atlas našich ptáků
Fotogalerie
ptacek594 img00001c-32eedefde3b28710bac9d4aad2bbc4f641fe256a _dsc0976-f77a0d81c011343e015197429d94491c3f7c320e cimg1941-86fdfa3eb9794260b9a22152d7fd62e09311abf6 nasi_ptaci74.jpg nasi_ptaci484.jpg nasi_ptaci2148 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info birds-217590_1920 www.nasiptaci.info most150 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 50bird
Atlas ptáků

Hostýnské vrchy

Ptačí oblast Hostýnské vrchy

Ptačí oblast Hostýnské vrchy se se svými 52 čtverečními kilo- metry rozkládá v centrální části Hostýnských vrchů. Název jí samozřejmě dalo významné duchovní místo Hostýn, přičemž vrchol Hostýna se známou bazilikou a poutními domy leží paradoxně již mimo hranice ptačí oblasti (dále jen PO). Jedná se o oblast se strmými kopci, ovšem nikterak vysoký- mi – nejvyšší Kelčský Javorník měří 865 m n. m. Specifikem je vysoká lesnatost – kolem 94 %, což je nejvíce ze všech PO v ČR. Zbytek připadá na podhorské louky a pastviny, malou část zaujímají i vesnické domy a chaty v roztroušené zástavbě. Vzhledem k tomu, že nejnižší nadmořská výška je 395 m, nepřekvapí původní druhové složení lesů – bučiny a jedlobučiny. Dnes je původní druhová skladba ze zhruba 60 % přeměněna na smrkové monokultury.

Zajímavý fenomén, kterého si všimne snad každý návštěvník, je vysoký podíl starých bukových porostů. Přírodní rezervace a památky zaují- mají zhruba 4 % rozlohy PO a většinou se jedná o pralesovité zbytky původních porostů. Rezervace jsou to opravdu krásné, například Čerňava s různověkými stromy, popadanými kmeny nebo porosty mechů má své osobité kouzlo. Podobně rezervace Obřany na suťových svazích, do kterých je místy pracné se vůbec dostat po dvou končeti- nách, největší Kelčský Javorník s pralesovitými porosty a vrcholovou javořinou nebo i třeba malinká rezervace Tesák se spoustou starých živých i tlejících obrovských jedlí. Zcela zásadní jsou ale v „Hostýnkách“ listnaté porosty, které nejsou nijak chráněné. Hnízdí zde totiž stěžejní část populací lejsků malých a strakapoudů bělohřbetých, což jsou před- měty ochrany, kvůli kterým byla PO zřízena. Například u strakapoudů bělohřbetých hnízdí mimo rezervace přibližně 70 % populace a u lejs- ků malých ještě více. Z dlouhodobého hlediska je tedy zásadní, jak se bude hospodařit v běžných lesích. O strakapoudech bělohřbetých je známo, že potřebují ke svému životu staré listnaté porosty s dostatkem mrtvého dřeva. Výzkumem jejich habitatových nároků jsem například zjistil, že se v jejich teritoriích nachází průměrně 20 m3 mrtvého dřeva na hektar, což představuje přibližně 10 stromů. Jednoduché a levné opatření, tedy ponechávání 10 mrtvých stromů v porostu, by mohlo znamenat minimální náklady pro lesnictví a velký přínos nejen pro
strakapoudy, ale i jiné druhy ptáků, hmyzu, hub nebo mechů.Přítomnost hustých zapojených bučin, které nejsou prosvětlené nebo mezernaté, se jeví být důležitá pro lejsky malé. Nejčastěji jsou samečci slyšet i z poměrně mladých porostů kolem 70 let věku.
Zatímco populace strakapoudů bělohřbetých je stále poměrně sta- bilní – drží se na 25–30 párech –, o lejscích malých se to říci nedá. U lejsků bohužel chybí přesnější data z monitoringu, nicméně srovnání současného stavu se vzpomínkami pamětníků časů nedávno minulých je dosti tristní. Na transektu, kde před zhruba 20 lety zpívalo okolo 15 samců, mám dnes radost, uslyším-li samce dva. Otázkou je, čím je tak výrazný úbytek způsoben, protože strakapoudů bělohřbetých je stále přibližně stejně. Podobný trend se ukazuje i v sousedním Horním Vsacku a Beskydech. Možná může být problém i na tahové trase nebo zimovišti, což je ovšem pouze spekulace. Celkový odhad pro PO je
30–40 párů lejsků malých.

