atlas našich ptáků
Fotogalerie
ptacek217 ptacek423 ptacek599 nasi_ptaci614.jpg nasi_ptaci744.jpg nasi_ptaci291 nasi_ptaci2215 nasi_ptaci2286 nasi_ptaci2393 nasi_ptaci2436 nasi_ptaci2471 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info most193 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info
Atlas ptáků

Strnad zahradní

strnadzah

Velikost

15,5 – 16,5 cm, váha 25 g

Popis

Sameček má zelenavě šedou hlavu s černými proužky. Světle žlutý oční kroužek, vous a hrdlo. Kostřec a spodina těla jsou skořicově hnědé. Křídla, ocas a hřbet tmavěji hnědé s černými podélnými skvrnami. Samice a mladí ptáci mají zbarvení bledší, na temeni a hrudi jsou tmavě podélně proužkovaní. Ve všech šatech je jedním z nejdůležitějších poznávacich znaků žlutý kroužek kolem oka a načervenalý zobák.

Ekologie

Překladem z latinského hortulana dostal přízvisko zahradní, ale v zahradách nehnízdí. V nejlepším případě v sadech a vinicích. Oblíbil si zemědělskou krajinu s poli, stromořadími kolem cest, remízky a teplé stráně s keři. Hnízdí i na okrajích světlých lesů, od května do července 2x ročně. Hnízdo staví samička na zemi nebo těsně nad ní, většinou ze suchých trav, kořínků, žíní a chlupů. Na 4-5 bělavých až narůžovělých vajíčkách s šedavými skvrnkami a řidce roztroušenýmí tečkami a čárkami sedí sama a sameček ji krmí. Strnad zahradní bývá v době hnízdění značně plachý. Živí se semeny, výhonky trav a hmyzem.

Rozšíření

Z Evropy se jeho areál táhne do Mongolska a jižním pruhem přez Kavkaz do Afganistánu. Strnad zahradní je stěhovavý a jeho zimoviště leží převážně ve východní Africe. Putuje tam zpravidla jednotlivě a v noci. Zpět se vrací koncem dubna a začátkem května.

Rozšíření v ČR

Rozšíření i početnost tohoto druhu u nás podléhá značným změnám. První hnízdění bylo zjištěno kolem roku 1860 u Benešova n. Ploučnicí. Do roku 1880 již hnízdil běžně v nižších polohách severních a severozápadních Čech. Největšího rozšíření i početnosti dosáhl kolem poloviny minulého století, kdy byl místy nejhojnějším druhem strnada. Koncem 50. let se početnost začala silně zmenšovat, v 70. letech byl již považován za vzácný druh. Úbytek pokračoval i nadále, v letech 1985-89 u nás hnízdilo 200-300 párů, v letech 2001-03 jen 80-160 párů. V současnosti se vyskytuje převážně v nížinách a pahorkatinách, do hor vystupuje jen vyjímečně.
Do střední Evropy začal pronikat v 19. století, zpočátku početnost silně stoupala. V posledních zhruba 40 letech však došlo k výraznému úbytku stavů. Celoevropské populace čítají přes 5,2 milionu párů, jsou hodnoceny jako ztenčené a nadále klesající.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Výběr z galerie
ptacek341 ptacek371 ptacek552 17-11-2013-15-cf76293650fc2165810bd9748e31da010b7aa9fe SONY DSC dsc02968-e125b8ed62ff3a9e89564e68616a059579ada5bc nasi_ptaci850.jpg nasi_ptaci271 nasi_ptaci296 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info cimg2247-b84068b5c11a5d90d2963a2b23ef7d229496f2a5 most139 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info



Nové foto
most20 P1010220 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most109 most112 most145 most162 most205 most206 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info