atlas našich ptáků
Fotogalerie
www.nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 6222018_birds 30bird www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 8222018_birds 24bird 76bird
Atlas ptáků

Litovelské Pomoraví

Ptačí oblast Litovelské Pomoraví

Ptačí oblast Litovelské Pomoraví, nacházející se v severní části Hornomoravského úvalu, byla vyhlášena v roce 2004. Správním uspořádáním spadá do Olomouckého kraje a zasahuje území dvou bývalých okresů – Olomouc a Šumperk. Rozlohou
(9 318,6 ha) a hranicí je shodná s CHKO Litovelské Pomoraví. Nachází se mezi městy Olomoucí a Mohelnicí. V centrální části je situováno město Litovel, označované také jako „Hanácké Benátky“. Město vzniklo ve středověku, v blízkosti staré rybář- ské osady, tehdy chráněno sedmi rameny řeky Moravy, která je páteří celé oblasti. Většina toku zůstala v přírodní podobě, s řadou průtočných, periodických a slepých ramen a bočních přítoků, s množstvím přirozeně vytvořených meandrů, vtiskujících této oblasti podobu vnitrozemské říční delty. Zvláště cenné jsou lesní komplexy tvrdého i měkkého luhu, na jaře pravidelně přirozeně zaplavované, včetně nivních luk. Po opadnutí záplavy se v lese vytváří velké množství periodicky zavodněných tůní a depresí. Severozápadní část ptačí oblasti přechází ve zvlněnou pahorkatinu Doubravy, u Mladče tzv. Třesínským prahem do krasového útvaru Třesína s typickými krasovými prvky (Mladečské jeskyně s nálezem mladečského člověka z doby paleolitu). Hodnotné fragmenty přírodních ekosystémů s výskytem ohrožených druhů živočichů a rostlin jsou chráněny v 27 maloploš- ných zvláště chráněných územích, která pokrývají 12 % rozlohy ptačí oblasti. Lužní část CHKO (4 500 ha) byla v roce 1993 zařazena do seznamu mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy. V rámci připravované Evropské ekologické sítě
(EECONET) je celé území navrženo jako „evropsky významné biocentrum“.

