atlas našich ptáků
Fotogalerie
www.nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 6222018_birds 30bird www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 8222018_birds 24bird 76bird
Atlas ptáků

Jeseníky

Ptačí oblast Jeseníky

V oblasti nejvyšších moravských hor byla téměř před padesáti lety vyhlášena jedna z plošně největších chráněných oblastí u nás – CHKO Jeseníky. Díky velkému rozpětí nadmořských výšek (320–1492 m n. m.) nabízí tato oblast návštěvníkům vel- kou pestrost biotopů, a tudíž i spoustu zajímavých živočišných a rostlinných druhů. Při pohledu na barevný letecký snímek si nelze nevšimnout jediné převládající barvy, která nám prozradí další charakteristiku tohoto území. Přibližně 80 % území CHKO je pokryto lesy. Nejcennější místa celé oblasti jsou ukryta v národních přírodních rezervacích: Praděd, Šerák–Keprník, Rejvíz a Rašeliniště Skřítek. Právě zde se můžeme setkat také s nejzajímavějšími ptačími druhy Jeseníků.

Celá ptačí oblast je zasazena do území CHKO Jeseníky a zaujímá přibližně 70 % její rozlohy. Po Šumavě a Doupovských horách jsou Jeseníky třetí největší ptačí oblastí v ČR. Přes poměrně velkou rozlohu má ptačí oblast pouze dva předměty ochrany a oba tyto druhy mají něco společného: pouhým okem běžného návštěvníka Jeseníků jsou těžko spatřitelní. První z předmětů ochrany našel své útočiště v roz- sáhlých jesenických lesích, a dokonce má toto prostředí zakotveno i ve svém druhovém názvu – jeřábek lesní. Druhý z nich osídlil přede- vším podhorské louky a prozradí ho snad jen vytrvalý a hlasitý noční projev; je to chřástal polní.
Populace jeřábka lesního je dnes na území ptačí oblasti odhadována přibližně na 100 párů; v celých Jeseníkách to bude ještě o něco více. Jeřábek je dnes již posledním z kurovitých ptáků, který má v Jeseníkách fungující populaci. Nejčastěji na něj narazíme v časných ranních hodinách na lesních cestách, například na Sobotínsku či Vrbensku. V jarním období prozradí tento druh charakteristická stopní dráha na zbytcích sněhové pokrývky.
S chřástalem polním se tváří v tvář setkal asi jen málokdo, zato větši- na chalupářů a chatařů, například v oblastech Rýmařovska, Sobotínska, Vrbenska i Rejvízu, zná charakteristický hlas samce volajícího z přileh-
lé podmáčené louky velmi dobře. Pravidelné mapování ozývajících sesamců chřástala polního v ptačí oblasti prozrazuje značné meziroční rozkolísání populace tohoto druhu. Dlouhodobě je však populace poměrné stabilní a pohybuje se v rozmezí 60–100 volajících samců.
Vedle těchto dvou předmětů ochrany se můžeme v ptačí oblasti setkat se spoustou dalších zajímavých i atraktivních ptačích druhů. V první řadě bych uvedl sokola stěhovavého, jehož populace od roku 2001 v celých Jeseníkách pomalu roste. Právě tento druh je horkým kandidátem v případě, že by se počet předmětů ochrany ptačí oblasti Jeseníky někdy v budoucnu navyšoval. K výčtu dalších zajímavých druhů rozhodně patří linduška horská, datlík tříprstý, lejsek malý, bud- níček zelený, kulíšek nejmenší či jeden pár jeřába popelavého, který v ptačí oblasti hnízdí od roku 2009.

Alpínské bezlesí

Bezesporu nejatraktivnějším jesenickým biotopem, a to nejen z pohle- du ornitologa, je alpínské bezlesí. Odborníci tuto oblast jesenických holí označují jako arkto-alpínskou tundru. S tímto typem prostředí se setkáme v České republice pouze na dvou, respektive třech mís- tech. V Krkonoších, Jeseníkách a ve velmi malém rozsahu na vrcholu Králického Sněžníku. Pro pozorování typických druhů tohoto prostře- dí plně postačí, když se budeme držet na turistických trasách hlav- ního hřebene (Břidličná hora, Vysoká hole, vrchol Keprníku, vrchol Pradědu) a v okolí horských chat (Ovčárna, Kurzovní, Švýcárna, Šerák). Specifickým druhem alpínského bezlesí je bezesporu linduška horská. Opakovaným a podrobným mapováním tohoto druhu v posledních letech se potvrdila velmi nízká populace v Jeseníkách. V celé hřebenové části dnes napočítáme tak do třiceti párů tohoto nenápadného pěvce. V Krkonoších je situace velmi podobná. Ve výrazně větších počtech zde můžeme pozorovat příbuznou lindušku luční, při horní hranici lesa také občas lindušku lesní. Velmi ojedinělá jsou v posledních letech pozorování pěvušky podhorní. Okolí horských chat s rozvolněným porostem horských dřevin vytváří vhodné prostředí k pozorování kosů horských, křivek obecných i čečetek tmavých. V jarním období můžeme v těchto místech slyšet i charakteristické bubnování datlíka tříprstého, jehož domovem jsou navazující horské smrčiny, jejichž stáří se v Jeseníkách odhaduje na 300 až 500 let. Z ornitologického pohledu se v posledních letech stává zajímavou oblast vrcholu přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Můžeme se zde setkat prakticky se všemi výše jmenovanými druhy horských ptáků.

autor:Petr Šaj
Výběr z galerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most221 most174 most164 most158 most138 most123 most92 most87 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info P1000747 most20 2birds_b most102 most85 261a 25birds_b



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info