atlas našich ptáků
Fotogalerie
ptacek2-16a6b562dd4c74a2448f33aed44b0bb811df3559 ptacek375 ptacek408 ptacek483 sam_3271-aafdd2d8509574b0988b85a90d0b3fae79926334 nasi_ptaci144.jpg nasi_ptaci215.jpg nasi_ptaci752.jpg nasi_ptaci777.jpg nasiptaci.info nasiptaci.info most24 www.nasiptaci.info most30 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 4422018_birds
Atlas ptáků

Žluna šedá

zlunased

Velikost

Délka: 27-30 cm.
Hmotnost: 110-150 g.

Popis

Samec má čelo a přední polovinu temene červené, před okem černou skvrnu a úzký černý vous, zbytek hlavy a krk šedý. Ocas zelený, prostřední pár per slabě pruhovaný. Spodina těla je světle žlutozelená, boky tmavozelené a vrch těla zelený.
Samice je zbarvena stejně, až na to, že na hlavě chybí červená barva.

Ekologie

Žije především v listnatých a smíšených lesích, na horách, kde na rozdíl od ž. zelené (Picus viridis) vystupuje až k horní hranici lesa, i v lesích jehličnatých.
Hnízdí v dutinách stromů, které sama vytesává, dutina je často používána více let po sobě. Hnízdí 1x ročně, v dubnu a květnu snáší 6-7(5-10) vajec, oba rodiče sedí 17-18 dní. Mláďata jsou schopna letu ve stáří 22 dní, 23. – 28. den opouštějí hnízdo. Rodina drží ještě asi 10 dní spolu a pak se mladí rozptýlí do okolí. Nejstarší pták se dožil 5 roků a 4 měsíců.
Hlavní součástí potravy jsou mravenci a jejich kukly, i když je na tuto potravu méně specializovaná než ž. zelená (Picus viridis). Mraveniště nerozhrabává, mravence – nejčastěji rody Formica a Camponotus sbírá v okolí. V menší míře se živí dalším hmyzem a jeho larvami – dvoukřídlí, brouci, motýli a další. V letních měsících požírá příležitostně různé bobule a ovoce. V zimě je možno zastihnout ji na krmítku s lojem a semeny.

Možné záměny

V našich podmínkách je možná záměna se žlunou zelenou (Picus viridis) – ta je poněkud větší, na břišní straně a bocích má tmavší skvrnění, u obou pohlaví sahá červená čepička až daleko do týla, samec má navíc vous červený, černě lemovaný.

Rozšíření

Picus canus canus – Evropa a západní Sibiř po jezero Bajkal a úpatí Altaje. V Evropě chybí v jihozápadní části, na britských ostrovech a na severu Skandinávie, i když rozšíření se pomalu šíří západním směrem a v obdobích s mírnými zimami může zahnízdit i severněji od hranic pravidelného výskytu. Po mírném snížení stavů v letech 1970-90 se evropské populace stabilizovaly na asi 180 tisících párech. Stálý druh, pouze ptáci ze severnějších oblastí areálu se v zimě potulují v širším okruhu než jižnější populace.
U nás hnízdí nepravidelně na celém území od nížin až vysoko do hor 3-5 tisíc párů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Výběr z galerie
ptacek98 dscf5168-b593cbe5fcafd86715a58280f965d419944d1d7a fgalsycekobecny-94a6491125e41fccbbfdb00c9a4c4eb0973273b0 nasi_ptaci170.jpg nasi_ptaci616.jpg nasi_ptaci620.jpg nasi_ptaci768.jpg sykorka_nahled_x1366_y768-405842bce0555212b3d65352c167c107bb3e24f3 nasiptaci.info nasiptaci.info most52 www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info 4222018_birds ptaci375 75bird DSCN2052 89bird 8bird www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info



Nové foto
2622018_birds 43bird 1322018_birds 8822018_birds 21bird 12bird 18bird 2022018_birds 30bird 35bird 75bird DSCN2057 5622018_birds 85bird www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info