Ptáci ptačí oblasti

V ptačí oblasti bylo dosud zjištěno hnízdění 145 druhů ptáků a zimová- ní 84 druhů. Oblast je dále díky své poloze stále významnější tahovou zastávkou, na tahu bylo zaznamenáno 235 druhů.
Významná jsou ptačí společenstva vázaná na lužní lesy (porosty tvrdého luhu) a v severní části společenstva vázaná na dubové jaseniny a lokálně bučiny, lesy tvoří asi 60 % rozlohy oblasti. Ve starých porostech lužního lesa hnízdí běžně lejsek bělokrký, strakapoud prostřední a další typické druhy avifauny lužního ekosystému – např. pěnice černohlavá, pěnkava obecná, budníček menší, dlask tlustozobý, červenka obecná, strakapoud velký, sýkora koňadra, s. modřinka a s. babka, kos černý, drozd zpěv- ný, lejsek šedý apod. V posledních letech pravidelně hnízdí datel černý v počtu do 10 párů, krkavec velký a čáp černý – oba druhy v počtu cca 5 párů. Ze sov hnízdí puštík obecný – několik desítek párů, kalous ušatý
– jednotlivé páry, výr velký – 1 pár, dříve v okrajových obcích hnízdila sova pálená v počtu do 2 párů. Z dravců je běžná káně lesní – hnízdí několik desítek párů, pravidelně hnízdí jestřáb lesní, krahujec obecný a včelojed lesní – každý v počtu do 5 párů, nepravidelně hnízdí luňák červený – 1 pár a zřejmě i luňák hnědý.
Lesnické hospodaření v lužním lese výrazně ovlivňuje strukturu les- ního ekosystému. Publikované výsledky dvou studií vlivu lesního hospo- daření na strukturu ptačího společenstva v lužních lesích Litovelského Pomoraví ukazují, že na studijní lokalitě, kde byl po dobu 20 let lesní porost chráněn v režimu rezervace s vyloučením lesnických zásahů, se průkazně zvýšila celková početnost a vzrostla i diverzita ptačího spole- čenstva. Dále se zvýšila početnost ptačích druhů hnízdících v dutinách, nízkých křovinách a na zemi.
Z evropského hlediska je unikátním typem biotopu na části úseku zcela přirozeně meandrující řeka Morava v interiéru lužního lesa, ve své nejcennější části chráněná jako NPR Ramena řeky Moravy. Meandrující činnost řeky, dynamický vývoj dna, vznik štěrkopískových náplavů a teras a jejich další sukcese vytváří vhodné podmínky pro hnízdění ledňáčka říčního, pisíka obecného, kulíka říčního, cvrčilku říční, konipase bílého i horského. Vodácké a sportovně-rybářské využívání řeky ovlivňuje zejména hnízdění prvních tří jmenovaných druhů, a to zejména v úseku hlav- ního toku řeky Moravy od Litovle po Chomoutov. Výskyt těchto druhů je v Litovelském Pomoraví orientačně monitorován od roku 1977, od roku 1987 probíhá pravidelný každoroční monitoring v NPR Ramena řeky Moravy, který zajišťují členové Patronátní skupiny ptačí oblasti.
Významným antropogenním prvkem oblasti jsou tři rozsáhlejší štěrkopís- ková jezera u Chomoutova, Horky nad Moravou a Mohelnice – Moravičan, z nichž těžba probíhá nyní pouze na jezeře u Mohelnice. Po ukončení těžby štěrkopísku dochází na jezerech k rostlinné sukcesi zejména v litorálech, na mělčinách a rekultivovaných plochách. Nově vzniklé porosty rákosu a orobince jsou atraktivním hnízdním biotopem pro vodní druhy ptáků
– bukáčka malého, chřástala vodního, lysku černou, slípku zelenonohou, labuť velkou, motáka pochopa apod. Jezera jsou významnou jarní a pod- zimní tahovou zastávkou pro vodní ptáky – zejména racky, rybáky, kachny a bahňáky. V PR Chomoutovské jezero bylo zaznamenáno 216 druhů ptáků zastoupených v 16 řádech. Ze vzácnějších druhů lze zmínit např. potápku žlutorohou, bernešku bělolící, volavku stříbřitou, kajku mořskou, turpana černého, t. hnědého, poláka kaholku, orla mořského, poštolku rudonohou, jespáka rezavého, j. písečného, rybáka malého, r. bahenního, r. bělokřídlého, r. dlouhoocasého, kormorána malého.
Ornitologicky zajímavou lokalitou je PR Plané loučky, chránící 20 ha mokřadních biotopů s mozaikou vlhkých luk, olšin a vrbin, rákosin a bře- hových porostů meandrujícího Mlýnského potoka. V letech 2005–2007 zjistil Machar výskyt celkem 69 druhů ptáků, z toho 53 druhů hnízdících.
Zajímavé je opakované zjišťování přítomnosti bukače velkého.

Předmět ochrany ptačí oblasti

V oblasti pravidelně hnízdí 14 druhů přílohy I Směrnice o ptácích. Následující tři z nich jsou předmětem ochrany ptačí oblasti.
Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)
Stálý druh, pravidelně hnízdící v lesích po celém území ptačí oblasti. Hnízdní populace je vázána na starší listnaté či smíšené porosty a limi- tována dostatkem starších stromů, vhodných pro hloubení hnízdních dutin, a pro sběr potravy. Jádrové území populace se nachází v komplexu lužního lesa mezi Litovlí a Horkou nad Moravou a mezi Mladčí a Novými Zámky, hnízdí však také po celé oblasti Doubravy (na Třesíně doposud zaznamenán nebyl). Současná populace je po podrobnější analýze rozlohy vhodných lesních porostů odhadována na 240 až 260 párů.

autoři: Karel Poprach a Ivo Machar

 

Výběr z galerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most219 most215 most210 most185 most154 most127 most120 most60 most44 most36 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info P1000628 6bids_2017 32birds_b most13 331a



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info