Reklamy
Reklamy
Reklamy
Popis
Kulíšek nejmenší měří pouhých 16 cm, což je sotva velikost špačka. Rozpětí křídel je 34—45 cm. Základní barva vrchní části těla je tmavě hnědá s výraznými bílými či žlutobílími skvrnami, spodek je světlý s podélnými tmavými proužky. Na tmavohnědých letkách je světlé skvrnění, které na křídle tvoří tři až čtyři příčné proužky. Ocas je také tmavohnědý, s bílými konci per a několika světlými příčnými proužky. Má v poměru k tělu malou kulatou hlavu s nepříliš zřetelným závojem zbarvenou podobně jako záda. Duhovka je živě žlutá, zobák voskově žlutý, u kořene zelenavý, nohy opeřené, špinavě bílé s hnědými skvrnami, drápy černohnědé. Samec a samice se navzájem neliší, mláďata jsou pouze tmavší. Let kulíška je vlnkovitý, v období hnízdění létá i ve dne.
Hlas – jednoslabičné opakované „gyyg“, připomínající pískání hýla obecného. Často také řada stoupajících tónů „diy y y y“, které ke konci znějí falešně.
Hlas – jednoslabičné opakované „gyyg“, připomínající pískání hýla obecného. Často také řada stoupajících tónů „diy y y y“, které ke konci znějí falešně.
Ekologie
Hnízdění – řídce hnízdí v hlubokých jehličnatých horských lesích v dubnu až květnu jednou ročně. Hnízdo je umístěno v dutinách stromů po strakapoudech a datlech.
Samice snáší 4 – 8 bílých, jemně lesklých vajec na kterých sedí sama po dobu 28 dnů a mláďata krmí asi 6 týdnů. Vejce je kulovitého nebo oválného tvaru, váží cca 7g. Vejce jsou snášena v rozmezí dvou dnů a samice usedá až po snesení posledního. Samec obstarává pouze potravu. Samice zůstává na hnízdě i po vylíhnutí mláďat a potravu od samce přebírá a předkládá mláďatům. Vyváděna jsou zhruba ve stáří 30 dnů a ihned dobře létají. Následující tři týdny jsou ještě voděna rodiči. Pohlavně dospělá jsou patrně v jednom roce.
Potravu tvoří převážně drobní hlodavci a ptáci, místy i hmyz. Loví i za dne a troufá si lovit i drobné ptáky za letu. Někdy si dělá v dutinách zásoby potravy z ulovené kořisti. Má na svou velikost silné spáry a loví i kořist větší, než je sám.
Samice snáší 4 – 8 bílých, jemně lesklých vajec na kterých sedí sama po dobu 28 dnů a mláďata krmí asi 6 týdnů. Vejce je kulovitého nebo oválného tvaru, váží cca 7g. Vejce jsou snášena v rozmezí dvou dnů a samice usedá až po snesení posledního. Samec obstarává pouze potravu. Samice zůstává na hnízdě i po vylíhnutí mláďat a potravu od samce přebírá a předkládá mláďatům. Vyváděna jsou zhruba ve stáří 30 dnů a ihned dobře létají. Následující tři týdny jsou ještě voděna rodiči. Pohlavně dospělá jsou patrně v jednom roce.
Potravu tvoří převážně drobní hlodavci a ptáci, místy i hmyz. Loví i za dne a troufá si lovit i drobné ptáky za letu. Někdy si dělá v dutinách zásoby potravy z ulovené kořisti. Má na svou velikost silné spáry a loví i kořist větší, než je sám.
Rozšíření
Kulíšek nejmenší žije převážně v tajze severní Evropy a ostrůvkovitě v některých horských oblastech střední a jižní Evropy, jako je Šumava, Karpaty, Pyreneje a Alpy. Místy se vyskytuje i v souvislých lesích v nižších polohách, u nás například v brdských a křivoklátských lesích. Severní hranici rozšíření tvoří hranice lesa.
Kulíšek nejmenší je stálý pták, jen horské populace přelétají na zimu do nižších poloh.
U nás je rošíření kulíška spíš ostrůvkovité, soustředěné hlavně do oblasti jižních a západních Čech. Celkový počet se na začátku devadesátých let odhadoval na 900 – 1300 párů. V jižních Čechách jsou to především souvislé lesní porosty v nadmořských výškách od 390 do 1260 m. V západních Čechách kromě Šumavy a Českého lesa hnízdí například i na Chebsku, Rokycansku, v Brdech a na Karlovarsku. Hnízdění bylo prokázáno i v CHKO Labské pískovce, ale i ve východních Čechách na Náchodsku. Na Moravě se vyskytují Beskydech, v Javorníkách, Českomoravské vrchovině a v Oderských vrších.
Kulíšek nejmenší je stálý pták, jen horské populace přelétají na zimu do nižších poloh.
U nás je rošíření kulíška spíš ostrůvkovité, soustředěné hlavně do oblasti jižních a západních Čech. Celkový počet se na začátku devadesátých let odhadoval na 900 – 1300 párů. V jižních Čechách jsou to především souvislé lesní porosty v nadmořských výškách od 390 do 1260 m. V západních Čechách kromě Šumavy a Českého lesa hnízdí například i na Chebsku, Rokycansku, v Brdech a na Karlovarsku. Hnízdění bylo prokázáno i v CHKO Labské pískovce, ale i ve východních Čechách na Náchodsku. Na Moravě se vyskytují Beskydech, v Javorníkách, Českomoravské vrchovině a v Oderských vrších.
Současný stav v ČR.
Oproti stavům v 90. letech minulého století se počty zvýšily na 1200-2000 hnízdících párů, rozšiřuje se i velikost území kde hnízdí.
V celé Evropě se stavy odhadují na necelých 110000 párů.
V celé Evropě se stavy odhadují na necelých 110000 párů.
Význam
V Červeném seznamu ČR je zařazen do kategorie VU – druh zranitelný.
Chov
Jeho chov v zajetí není příliš náročný. Postačuje jim menší voliéra zarostlá několika keři. Strop i stěny mají být částečně zakryté prkny, aby sovy měly dostatek bezpečí. Na sezení se umístí vodorovně zavěšené větve. Na hnízdění se jim umisťují duté kmeny vhodné velikosti. Samice snáší až sedm vajec, na která hned zasedává. Proto jsou vylíhlá mláďat rozdílných velikostí. Na vejcích sedí jen samice, samec jí donáší na hnízdo potravu. Krmí se převážně biologickou potravou. Čisté maso je nutné obalit v peří nebo v srsti, aby ptáci mohli tvořit vývržky. Podávají se jim myši, menší potkani, kuřata nebo kvalitní drůbeží, králičí nebo hovězí maso. Krmí se pozdě odpoledne. Jinak by se potrava v létě zbytečně kazila, v zimě by mohla zmrznout a způsobit ptákům zdravotní obtíže. Pro svou malou velikost a snadný chov je oblíbeným zástupcem sov v zoologických zahradách i u soukromých chovatelů.
Reklamy