atlas našich ptáků
Nejnovější příspěvky
Fotogalerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info
Atlas

Podyjí

Ptáci v oblasti národního parku Podyjí

V této oblasti Podyjí – na území NP Podyjí, jeho ochranného pásma a NP Thayatal – bylo dosud zjištěno asi 210 druhů ptáků, z nichž nejméně polovina zde v současné době i hnízdí. Mimořádně vzácné druhy ptáků, například takové, které v rámci Česka nežijí nikde jinde nebo žijí jen na několika málo místech, zde však téměř nenalezneme. Jako vzácnou výjimku můžeme uvést snad jen raroha velkého, který ale v území během doby existence NP zahnízdil pouze jednou. Co však lze vyzdvihnout jako zvláště významný rys, je kombinace druhů široké škály ekologických nároků na poměrně malém území. Samotný NP Podyjí má rozlohu přibližně 63 km2, s ochranným pásmem pak 92 km2, a přičteme-li k tomu ještě rozlohu rakouského NP Thayatal, máme tu něco přes 105 km2 území požívajícího vysokého stupně ochrany. Lze tedy říci, že na tomto poměrně malém kousku země nalezneme od všeho trochu.
Vycházíme-li z poznatku, že významnou roli v druhovém složení 
(nejen) ptačí fauny jakéhokoliv území hraje kombinace nabídky bio- topů a ekologických nároků jednotlivých druhů, osvětlí nám to lépe i hodnotu představovaného území. Vlivem rozsáhlých změn v krajině
ve druhé polovině minulého století došlo k podstatným změnám v rozrůzněnosti prostředí, území NP Podyjí nevyjímaje. Krajina (při pohledu shora) byla postupně homogenizována, rychle se z ní vytrácelo jemné zrno (hustá mozaika políček, mezí, stromů v krajině, postupné pře- chody mezi lesem a polem atd., jež byly následně v masivní míře slity v lány monokultur) a na mnoha místech se přerušila přímá vazba mezi člověkem a jeho okolím. Na to je do značné míry navázána i změna ve druhovém složení (nejen) ptáků. Některé druhy byly po spuštění změn zatlačeny do posledních zbytků ubývajících útočišť, až to mnoh- dy „vzdaly“ a zcela vymizely. Tak se stalo, že některé z nich vymizely sice z Podyjí, avšak na některých místech republiky se ještě dodnes vzácně vyskytují (např. tetřívek obecný), jiné vymizely z Česka úplně, neboť vlivem komplexu různých faktorů (souvisejících nejspíše právě se změnami prostředí, potravní nabídkou atd.) změnily hranice svých areálů rozšíření (mandelík hajní, skalník zpěvný, ťuhýk rudohlavý). Vedle toho se ovšem jiné druhy navracejí zpět, do krajiny, v níž dříve žily (např. od roku 2015 se v Podyjí opakovaně pokouší vyhnízdit sokol stěhovavý), nebo přicházejí druhy „nové“ (moták lužní), a to i takové, jež se klasifikují jako nepůvodní (v roce 2013 tu poprvé zahnízdila kachnička mandarinská).
V současnosti zde – kromě široce rozšířených a biotopově málo vyhraněných běžných druhů (např. pěnkava obecná, pěnice černohlavá, kos černý) – na malém prostoru nalezneme řadu různě specializovaných forem, od těch více horských (sýc rousný, lejsek malý) přes mnoho dal- ších lesních (čáp černý, včelojed lesní, holub doupňák, strakapoud pro- střední) a „vodomilných“ (ledňáček říční, skorec vodní) až po teplomil- nější druhy rozvolněné otevřené krajiny (dudek chocholatý, strakapoud jižní). Jako ubývající a dnes již vzácné v rámci Podyjí můžeme označit koroptev polní, sovu pálenou, lelka lesního nebo lejska malého.
„Nabídka“ biotopů je v Podyjí velmi široká, avšak nebylo by možné je na tomto místě ani zdaleka představit všechny. Zájemce o podrobnější vhled je třeba odkázat například na ediční počiny Správy NP Podyjí nebo na její webové stránky, případně na další zdroje. Někdy může být dosti obtížné některé biotopy správně vymezit – v našem případě konkrétně z hlediska potřeb ptáků. Ukázkovým příkladem mohou být vřesoviště. Záleží totiž na konkrétních podmínkách. Velice zjednodušeně: jsou zde vřesoviště jak v otevřené krajině (ať již zarůstající, s křovinnými mozai- kami, nebo i „holá“), tak i vřesoviště v interiérech lesů. V každém typu najdeme odlišné společenstvo ptáků, přičemž ale výhradně na vřesoviště
(jako takové) vázané druhy ptáků u nás nenajdeme.

