atlas našich ptáků
Fotogalerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info ptaci2018_37 ptaci2018_8 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info kalous7 www.nasiptaci.info 7722018_birds www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 44bird www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 43bird
Atlas

Strnad zahradní

strnadzah

Velikost

15,5 – 16,5 cm, váha 25 g

Popis

Sameček má zelenavě šedou hlavu s černými proužky. Světle žlutý oční kroužek, vous a hrdlo. Kostřec a spodina těla jsou skořicově hnědé. Křídla, ocas a hřbet tmavěji hnědé s černými podélnými skvrnami. Samice a mladí ptáci mají zbarvení bledší, na temeni a hrudi jsou tmavě podélně proužkovaní. Ve všech šatech je jedním z nejdůležitějších poznávacich znaků žlutý kroužek kolem oka a načervenalý zobák.

Ekologie

Překladem z latinského hortulana dostal přízvisko zahradní, ale v zahradách nehnízdí. V nejlepším případě v sadech a vinicích. Oblíbil si zemědělskou krajinu s poli, stromořadími kolem cest, remízky a teplé stráně s keři. Hnízdí i na okrajích světlých lesů, od května do července 2x ročně. Hnízdo staví samička na zemi nebo těsně nad ní, většinou ze suchých trav, kořínků, žíní a chlupů. Na 4-5 bělavých až narůžovělých vajíčkách s šedavými skvrnkami a řidce roztroušenýmí tečkami a čárkami sedí sama a sameček ji krmí. Strnad zahradní bývá v době hnízdění značně plachý. Živí se semeny, výhonky trav a hmyzem.

Rozšíření

Z Evropy se jeho areál táhne do Mongolska a jižním pruhem přez Kavkaz do Afganistánu. Strnad zahradní je stěhovavý a jeho zimoviště leží převážně ve východní Africe. Putuje tam zpravidla jednotlivě a v noci. Zpět se vrací koncem dubna a začátkem května.

Rozšíření v ČR

Rozšíření i početnost tohoto druhu u nás podléhá značným změnám. První hnízdění bylo zjištěno kolem roku 1860 u Benešova n. Ploučnicí. Do roku 1880 již hnízdil běžně v nižších polohách severních a severozápadních Čech. Největšího rozšíření i početnosti dosáhl kolem poloviny minulého století, kdy byl místy nejhojnějším druhem strnada. Koncem 50. let se početnost začala silně zmenšovat, v 70. letech byl již považován za vzácný druh. Úbytek pokračoval i nadále, v letech 1985-89 u nás hnízdilo 200-300 párů, v letech 2001-03 jen 80-160 párů. V současnosti se vyskytuje převážně v nížinách a pahorkatinách, do hor vystupuje jen vyjímečně.
Do střední Evropy začal pronikat v 19. století, zpočátku početnost silně stoupala. V posledních zhruba 40 letech však došlo k výraznému úbytku stavů. Celoevropské populace čítají přes 5,2 milionu párů, jsou hodnoceny jako ztenčené a nadále klesající.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Výběr z galerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most168 most161 most160 most151 most142 most109 most108 most107 most59 most54 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info P1000696 17bids_2017 13bids_2017 most96 25birds_b



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info DSCN1648 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info DSCN2069