Foto příspěvky
Fotogalerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 26_4_19_47 26_4_19_19 13_4_19_31 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info DSCN2067
Atlas

Soutok – Tvrdonicko

Ptačí oblast  Soutok – Tvrdonicko

Ptačí oblast (9 575,6 ha) patří k ornitologicky nejvýznamnějším oblastem v České republice. Dosud zde bylo zjištěno okolo 240 druhů ptáků. Oblast je významná jako hnízdiště, tahová zastávka i zimoviště.

Předmětem ochrany je zde 9 druhů – čáp bílý (Ciconia ciconia), včelojed lesní (Pernis apivorus), luňák hnědý (Milvus migrans), luňák červený (Milvus milvus), raroh velký (Falco cherrug), ledňáček říční (Alcedo atthis), žluna šedá (Picus canus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis).

Zejména Soutok je velice atraktivní pro dravce, kterých tu pravidelně hnízdí 10 11 druhů a u dalších dalšího jednoho druhu dvou jsou zaznamenávány pokusy o zahnízdění. Nachází se tu jediné hnízdiště orla královského(Aquila heliaca) a největší populace luňáka hnědého (Milvus migrans), luňáka červeného (Milvus milvus), raroha velkého (Falco cherrug) a zřejmě i včelojeda lesního (Pernis apivorus) v České republice. Unikátní je podzimní tahové shromaždiště a společné nocoviště luňáků červených (nejvíce v říjnu 2000 – 132 ex.); tento druh zde i pravidelně zimuje v počtu až 57 jedinců (leden 2005). Významné je také pravidelné zimování orla mořského (Haliaeetus albicilla) a společné zimní nocoviště motáka pilicha (Circus cyaneus) v neposečených porostech na Košárských loukách, v některých letech obývané společně s kalousem pustovkou (Asio flammeus).

Charakteristickým druhem celé oblasti je čáp bílý (Ciconia ciconia), hnízdící jednak ve společných lesních koloniích s volavkou popelavou (Ardea cinerea), jednak ve volných koloniích na solitérních dubech i jednotlivě na různých místech. Na starých a dominantních stromech ve starých stejnověkých porostech nebo ve věkově rozrůzněných porostech i na výstavcích uvnitř mladších porostů staví hnízda čáp černý (Ciconia nigra), jehož lovišti jsou veškeré vodní plochy i toky v oblasti.

Staré porosty lužních lesů představují významná refugia dutinových hnízdičů, z nichž tři druhy, žluna šedá (Picus canus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), patří mezi druhy, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti. 
Další významnou skupinou hnízdičů jsou ptáci vlhkých nivních luk: chřástal polní (Crex crex) – až 30 35 volajících samců, z nichž většina se koncentruje do severní části Košárských luk, jednotlivé páry bekasiny otavní (Gallinago gallinago), vodouše rudonohého (Tringa totanus) nebo konipasa lučního (Motacilla flava). Velice významný je mokřad Spodní Pláka v jižní části Košárských luk, kde za vhodných podmínek hnízdí chřástal kropenatý (Porzana porzana), chřástal malý (Porzana parva) a chřástal vodní (Rallus aquaticus). V letech 2000 a 2001 tu byly zaznamenány hnízdní výskyty chřástala nejmenšího (Porzana pusilla), jehož hnízdění v ČR nebylo dosud jednoznačně prokázáno. V oblasti nepravidelně hnízdí až 10 párů husy velké (Anser anser), včetně párů obsazujících stromová hnízda, čírka modrá (Anas querquedula) a pravděpodobně i lžičák pestrý (Anas clypeata); lze předpokládat i nepravidelné hnízdění čírky obecné (Anas crecca). Pravděpodobně hnízdí vodouš kropenatý (Tringa ochropus).

V březích řek a jiných vodotečí, zemníků, štěrkoven či písníků hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis), místy hnízdí pisík obecný (Actitis hypoleucos), kulík říční (Charadrius dubius) a břehule říční (Riparia riparia).