Ptačí oblast Podyjí

V rámci soustavy Natura 2000 byla na představovaném území vyhlá- šena ptačí oblast (PO) Podyjí. PO je vymezena tak, že se z větší části kryje s hranicemi NP Podyjí či jeho ochranného pásma, a pouze v jediném místě vybíhá zcela mimo tyto hranice. Z velké části se navíc kryje i s evropsky významnou lokalitou (EVL) Podyjí. Celková plocha PO činí necelých 77 km2. Jako předmět ochrany PO jsou deklarovány dva druhy otevřené krajiny s rozptýlenými stromy a porosty křovin:strakapoud jižní a pěnice vlašská. Ochranu a managementovou podpo- ru oběma druhům zajišťuje NP Podyjí, kde jsou oba zahrnuty v plánu péče pro toto území.
Strakapoud jižní zde preferuje především staré stromy v sadech, zahradách či přímo v obcích, mimo hranice PO pak zeleň ve městě a v alejích podél silnic. Jako hnízdící druh je zjišťován dosud jen ve východní části území. Jeho početnost v rámci PO byla v roce 2012 odhadována na 8–12 párů. Jako druh dosti vázaný na rozvolněnou ulturní krajinu s přítomností vhodných starších stromů může být citlivý na plošné kácení a obnovy alejí či sadů, jakož i kácení v zahra- dách či obcích.
Pěnice vlašská upřednostňuje porosty křovin v otevřené krajině, ať již roztroušené mozaiky křovin, či křovinné pásy v kulturní krajině. Vyskytuje se téměř výhradně ve východní části území, do západněji položených oblastí pronikají pouze ojediněle jednotlivé páry. Její početnost v rámci PO byla v roce 2012 odhadována na nejméně 75 párů. Jako druh poměrně úzkého rozmezí sukcesních stadií křovinných ploch nejvíce trpí rychlým zarůstáním vhodných biotopů na jedné straně, a na straně druhé jejich úplnou likvidací, nejčastěji z důvodu rozšiřování vinic.
Podobné biotopy jako pěnice vlašská obývá velmi početně jiný druh přílohy I Směrnice o ptácích ťuhýk obecný. A hovoříme-li tu o druzích přílohy I, určitě stojí za zmínku i skřivan lesní, jehož melancholicky znějící písničky můžeme z vřesovišť a vinic slýchat za příznivých dnů již od února.
Možná poněkud zvláštní se může čtenáři jevit skutečnost, že PO Podyjí, primárně vymezená pro uvedené dva druhy ptáků nelesní krajiny, sestává z větší části ze zapojených lesů, které však zmíněné druhy vůbec neobývají. Jinými slovy nejméně dvě třetiny plochy celé ptačí oblasti jsou pro uvedené předměty ochrany zcela bez významu. Je až druhou věcí, že v těchto lesnatých částech hnízdí také jiné druhy přílohy I (např. výr velký, žluna šedá, strakapoud prostřední), pro ty však PO vymezena primárně nebyla. Ať už byly okolnosti vymezování PO Podyjí jakékoliv, zkusme si trochu zafantazírovat a představit si alter- nativní příklad PO Podyjí, s jiným průběhem hranice: kdyby ptačí oblast začínala na západě u obce Podmolí a směrem na východ a jih byla vedena pouze otevřenou krajinou (převážně ochranným pásmem NP), a naopak by se na východě přidaly dvě lokality, a sice město Znojmo a Načeratický kopec, plocha takové PO by byla podstatně menší, než je stávající, avšak počet hnízdících párů předmětů ochrany by výrazně stoupl: u pěnice vlašské nejméně o třetinu (tj. o nejméně 25 párů na Načeratickém kopci), u strakapouda jižního dokonce dvakrát (o alespoň 10 párů ve městě Znojmě). Avšak ochrana přírody není jediným zájmem lidské společ- nosti a koordinování různých, často protichůdných zájmů je vždy velice složité. Bude proto lepší, necháme-li podobné představy raději zase spát.
Co říci na závěr? Některé fenomény v přírodě lze na lokální úrovni podpořit snáze, jiné i podstatně hůře. Tam, kde to ještě lze a není dosud pozdě, je vhodná podpora často jedinou možností ochrany cenných spo- lečenstev organismů, ptáky nevyjímaje. V oblasti Podyjí, zejména díky exi- stenci národního parku, lze podporovat rozmanitost živých forem na více úrovních, než tomu může být v krajině mimo hranice chráněných území. Podyjí, jako ostrov jedinečné pestrosti a zachovalých fragmentů dávné krajiny v této části středoevropského prostoru, tuto péči potřebuje.

autor:Martin Valášek
Výběr z galerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most168 most161 most160 most151 most142 most109 most108 most107 most59 most54 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info P1000696 17bids_2017 13bids_2017 most96 25birds_b



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info 13_4_19_46 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info