně významný rušivý vliv.
Zamokřeným a vlhkým místům se většinou drop vyhýbal.
Na Znojemsku byl drop velký druhem stálým až zčásti přelétavým. Podle našich pozorování, která byla potvrzena zjištěním některých členů mysliveckých sdružení ze zdejší oblasti, přelétali jedinci nebo malé skupiny dropa velkého na přilehlá rakouská území a naopak. Jako prostor nejčastějších přeletů se dalo označit pásmo mezi Hraběticemi a Chvalovicemi. Přelety 4–9 jedinců byly pozorovány hlavně na jaře a na podzim v letech 1970, 1973, 1975, 1978, 1980, 1981, 1983, 1984 a 1989. Proto se předpokládalo, že existuje úzká souvislost mezi hlavním znojemským výskytištěm dropa velkého a nejbližšími rakouskými lokalitami v Dolním Rakousku v oblastech Retz a Hollabrunn. Vzdušnou čarou se jedná o vzdálenost 15–25 km. O pravidelném styku obou populací dropa velkého mezi sebou svědčí rovněž krátkodobé pobyty menších hejn cizích populací na znojemském území v období zimování.
Na Znojemsku jsme nejvíce přeletů zaznamenali uvnitř hlavního výskytiště mezi zimovištěm a tokaništěm, které jsou od sebe vzdáleny 2–3 km vzdušnou čarou. Nepravidelné byly přelety z území hlavního výskytiště do výskytišť vedlejších. Jen ojediněle a s krátkou dobou pobytu byly zaznamenány přelety do dalších katastrů obcí na Znojemsku, jako jsou Branišovice, Těšetice, Dolenice, Hevlín, Slup, Jaroslavice, Konice u Znojma, Mackovice, Oblekovice, Přímětice, Šumice, Ctidružice, Šumná, Hrabětice, Hrušovany nad Jevišovkou a Prosiměřice.

Výběr z galerie
ptacek166 ptacek219 OLYMPUS DIGITAL CAMERA ptacek659 94bird ptacek612 img00089b-5428d7128885de6c38cdb6d981a53c7303047af3 nasi_ptaci272.jpg nasi_ptaci635.jpg nasi_ptaci823.jpg nasi_ptaci2179 nasi_ptaci2353 animal-946493_1280 kingfisher-881975_1920 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info most16 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info ptaci286 ptaci343 ptaci2018_39 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info



Nové fotky
nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info