atlas našich ptáků
Fotogalerie
ptacek1 ptacek551 ptacek554 nasi_ptaci3.jpg nasi_ptaci400.jpg nasi_ptaci806.jpg nasi_ptaci297 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info most120 www.nasiptaci.info ptaci245 ptaci315 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info
Atlas ptáků

Strnad zahradní

strnadzah

Velikost

15,5 – 16,5 cm, váha 25 g

Popis

Sameček má zelenavě šedou hlavu s černými proužky. Světle žlutý oční kroužek, vous a hrdlo. Kostřec a spodina těla jsou skořicově hnědé. Křídla, ocas a hřbet tmavěji hnědé s černými podélnými skvrnami. Samice a mladí ptáci mají zbarvení bledší, na temeni a hrudi jsou tmavě podélně proužkovaní. Ve všech šatech je jedním z nejdůležitějších poznávacich znaků žlutý kroužek kolem oka a načervenalý zobák.

Ekologie

Překladem z latinského hortulana dostal přízvisko zahradní, ale v zahradách nehnízdí. V nejlepším případě v sadech a vinicích. Oblíbil si zemědělskou krajinu s poli, stromořadími kolem cest, remízky a teplé stráně s keři. Hnízdí i na okrajích světlých lesů, od května do července 2x ročně. Hnízdo staví samička na zemi nebo těsně nad ní, většinou ze suchých trav, kořínků, žíní a chlupů. Na 4-5 bělavých až narůžovělých vajíčkách s šedavými skvrnkami a řidce roztroušenýmí tečkami a čárkami sedí sama a sameček ji krmí. Strnad zahradní bývá v době hnízdění značně plachý. Živí se semeny, výhonky trav a hmyzem.

Rozšíření

Z Evropy se jeho areál táhne do Mongolska a jižním pruhem přez Kavkaz do Afganistánu. Strnad zahradní je stěhovavý a jeho zimoviště leží převážně ve východní Africe. Putuje tam zpravidla jednotlivě a v noci. Zpět se vrací koncem dubna a začátkem května.

Rozšíření v ČR

Rozšíření i početnost tohoto druhu u nás podléhá značným změnám. První hnízdění bylo zjištěno kolem roku 1860 u Benešova n. Ploučnicí. Do roku 1880 již hnízdil běžně v nižších polohách severních a severozápadních Čech. Největšího rozšíření i početnosti dosáhl kolem poloviny minulého století, kdy byl místy nejhojnějším druhem strnada. Koncem 50. let se početnost začala silně zmenšovat, v 70. letech byl již považován za vzácný druh. Úbytek pokračoval i nadále, v letech 1985-89 u nás hnízdilo 200-300 párů, v letech 2001-03 jen 80-160 párů. V současnosti se vyskytuje převážně v nížinách a pahorkatinách, do hor vystupuje jen vyjímečně.
Do střední Evropy začal pronikat v 19. století, zpočátku početnost silně stoupala. V posledních zhruba 40 letech však došlo k výraznému úbytku stavů. Celoevropské populace čítají přes 5,2 milionu párů, jsou hodnoceny jako ztenčené a nadále klesající.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Výběr z galerie
ptacek45 ptacek322 ptacek343 11-6-09-9-9c030695779f0c78c16a2c40d4aac6535779ee20 ptacek640 ptacek647 nasi_ptaci563.jpg nasi_ptaci678.jpg nasi_ptaci2352 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info 28birds_b most171 most197 www.nasiptaci.info ptaci196 ptaci368 822018_birds



Nové foto
922018_birds 1bird 94bird 74bird 1522018_birds 24bird 27bird 46bird 3622018_birds 10bird 80bird 6722018_birds 2522018_birds 4222018_birds 30bird kalous26 kalous6 DSCN2061 8922018_birds 6bird 9022018_birds www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info