atlas našich ptáků
Fotogalerie
bird-of-prey-1544985 24bird wp_20140928_14_46_11_pro-b34932eef4a62f931de9904921767b4c0b3e25db nasi_ptaci626.jpg nasi_ptaci267 nasi_ptaci2484 nasiptaci.info nasiptaci.info most85 most186 most204 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info ptaci292 17bird DSCN2051 (2) www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info
Atlas ptáků

Strnad zahradní

strnadzah

Velikost

15,5 – 16,5 cm, váha 25 g

Popis

Sameček má zelenavě šedou hlavu s černými proužky. Světle žlutý oční kroužek, vous a hrdlo. Kostřec a spodina těla jsou skořicově hnědé. Křídla, ocas a hřbet tmavěji hnědé s černými podélnými skvrnami. Samice a mladí ptáci mají zbarvení bledší, na temeni a hrudi jsou tmavě podélně proužkovaní. Ve všech šatech je jedním z nejdůležitějších poznávacich znaků žlutý kroužek kolem oka a načervenalý zobák.

Ekologie

Překladem z latinského hortulana dostal přízvisko zahradní, ale v zahradách nehnízdí. V nejlepším případě v sadech a vinicích. Oblíbil si zemědělskou krajinu s poli, stromořadími kolem cest, remízky a teplé stráně s keři. Hnízdí i na okrajích světlých lesů, od května do července 2x ročně. Hnízdo staví samička na zemi nebo těsně nad ní, většinou ze suchých trav, kořínků, žíní a chlupů. Na 4-5 bělavých až narůžovělých vajíčkách s šedavými skvrnkami a řidce roztroušenýmí tečkami a čárkami sedí sama a sameček ji krmí. Strnad zahradní bývá v době hnízdění značně plachý. Živí se semeny, výhonky trav a hmyzem.

Rozšíření

Z Evropy se jeho areál táhne do Mongolska a jižním pruhem přez Kavkaz do Afganistánu. Strnad zahradní je stěhovavý a jeho zimoviště leží převážně ve východní Africe. Putuje tam zpravidla jednotlivě a v noci. Zpět se vrací koncem dubna a začátkem května.

Rozšíření v ČR

Rozšíření i početnost tohoto druhu u nás podléhá značným změnám. První hnízdění bylo zjištěno kolem roku 1860 u Benešova n. Ploučnicí. Do roku 1880 již hnízdil běžně v nižších polohách severních a severozápadních Čech. Největšího rozšíření i početnosti dosáhl kolem poloviny minulého století, kdy byl místy nejhojnějším druhem strnada. Koncem 50. let se početnost začala silně zmenšovat, v 70. letech byl již považován za vzácný druh. Úbytek pokračoval i nadále, v letech 1985-89 u nás hnízdilo 200-300 párů, v letech 2001-03 jen 80-160 párů. V současnosti se vyskytuje převážně v nížinách a pahorkatinách, do hor vystupuje jen vyjímečně.
Do střední Evropy začal pronikat v 19. století, zpočátku početnost silně stoupala. V posledních zhruba 40 letech však došlo k výraznému úbytku stavů. Celoevropské populace čítají přes 5,2 milionu párů, jsou hodnoceny jako ztenčené a nadále klesající.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Výběr z galerie
ptacek334 ptacek359 ptacek270 ptacek306 p4-d04b10e5424ac996b49d78076e9f5dd8fdc79d14 wp_20140928_14_46_11_pro-b34932eef4a62f931de9904921767b4c0b3e25db 18042015792-a70bcb8770451154762273662555ff964c1ddbed nasi_ptaci62.jpeg nasi_ptaci95.jpg nasi_ptaci314.jpg nasi_ptaci536.jpg nasi_ptaci808.jpg nasi_ptaci2378 nasi_ptaci2414 nasi_ptaci2421 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info most91 271a most10 151a www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 30bird www.nasiptaci.info



Nové foto
ptacek313 12-6-9-967fa6a4887bccb0619e56a2eb5114be0a050f86 ptacek375 ptacek383 ptacek409 ptacek411 ptacek500 img00004a nasi_ptaci224.jpg nasi_ptaci371.jpg nasi_ptaci543.jpg nasi_ptaci557.jpg nasi_ptaci578.jpg nasi_ptaci2271 nasi_ptaci2305 nasi_ptaci2336 nasi_ptaci2444 4822018_birds www.nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info 101a dsc_0139-f0bea0a9efb2c6f86c73957ec2f7f827ee80ceb5 most45 most110 most141 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info ptaci224 ptaci410 71bird