Z ostatních hnízdících druhů ptáků, nezahrnutých do výše uvedených skupin, je třeba jmenovat krutihlava obecného (Jynx torquilla) – okolo 60 párů, ťuhýka obecného (Lanius collurio) – 200-300 párů, ťuhýka šedého (Lanius excubitor) – 5-10 párů, bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata), strnada lučního (Miliaria calandra) – až 20 30 zpívajících samců.

V tahovém období představují nejvýznamnější fenomén nivní louky během jarních záplav, kde se shromažďují velká hejna především brodivých (Ciconiiformes), vrubozobých (Anseriformes) a bahňáků (Charadriiformes), popř. některých druhů pěvců (Passeriformes). 
V zimním období má největší význam zimování vodního ptactva na řekách Dyji a Moravě. Pokud nedojde k zámrzu, shromažďuje se tu až několik tisíc jedinců především kachen, včetně druhů velmi vzácných. V některých letech bývají obsazována společná zimní nocoviště severských druhů hus (husa běločelá Anser albifrons, husa polní Anser fabalis), rovněž v řádu až tisíců ptáků.

Ornitologický význam

Území patří k ornitologicky nejvýznamnějším oblastem v rámci celé ČR. Dosud zde
bylo zjištěno okolo 240 druhů ptáků. Oblast je významná jako hnízdiště, tahová
zastávka i zimoviště. Mimořádný je význam území pro hnízdění dravců
(Falconiformes) – v současnosti zde pravidelně hnízdí 10 druhů a u dalších dvou jsou
zaznamenány pokusy o zahnízdění. Do roku 2008 tato oblast představovala jediné
hnízdiště orla královského
(Aquila heliaca) na území ČR (v letech 1998–2009 zde
každoročně hnízdily 1–3 páry); u dalších druhů dravců jde o území s největší
početností a koncentrací hnízdících párů v rámci republiky  např. luňák hnědý
(Milvus migrans) a luňák červený (Milvus milvus) – u obou druhů přes 10 párů, raroh
velký
(Falco cherrug) – 4–5 párů). V území dále hnízdí čáp bílý (Ciconia ciconia)
30–60 párů, a čáp černý (
Ciconia nigra) – 3–6 párů. Ve třech koloniích hnízdí společně
s čápy bílými i volavka popelavá (
Ardea cinerea, 200–300 párů). Staré porosty lužních
lesů představují významná refugia druhů vázaných na tento typ biotopu včetně
dutinových hnízdičů, jako např. holub doupňák
(Columba oenas) – min. 20 párů,
strakapoud prostřední
(Dendrocopos medius) – asi 400 párů, datel černý (Dryocopus
martius)
– 30–35 párů, žluna šedá (Picus canus) – min. 30 párů, šoupálek krátkoprstý
(
Certhia brachydactyla), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) – odhad 1000–2000 párů).
Další významnou skupinou hnízdičů jsou ptáci vlhkých nivních luk, např. chřástal
polní
(Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago) nebo vodouš rudonohý (Tringa
totanus),
a ptáci vodní a mokřadní, jako např. kachny, chřástalovití, nepravidelně
husa velká
(Anser anser). Na neregulovaném úseku řeky Dyje hnízdí ledňáček říční
(Alcedo atthis), pisík obecný (Actitis hypoleucos), kulík říční (Charadrius dubius)
a břehule říční (Riparia riparia). Z ostatních hnízdících druhů ptáků, nezahrnutých
do výše uvedených skupin, je třeba jmenovat populace krutihlava obecného
(Jynx
torquilla),
ťuhýka obecného (Lanius collurio), ťuhýka šedého (Lanius excubitor),
bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata) nebo strnada lučního (Miliaria
callandra)
. Ještě donedávna zde pravidelně hnízdil dudek chocholatý (Upupa epops).
Během jarních záplav představují nejvýznamnější fenomén nivní louky, kde se
v tahovém období shromažďují velká hejna především brodivých
(Ciconiiformes),
vrubozobých
(Anseriformes) a bahňáků (Charadriiformes), popř. některých druhů
pěvců
(Passeriformes). Pokud jde o dravce, významné je unikátní podzimní tahové
shromaždiště a společné nocoviště luňáků červených (pravidelně sledované
od r. 1994, dosavadní maximum v říjnu 2000 – 132 ex.); tento druh zde i pravidelně
zimuje v počtu až 119 ex. (prosinec 2007).
V zimním období má největší význam zimování vodního ptactva na řekách Dyji
a Moravě, kdy se zde – pokud nedojde k zámrzu – shromažďuje až několik tisíc
jedinců především kachen, včetně druhů velmi vzácných. V některých letech bývají
obsazována společná zimní nocoviště severských druhů hus jako je husa běločelá
(Anser albifrons) a husa polní (Anser fabalis), rovněž v řádu až tisíců ptáků. Významné
je i pravidelné zimování orla mořského
(Haliaeetus albicilla) v počtu až 39 ex. (leden
2008) a společné zimní nocoviště motáka pilicha
(Circus cyaneus) v počtu až 24 ex.
(zima 2002/2003), v některých letech obývané společně s kalousem pustovkou (
Asio
flammeus
)

