atlas našich ptáků
Nejnovější příspěvky
Fotogalerie
nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info Slipka_zelenonoha_23 dravci_13_4_19_51 dravci_13_4_19_6 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info
Atlas

Pálava

Ptačí oblast Pálava

Ptačí oblast (8 539,4 ha) je totožná s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Jde o geologicky a geomorfologicky velice pestré území (165-550 m n. m.), ležící v jihovýchodním cípu Moravy na hranici s Rakouskem. Nejvýraznější dominantou je vápencové bradlo Pavlovských vrchů mezi Dolními Věstonicemi a Mikulovem. Lesostep, skalnaté a drnové stepi představují typické biotopy Pavlovských vrchů s mnoha typickými zástupci rostlin i živočichů. Východní část oblasti zahrnuje mírně členitou Milovickou pahorkatinu s hluboce zaříznutými údolími. Naprosto odlišný typ krajiny představují lužní biotopy v záplavové oblasti řeky Dyje v Národní přírodní rezervaci Křivé jezero. Rozsáhlou část území tvoří zemědělská půda, především vinice. V celé krajině jsou velmi významné okrajové biotopy větších celků – křovinaté lemy podél cest a mezi vinicemi, opuštěné sady, plochy křovin na neobdělávaných ladech a také obě vojenská cvičiště. Plošně malé, ale z hlediska výskytu ptáků velmi významné biotopy jsou rybníky s porosty rákosin a skalní stěny a lomy. V oblasti se nachází celkem 13 maloplošných zvláště chráněných území o celkové rozloze 788 ha.

Předmětem ochrany je zde 8 druhů – čáp bílý (Ciconia ciconia), orel mořský (Haliaeetus albicilla), včelojed lesní (Pernis apivorus), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Charakteristickými ptačími druhy lesostepi a skalnaté a drnové jsou pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio) a strnad luční (Miliaria calandra). Všichni obývají rovněž i zemědělskou krajinu – křovinaté lemy polních cest a úvozů, opuštěné sady, vinice a křoviny na jejich okrajích, sady a obě vojenská cvičiště. Na skalních stěnách a v bývalých vápencových lomech hnízdí výr velký (Bubo bubo). Pavlovské vrchy jsou jediným pravidelnějším zimovištěm zedníčka skalního (Tichodroma muraria) v ČR.

K početným druhům teplomilných doubrav a dubohabřin Milovického lesa, zahrnutého z velké části do obor, patří strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), krutihlav obecný (Jynx torquilla). Silné jsou tu i populace dravců – včelojeda lesního (Pernis apivorus), káně lesní (Buteo buteo) a jestřába lesního (Accipiter gentilis). Bohaté populace koprofágního hmyzu v přezvěřených oborách Milovického lesa představují vynikající potravní zdroj pro dudka chocholatého (Upupa epops), takže podstatná část jeho populace obývá tento lesní komplex a jen jednotlivé páry zahnízdí na jiných lokalitách (např. v NPR Děvín a NPR Tabulová).

Lužní stanoviště na Křivém jezeře k hnízdění využívá několik párů čápa bílého (Ciconia ciconia) a přestěhovala se sem i jediná moravská kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo). Pravidelně tu hnízdí luňák hnědý (Milvus migrans), méně často i luňák červený (Milvus milvus) a od roku 1996 i jeden pár orla mořského (Haliaeetus albicilla), pro něhož je tato lokalita rovněž, spolu s Milovickým lesem, pravidelným zimovištěm (nocovištěm).

Při rakouských hranicích se nacházejí dva menší rybníky, Nový (31 ha) a Šibeník (23 ha), s rákosinovým lemem. Pravidelně na nich hnízdí např. rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), na Novém rybníku také bukáček malý (Ixobrychus mminutus) a občas i chřástal malý (Porzana parva).

Staré sady, ovocné aleje, zahrady v obcích (včetně Mikulova) a další stanoviště obývá silná populace strakapouda jižního (Dendrocopos syriacus).

Výběr z galerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most168 most161 most160 most151 most142 most109 most108 most107 most59 most54 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info P1000696 17bids_2017 13bids_2017 most96 25birds_b



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info Slipka_zelenonoha_31 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info