Reklamy
Popis
Největší evropská sova. Má velkou hlavu s oranžovýma očima a výrazná ouška. Závoj je rezavožlutý, uvnitř s černou a hnědou, u oka s bílou kresbou. Pod zobákem světlá skvrna. Zbarvení těla je žlutě nebo rezavě hnědé, na hřbetě výrazně tmavší, s četnými tmavými skvrnami.
Ekologie
Ke hnízdění vyhledává skály, kamenité stráně nebo zříceniny budov, zpravidla nedaleko otevřených ploch. V poslední době hnízdí i v kamenolomech a místy se šíří i do menších lesíků poblíž lidských sídel.
Od ledna, většinou ale v únoru probíhá tok. Hnízdo je kotlinka vyhrabaná na zemi nebo na skále, vzácně hnízdí i v dutinách nebo ve starých hnízdech dravců, volavek nebo čápů. Hnízdí jednou ročně, od února do dubna snáší 2-4(1-5) vejce. Sedí pouze samice, samec ji po celou dobu krmí. Po 34-36 dnech se líhnou postupně mláďata, na hnízdě zůstávají 5-6 týdnů a pak se rozlézají po okolí. Vzletná jsou ve stáří 9 týdnů, i v této době jsou ještě krmena rodiči. Pohlavně dospívají v 1 roce, hnízdit ale většina začíná až ve věku 2-3 let. Nejstarší kroužkovaný pták se dožil téměř 19 let, v zajetí až 60.
Živí se výhradně obratlovci – savci od velikosti hraboše po zajíce, ptáci do velikosti bažanta – běžně loví i dravce a jiné druhy sov.
Od ledna, většinou ale v únoru probíhá tok. Hnízdo je kotlinka vyhrabaná na zemi nebo na skále, vzácně hnízdí i v dutinách nebo ve starých hnízdech dravců, volavek nebo čápů. Hnízdí jednou ročně, od února do dubna snáší 2-4(1-5) vejce. Sedí pouze samice, samec ji po celou dobu krmí. Po 34-36 dnech se líhnou postupně mláďata, na hnízdě zůstávají 5-6 týdnů a pak se rozlézají po okolí. Vzletná jsou ve stáří 9 týdnů, i v této době jsou ještě krmena rodiči. Pohlavně dospívají v 1 roce, hnízdit ale většina začíná až ve věku 2-3 let. Nejstarší kroužkovaný pták se dožil téměř 19 let, v zajetí až 60.
Živí se výhradně obratlovci – savci od velikosti hraboše po zajíce, ptáci do velikosti bažanta – běžně loví i dravce a jiné druhy sov.
Rozšíření
Bubo bubo bubo – téměř celá Evropa mimo Pyrenejského poloostrova (tam žije B. b. hispanus), Islandu, Velké Británie, Irska, severozápadní Francie a severních oblastí na východě Evropy. Na většině území stálý, nanejvýš přelétavý druh, pouze nejsevernější populace se na zimu stahují jižněji. Na počátku 20. století byly stavy tohoto druhu v celé Evropě silně zdecimovány, místy byl úplně vyhuben. Díky ochraně se podařilo tento úbytek zastavit, místy se stavy zvyšují a druh se vrací i do dříve obývaných oblastí. V současnosti žije v celé Evropě asi 38000 párů (všechny ssp.), stavy jsou považovány za stabilní.
V ČR hnízdil tento druh odedávna, na počátku 20. století byl ale málem vyhuben – zůstalo u nás cca 40 párů. V roce 1929 byla vyhlášena zákonná ochrana tohoto druhu a počty se opět začaly zvyšovat. V roce 1949 bylo napočítáno 443 kusů, v současnosti se počty odhadují na 600-900 párů. Vyskytuje se téměř na celém území státu, přednost dává oblastem ve středních nadmořských výškách, v horách vystupuje až nad 1000 m. n. m. V místech s dostatečnou možností úkrytu hnízdí i v nížinách.
V ČR hnízdil tento druh odedávna, na počátku 20. století byl ale málem vyhuben – zůstalo u nás cca 40 párů. V roce 1929 byla vyhlášena zákonná ochrana tohoto druhu a počty se opět začaly zvyšovat. V roce 1949 bylo napočítáno 443 kusů, v současnosti se počty odhadují na 600-900 párů. Vyskytuje se téměř na celém území státu, přednost dává oblastem ve středních nadmořských výškách, v horách vystupuje až nad 1000 m. n. m. V místech s dostatečnou možností úkrytu hnízdí i v nížinách.
Reklamy