Co lze taky vidět

Z ornitologického hlediska je na Hostýnských vrších bezesporu nej- zajímavější druhová diverzita šplhavců. Z deseti evropských šplhavců můžeme v PO potkat rovnou devět druhů, přičemž na toho desátého, strakapouda jižního, narazíme hned v Bystřici pod Hostýnem, tedy cca 2 km od hranice PO. Pomineme-li charismatického strakapouda bělo- hřbetého, je určitě největší atrakcí hnízdění datlíků tříprstých. Datlíci zjevně dlouho unikali pozornosti a až před několika málo lety se začala objevovat častější pozorování. V roce 2015 bylo poprvé prokázáno i hnízdění. Zřejmě jich ale v kopcích bude více, než se na první pohled zdá, což potvrzují i nové záznamy z ostatních pohoří ČR (Krušné hory, Jeseníky, Krkonoše, Vysočina, Brdy, …).
Kromě všudypřítomných puštíků obecných zde hnízdí i vzácnější druhy sov. V horách je prokázaný výskyt sýců rousných, kulíšků nej- menších a výrů velkých, na úpatí jsou i kalousi ušatí. Z letošního roku jsou prvně doložena pozorování šířících se puštíků bělavých. Sovy bohužel patří v „Hostýnkách“ k nejméně prozkoumaným skupinám ptáků.
Zajímavá je taktéž otázka hnízdění jeřábků lesních. Náhodné zázna- my se ještě občas stále objeví, jedná se ale zřejmě o poslední zbytky dožívající bývalé populace. Pokud se radikálně nezmění hospodaření v lesích, předpokládám, že maximálně během jednotek let jeřábci zcela vymřou (pokud se tak už ovšem nepozorovaně skutečně nestalo).Díky poměrně vysokému zastoupení starých listnatých porostů je běžnou součástí avifauny lejsek bělokrký. Často můžeme ze starých bučin slyšet i houkání holubů doupňáků, kteří rádi hnízdí v dutinách po datlech černých. Při procházce se snad ani nejde vyhnout drsné- mu krákání krkavců velkých. Naopak zpívající kosy horské, které lze tradičně pozorovat například hned u autobusové zastávky na Tesáku,
bychom dnes možná spočítali na prstech jedné ruky.
Hřiby, rozhledna, daňci a podobně
Hostýnské vrchy jsou nejzápadnější výspou Valašska, díky své poloze na rozhraní s Hanou se jedná i o velmi turisticky exponovanou oblast. Již současný velký turistický tlak neustále dlouhodobě roste. Obliba chataření a chalupaření neklesá, spíše naopak. Rekreační obce jako Rusava nebo Rajnochovice pravidelně v létě ztrojnásobí počet obyvatel. S tím také souvisí nejoblíbenější česká sportovní disciplína – sportovní houbaření, tj. kdo nasbírá víc. S trochou nadsázky lze říci, že v době, kdy dobře rostou hřiby, snad není v lese hektar, kde by někdo neprošel. Obzvláště v posledních letech prudce roste počet hromadných spor- tovních akcí (různé cyklistické závody, běhy, noční přechody apod.).
Tak jako jinde na světě, i zde je snaha přilákat co nejvíce lidí na různé atrakce. Z projektů poslední doby je určitě nejvýznamnější vloni otevřená rozhledna na Kelčskému Javorníku. Dříve byla tato nejvyšší hora více méně opuštěná, prošlo zde pár lidí za den. Z vrcholu nebylo totiž přes hustý smrkový porost na jedné straně a bučinu na druhé vůbec nic vidět. V současnosti je zde, pravda, nádherný výhled na polovinu Moravy i kousek Slovenska, tento pohled si ovšem nenechají za pěk- ných dní ujít stovky lidí. Bohužel část návštěvníků ruší ptáky v rezer- vaci přímo pod rozhlednou. Krom toho je více než pravděpodobné roz- šiřování služeb u rozhledny formou prodejních stánků s občerstvením. Podobně rizikový je i plán na rozšíření sjezdovky na Ožiňáku. Přímo v trase uvažované sjezdovky je doložené hnízdo strakapouda bělohřbe- tého i teritorium lejska malého.
Klasickou bolestí lesních komplexů jsou kromě nepřirozené dře- vinné skladby i vysoké stavy spárkaté zvěře. To platí i v Hostýnských vrších, kde je především daňčí zvěř hlavním problémem pro přirozené zmlazení. Například v údolí Na Bystřičkách můžeme vidět úspěšné řešení problému se zvěří. Pokud se starý porost prosvětlí na větší ploše, nestihne následnou generaci mladých stromků zvěř likvidovat.
Výhodou současného stavu je poměrně velká plocha starých listna- tých porostů, na které jsou vázány vzácné druhy ptáků. Při pohledu do budoucnosti se to ovšem jeví jako potenciální nebezpečí. Dnešní populace jsou sice ještě pořád silné, ale otázkou je, zda se rychle nepropadnou poté, co budou stávající vhodné porosty vykáceny. Jednoduchou analýzou druhového a věkového složení porostů zjis- tíme, že po vymýcení starých mimorezervačních bučin nastane pro strakapoudy bělohřbeté, holuby doupňáky nebo datly černé problém. Chybí zde totiž generace stromů v předmýtním věku, která by tyto staré mýtní porosty plně nahradila. V roce 2015 vyhlásil Krajský úřad Zlínského kraje tři nové menší lesní rezervace (Pavlínka, Bludný a Orlí hnízdo – dohromady necelých 25 hektarů), což je z ochranářského hle- diska počin pozitivní, nicméně opět je důležité si uvědomit, že zásadní je způsob hospodaření v běžných hospodářských lesích.

autor:Martin Vymazal
Výběr z galerie
ptacek301 ptacek431 ptacek561 p4-d04b10e5424ac996b49d78076e9f5dd8fdc79d14 nasi_ptaci230.jpg nasi_ptaci283.jpg nasi_ptaci604.jpg nasi_ptaci793.jpg nasi_ptaci2189 nasi_ptaci2383 coal-953316_1280 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info animal-1766760_1920 golden-eagle-50713_1280 35birds_b 17bids_2017 www.nasiptaci.info most167 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info



Nové foto
ptacek210 ptacek297 39bird ptacek241 ptacek488 nasi_ptaci743.jpg nasi_ptaci196.jpg nasi_ptaci216.jpg nasi_ptaci382.jpg nasi_ptaci399.jpg nasi_ptaci447.jpg nasi_ptaci494.jpg nasi_ptaci504.jpg nasi_ptaci612.jpg nasi_ptaci834.jpg nasi_ptaci842.jpg nasi_ptaci2220 nasi_ptaci2241 4822018_birds magpie-600266_1280 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info cimg2417-2777266c18d507912e62a43959ce38b89d82dd43 www.nasiptaci.info most71 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info ptaci408 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info