Významné hnízdící druhy (počty párů, údaje či odhady pro období 2005>2009, tučně jsou
označeny druhy, které jsou předmětem ochrany PO):

Druh Kategorie
ohrožení*
Hnízdění Biotop
Potápka malá (Tachybaptus
ruficollis
)
O do 20 párů Vodní plochy a mokřady
Bukač velký (Botaurus stellaris) KO 0–1 pár Mokřad
Volavka popelavá (Ardea cinerea)  200–300 párů, 3 kolonie Lužní les
Čáp černý (Ciconia nigra) SO 3–6 párů, vysoká hnízdní denzita Lužní les
Čáp bílý (Ciconia ciconia) O 3238 párů, největší
hnízdní populace v
ČR
Lužní les a nivní louky
Husa velká (Anser anser)  010 párů Vodní plochy, mokřady,
zaplavené louky, lužní
les; ojediněle i na
stromových hnízdech 
unikát v rámci ČR
Orel královský (Aquila heliaca)  1–2 páry, jediné hnízdiště v ČR Údolní niva (lužní les a louky)
Luňák hnědý (Milvus migrans) KO 1220 párů, největší
hnízdní populace v
ČR
Lužní les
Luňák červený (Milvus migrans) KO 1222 párů, největší
hnízdní populace v
ČR
Lužní les
Orel mořský (Haliaeetus albicilla) KO 13 páry Lužní les
Včelojed lesní (Pernis apivorus) O 9–18 párů, největší
hnízdní populace v
ČR
Lužní les
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) O 6–8 párů Lužní les
Ostříž lesní (Falco subbuteo) SO 2–6 párů Údolní niva (lužní les a
louky)
Raroh velký (Falco cherrug) KO 2–5 párů, největší
hnízdní populace v
ČR
Údolní niva (lužní les a
louky)
Křepelka polní (Coturnix coturnix) SO do 10 párů Nivní louky a pole
Chřástal kropenatý (Porzana
porzana
)
SO 0–7 párů, jediné
pravidelnější hnízdiště
v ČR
Mokřady, zaplavené
louky
Chřástal malý (Porzana parva) KO 0–2 páry, jedna z mála lokalit v ČR Mokřady, zaplavené louky
Chřástal polní (Crex crex) SO 10–30 samců,
nejpočetnější nížinná
populace v ČR
Nivní louky

 

