atlas našich ptáků
Fotogalerie
dscf5187-b265249642d56fb41a0c369acecd96fe4e3d4413 nasi_ptaci442.jpg nasi_ptaci497.jpg nasi_ptaci2289 red-bellied-woodpecker-941325_1280 nasiptaci.info nasiptaci.info 96bird www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most193 most233 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 30bird ptaci234 ptaci293 6222018_birds
Atlas ptáků

Horské ptačí skvosty

Realita dnešní moderní doby poznamenává tvář našich hor už v každém ročním období svou masovou turistikou; nejen pěší, lyžařskou, ale i dokonce cyklistickou. Zpěv ptáků často zaniká v hukotu motorů, skřípotu lanovek či vleků, ba halekáním zvyšujícího se počtu dvojnožců. Krása horské květeny ustupuje do pozadí před křiklavými barvami obleků a reklam. Život horské přírody rok co rok více zápolí s množstvím odpadků po světských pochoutkách. Záchranou pro původní zdejší tvory krajiny jsou jen zóny klidu – místa přírodních rezervací a chráněných území, které jim zaručují existenci. Málokdo z návštěvníků hor ví, že doposud u nás v nich žijí třeba z ptáků takové skvosty, na které můžeme být hrdi a pyšni v evropském měřítku.

Hory naší vlasti patří do soustavy nižších evropských pohoří, v kterých se nachází ráž přírody jak vysokohorský, tak subarktický. Z toho vyplývá, že se zde vyskytují z ptáků nebo sem zalétají otužilé druhy horské i severské.
V ranním šírání probouzí horský les kolem louček na hranici kosodřeviny skřípavě drnčivý zpěv kosa horského, dříve známého též jménem kolohřivec. Melodicky zádumčivě členěný hlas do nemnoha slabičných strof, první vítá den v horách. Pták uvyklý drsnému podnebí, libuje si nejčastěji v jehličnatých porostech zdeptaných povětrnostními vlivy. Tady obhajuje i své hnízdní teritorium od března do října; pak odletuje přezimovat do Středomoří. Jeho půlměsíční příčná bílá skvrna přes prsa ho prozradí i v tom nejtemnějším koutě pralesa.
Stejné prostředí horských lesů obývá datlík tříprstý; opravdu na každé ze šplhavých noh má jen tři prsty, dva obrácené kupředu a jeden dozadu. Je z tvorů, kteří u nás žijí už z dob ledových a dokázal se přizpůsobováním prostředí dočkat až dneška. Datlíkův život se neliší od ostatních strakapoudů, pouze hlas má o tóninu nižší. Žije výhradně z živočišné potravy, nejčastěji zaměřené na dřevokazné brouky, kůrovce, tesaříky a jejich vývojová stadia.
Slavík modráček tundrový se zcela považuje za skvost ptačího světa hor. Postavou shodný s červenkou, má nejrozšířenější domov v tundře. U nás žije v horách nad hranicí lesa mezi porostem kleče, hlavně kolem rašelinišť a mokřin. Ve spleti borůvek a brusinek na zemi skrývá své hnízdo. Sameček ve svatebním hávu má blankytně modrou náprsenku a uprostřed ní září červenohnědá skvrna. Nezapomenutelným dojmem zapůsobí ve vrcholku kleče, kde flétnovými vrzavými až skřehotavými hvizdy téměř napodobuje různé ptačí hlasy.
Ve svahu za koncem porostu kleče začíná vždy jen kamenitý terén a tady mívá životní prostředí linduška horská. Nejpravděpodobněji se zahlédne na vyvýšeném místě, při melodickém zpěvu nebo vábení. Často odtud vzlétává do výše a klouzavě se vrací zpět s poněkud déle vztyčenými křídly. Na kamenitých holinách nebývá lindušek mnoho, jen dva, tři páry.
Skalnaté partie vrcholků hřebenů si vyvolila za místo pobytu pěvuška podhorní. Je trochu větší než vrabec a vyznačuje se silnějším šidlovitým zobákem. Upozorní na sebe svou malou plachostí, když kolem vrcholových stezek nebo vysokohorských chat sbírá maličká semínka trav.
Zedníček skalní přilétá do našich hor za hmyzem až v srpnu, po svém vyhnízdění ve stěnách vysokohorských srázů. Zatoulává se sem často ze stokilometrových vzdáleností. Obírá s kolmých stěn skal bezobratlý hmyz a pavouky. V teplých vzdušných proudech je někdy nadnášen jakoby vytahován na provázku s rozevřenými křídly a ukazuje v nich barevnou kresbu karmínových, bílých a černých per. Přímo s akrobatickými výkruty sezobne i ty nejmenší mušky. Neméně obdivuhodný je jeho šplh po hladkých skalních věžích, které křižuje všemi směry.
Nejvzácnější pták našich hor – kulík hnědý je také pozůstatek doby ledové. Jeho nejrozšířenější životní areál leží v tundrovém pásmu na severu Evropy. Už v minulém století si ho u nás přírodovědci všímali a podávali svědectví o jeho občasném zahnízdění v nadmořských výškách nad 1300 metrů. Kulík hnědý je pták velikosti kosa a přilétá k nám v květnu na pusté kamenité horské louky níže pod hřebeny. Cupitavými krůčky tu pobíhá mezi chudou sporou vegetací a sbírá brouky, pavouky s veškerým dvoukřídlým hmyzem. V nepřízni počasí hledá zase měkkýše a různá semena. Teskným trochu smutně klesajícím voláním někdy zrána stylově doplňuje zádumčivý horský kolorit krajiny.

Výběr z galerie
ptacek43 ptacek259 _dsc0057-4579da8b5346ddca6cb34ff1ace90e49540462ba nasi_ptaci422.jpg nasi_ptaci631.jpg nasi_ptaci2100 nasi_ptaci2103 nasi_ptaci2314 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info bird-1218841_1920 P1000631 72bird www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info



Nové foto
3922018_birds 14bird 46bird 2222018_birds 8322018_birds 95bird 67bird 30bird 3522018_birds DSCN2041 DSCN2046 DSCN2054 DSCN2055 73bird 1622018_birds 222018_birds 622018_birds 6bird 2922018_birds 9022018_birds 23bird 8bird 90bird www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info