atlas našich ptáků
Fotogalerie
ptacek193 ptacek404 bird-655283_1920 nasi_ptaci105.jpeg nasi_ptaci776.jpg nasi_ptaci2264 willow-tit-938403_1280 goldfinch-739079_1280 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info most88 most92 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most18 most131 www.nasiptaci.info
Atlas ptáků

Žluna šedá

zlunased

Velikost

Délka: 27-30 cm.
Hmotnost: 110-150 g.

Popis

Samec má čelo a přední polovinu temene červené, před okem černou skvrnu a úzký černý vous, zbytek hlavy a krk šedý. Ocas zelený, prostřední pár per slabě pruhovaný. Spodina těla je světle žlutozelená, boky tmavozelené a vrch těla zelený.
Samice je zbarvena stejně, až na to, že na hlavě chybí červená barva.

Ekologie

Žije především v listnatých a smíšených lesích, na horách, kde na rozdíl od ž. zelené (Picus viridis) vystupuje až k horní hranici lesa, i v lesích jehličnatých.
Hnízdí v dutinách stromů, které sama vytesává, dutina je často používána více let po sobě. Hnízdí 1x ročně, v dubnu a květnu snáší 6-7(5-10) vajec, oba rodiče sedí 17-18 dní. Mláďata jsou schopna letu ve stáří 22 dní, 23. – 28. den opouštějí hnízdo. Rodina drží ještě asi 10 dní spolu a pak se mladí rozptýlí do okolí. Nejstarší pták se dožil 5 roků a 4 měsíců.
Hlavní součástí potravy jsou mravenci a jejich kukly, i když je na tuto potravu méně specializovaná než ž. zelená (Picus viridis). Mraveniště nerozhrabává, mravence – nejčastěji rody Formica a Camponotus sbírá v okolí. V menší míře se živí dalším hmyzem a jeho larvami – dvoukřídlí, brouci, motýli a další. V letních měsících požírá příležitostně různé bobule a ovoce. V zimě je možno zastihnout ji na krmítku s lojem a semeny.

Možné záměny

V našich podmínkách je možná záměna se žlunou zelenou (Picus viridis) – ta je poněkud větší, na břišní straně a bocích má tmavší skvrnění, u obou pohlaví sahá červená čepička až daleko do týla, samec má navíc vous červený, černě lemovaný.

Rozšíření

Picus canus canus – Evropa a západní Sibiř po jezero Bajkal a úpatí Altaje. V Evropě chybí v jihozápadní části, na britských ostrovech a na severu Skandinávie, i když rozšíření se pomalu šíří západním směrem a v obdobích s mírnými zimami může zahnízdit i severněji od hranic pravidelného výskytu. Po mírném snížení stavů v letech 1970-90 se evropské populace stabilizovaly na asi 180 tisících párech. Stálý druh, pouze ptáci ze severnějších oblastí areálu se v zimě potulují v širším okruhu než jižnější populace.
U nás hnízdí nepravidelně na celém území od nížin až vysoko do hor 3-5 tisíc párů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Výběr z galerie
ptacek272 kolaz-ptacci-7a83de30785072b62e812ad783f033bde103c4aa nasi_ptaci193.jpg nasi_ptaci240.jpg nasi_ptaci677.jpg nasi_ptaci280 nasi_ptaci2220 nasi_ptaci2351 nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info nasiptaci.info 20160414_121920-13238364b284e5e1c047d0fb8c786bfdc014b84e P1000716 www.nasiptaci.info most98 most139 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info



Nové foto
most91 most8 most29 most57 most61 P1010198 P1010202 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info most107 most122 most134 most137 most142 most168 most185 most187 most227 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info