Chřástal nejmenší (Porzana
pusilla
)
 0–3 páry, jediná
lokalita v ČR
(naposledy 2001)
Mokřady, zaplavené
louky
Chřástal vodní (Rallus aquaticus) SO do 10 párů Mokřady, zaplavené
louky
Vodouš rudonohý (Tringa
totanus
)
KO jednotlivé páry nepravidelně Zaplavené louky a podmáčená pole
Vodouš kropenatý (Tringa
ochropus
)
SO pravděpodobné hnízdění Lužní les s vodními plochami
Pisík obecný (Actitis hypoleucos) SO 4–5 párů Říční břehy, zaplavené
paseky
Bekasina otavní (Gallinago
gallinago
)
SO 0–5 párů Zaplavené louky a podmáčená pole
Holub doupňák (Columba oenas) SO min. 20 párů Lužní les
Lelek lesní (Caprimulgus
europaeus
)
SO 0–1 pár Paseky
Dudek chocholatý (Upupa epops) SO 0–3 páry Nivní louky, paseky
Ledňáček říční (Alcedo atthis) SO 3–22 párů, vysoká
hnízdní denzita
Strmé břehy řek, ramen a
dalších vodních ploch
Žluna šedá (Picus canus)  min. 30 párů, vysoká
hnízdní denzita
Lužní les
Datel černý (Dryocopus martius)  3035 párů, vysoká hnízdní denzita Lužní les
Strakapoud prostřední
(
Dendrocopos medius)
O asi 400 párů, zřejmě
nejvyšší hnízdní
denzita v ČR
Lužní les
Strakapoud jižní (Dendrocopos
syriacus
)
SO jednotlivé páry Rozptýlená zeleň na okraji obcí
Krutihlav obecný (Jynx torquilla) SO asi 60 párů Nivní krajina  lesy,
louky, rozptýlená zeleň
Skřivan lesní (Lullula arborea) SO 0–1 pár Paseky
Břehule říční (Riparia riparia) O až 100 párů Strmé říční břehy
Konipas luční (Motacilla flava) SO jednotlivé páry Nivní louky, podmáčená
pole
Bramborníček černohlavý
(
Saxicola torquata)
O desítky párů Otevřená krajina
Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) SO 10–20 párů, ojedinělá
populace v údolní nivě
Křoviny
Cvrčilka slavíková (Locustella
luscinioides
)
O min. 10 párů Rákosiny
Rákosník velký (Acrocephalus
arundinaceus
)
SO min. 10 párů Rákosiny

Významné nehnízdící druhy (počty párů, údaje či odhady pro období 2005>2009, není>li
uvedeno jinak; tučně jsou označeny druhy, které jsou předmětem ochrany PO):

Druh Kategorie
ohrožení*
Tah Zimování Poznámka
Husa velká (Anser anser)  významné tahové
shromaždiště – až
stovky ex.
také hnízdění
0–10 párů
Husa běločelá (Anser
albifrons
)
 významné tahové
shromaždiště – až
tisíce ex.
významné zimní
shromaždiště – až tisíce
ex.
Husa polní (Anser fabalis)  významné tahové
shromaždiště – až
tisíce ex.
významné zimní
shromaždiště – až tisíce
ex.
Orel mořský (Haliaeetus
albicilla
)
KO významné tahové shromaždiště zimoviště v ČR – až 39 druhé nejvýznamnější
ex.
také pravidelné
hnízdění
(viz výše)
Luňák červený (Milvus
milvus
)
KO jediné pravidelné
tahové
shromaždiště v ČR,
dosavadní
maximum 132 ex.
(říjen 2000)
jediné pravidelné
zimoviště v ČR,
dosavadní maximum
119 ex. (prosinec 2007)
také pravidelné
hnízdění
(viz výše)
Moták pilich (Circus
cyaneus
)
O nejdůležitější známé
společné nocoviště
na jižní Moravě
nejdůležitější známé
společné nocoviště na
jižní Moravě – až 24 ex.
(zima 2002/2003)
Kalous pustovka (Asio
flammeus
)
SO jednotlivě jednotlivě
Brkoslav severní
(
Bombycilla garrulus)
až tisíce ex. až tisíce ex

 

Výběr z galerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 20_5_19_14 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 13_4_19_7 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most135 most35 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info P1000716 most76 301a



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info DSCN7901 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info Slipka_zelenonoha_16 13_4_19_43 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info