Foto příspěvky
Fotogalerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info DSCN7878 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info Slipka_zelenonoha_7 13_4_19_44 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info
Atlas

Věrní naší zimní přírodě




Určitá část veřejnosti nezasvěcené do přírody žije v klamném domnění, že když na krajinu ulehne ledové roucho sněhu, všechny pochody organizmů v ní ustrnou a není vidět žádný život kromě lovné zvěře, které pomáhají k přežití nečasu myslivci přikrmováním. Skutečnost je ovšem jiná, ani při největší siberii mrazů neutuchá život jiných tvorů.
Naší krajině zůstává věrno dost otužilých živáčků, jež v ní umí přezimovat bez cizí pomoci. Lehce se o tom přesvědčíme na vlastní uši i oči při oddechové procházce ve ztichlé lesní tmáni, když sem tam postojíme a pozorně se zaposloucháme do pokojného bílého, skoro pohádkového, království zimy.
V přestávkách mezi šumem poryvů větru tak občas zaslechneme v dálce zvuky, svědčící o přítomnosti neznámých tvorů, kteří usilovně shánějí trochu potravy do žaludku. Obvykle to bývají ptáci, kteří se ozvou tíkáním z korun stromů, jindy zase tlučením do borky kmenů či pařezů anebo svoláváním soukmenovců do společenství.
Jistě prvními hlasy, jež v lese pravděpodobně uslyšíme, budou patřit bystrým „strážcům lesa“ – sojkám obecným. Potulují se tu už od rozednění ve skupinkách a komunikují mezi sebou občasným drsným křikem prokládaným zvláštním ráčkováním. Sem tam od nich uslyšíme také docela dovedné kočičí zamňoukání. Sojky pátrají v zasněženém lese po místech, kam si v čase podzimního blahobytu potravy ukryly do skrýší žaludy, lískové oříšky nebo jiná lesní semena pro období zimního strádání. Své zásobárny umísťují do různých děr v zemi, mezi kořeny stromů, dutin pařezů, ale také jen jako hromádky pod mech. Sojky jsou obdarovány nezvykle dobře vyvinutou lokální pamětí a tak své zimní spížírny úspěšně nalézají i pod sněhem, pokud jim je však nevykradou myšice, veverky nebo strakapoudi. Dost časté však bývá, že zmrzlá sněhová vrstva je ale zmýlí a zásobárnu nenaleznou. Tu semena potom na jaře vyklíčí a vyrostou z nich stromy v místech, kde by je lesníci nikdy nevysadili. Tím sojky nevědomky přispívají k vhodné obnově různorodého lesa.
Stejní tuláci po zasněžených lesích v nížinách jsou sporadičtí ořešníci kropenatí. Neobjevují se každý rok. Většinu života totiž prožívají v hlubokých lesích hor a podhůří, ale když uhodí tvrdší zima, sestupují níže a tam se pídí po své oblíbené potravě – lískových oříšcích a dalších olejnatých semenech jehličnanů. Ořešník je skrytě žijící plachý pták, hlasově ovšem hodně hlučný, hašteřivý mezi soukmenovci. Jeho halasný křik má trochu podobu sojčího, ale s náznakem chraplavého skřehotání. Hlavně je zvučnější, slyšitelný do velké dálky. Při bohaté úrodě žaludů, bukvic a lískových oříšků si také dělá po lesích skrýše plodů na zimní nuzné dny. Ty si zakládá jednodušeji než sojky. Zralá semena ukládá do vakovitého volete, co se tam vejde, a s nákladem letí do hlubiny lesa. U některého letitějšího stromu mezi kořeny vykutá zobákem jamku a do ní vyvrhne obsah volete; vše pak přikryje mechem i jehličím. Během zimy navštěvuje své spíže a ukájí hlad prázdného žaludku. Při hledání úložiště svých zásobáren ho málokdy zklame paměť, i když je prostředí změněné sněhovou pokrývkou. Ornitologové zjistili, že bývá až z 86 % úspěšný, tedy více než sojka.
Ticho lesa často porušuje tlumené bušení. Když se k místu opatrně přiblížíme, zahlédneme strakapouda velkého zavěšeného na kmeni nebo pařezu, ve štěrbině borky zastrčenu smrkovou šišku a jako tesař z ní doluje semena uložená za šupinami. Bavíme-li se jím déle, poznáme jeho chytrost. Šišky uštipuje v okolí po korunách smrků a přináší si je na stále stejné místo do jedné a té samé štěrbiny, kde se mu dobře zaklesnou. Zem kolem místa je vždy posetá spoustou zpracovaných roztřepených šišek. Lesníci takovému místu říkají strakapoudí „kovárna“. Nejednou se stane – strakapoud přilétne ke štěrbině s novou čerstvě uštípnutou šiškou a zjistí, že z ní zapomněl vyhodit předchozí, vyprázdněnou. Vmžiku si poradí, načepýří peří na břiše, do něho vloží šišku ze zobáku a ze štěrbiny vyhodí na zem vyluštěnou. Z peří vytáhne nově přinesenou, zaklesne ji špičkou vzhůru a začne vytesávat další semena.
V lednu tu a tam vysvitne sluníčko, v těch chvílích můžeme zaslechnout ze zasněžených větví pronikavé pohvizdování. Patří brhlíkovi lesnímu, raráškovi o málo většímu než je vrabec. Zrovna nehledá potravu, ale odpočívá. Jinak stále poskakuje čiperně po kmenech stromů, prohlédne a proleze každou dutinu, jestli tam nenalezne přezimující hmyz. Hodně pozornosti věnuje pařezům a patám lesních velikánů, kdy mezi kořeny slídí po zapadlých žaludech, které myšice přehlédly. Když nějaký objeví, vezme ho do zobáku, vzlétne na nejbližší větev; tam ho zasune do příhodné škvíry a pochutnává si na olejnatém jádru. Vypátrá-li někde sojčí či veverčí zimní zásoby, umí je drze vykrádat a dlouho se na nich přiživovat.
O přežití zimy mají asi nejmenší starosti křivky obecné, protože v zimních měsících vrcholí žně jehličnatých semen. Ta jsou jejich hlavní potravou. Zvláštně překříženými čelistmi zobáku na smrkových šiškách odchlipují těsně přilehlé šupiny a lžičkovitě utvářeným jazykem vytahují seménka ze sedel vřeten. Velké šišky křivky luští přímo hlavou dolů, jak visí na větvi. Menší uštípnou a odnesou si je na některý vodorovný přeslen, kde pohodlně vsedě hodují. Jen jedinou starost mají – musí hledat les, ve kterém se urodilo bohatě šišek. Nasycené křivky rády pohodově vysedávají v korunách stromů i za velkých mrazů a spokojeně si notují melodie ze směsice svých trylků a vrzavého švitoření. V zasněženém lese je to nevšední zážitek.
Výběr z galerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most91 most28



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info DSCN7881 DSCN7832 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 26_4_19_49 26_4_19_39 www.nasiptaci.info 13_4_19_26 13_4_19_22 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info