Atlas

Uncategorized @cs

pokkkl

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie
Bažant obecnýBekasina otavníBělořit šedýBramborníček černohlavýBramborníček hnědýBřehule říčníBrhlík lesníBrkoslav severníBudníček lesníBudníček menšíBudníček většíBukač velkýBukáček malýČáp bílýČáp černýČečetka zimníČejka chocholatáČervenka obecnáChocholouš obecnýChřástal vodníČírka modráČírka obecnáČížek lesníČížek lesníCvrčilka říčníCvrčilka slavíkováCvrčilka zelenaDatel černýDatlík tříprstýDlask tlustozobýDřemlík tundrovýDrozd brávníkDrozd cvrčalaDrozd kvíčalaDrozd zpěvnýDudek chocholatýHavran polníHohol severníHolub doupňákHolub hřivnáčHrdlička divokáHrdlička zahradníHusa maláHusa velkáHýl obecnýHýl rudýJeřáb popelavýJeřábek lesníJespak obecnýJestřáb lesníJiřička obecnáKachna divokáKachnička mandarínskáKalous pustovkaKalous ušatýKáně lesníKáně rousnáKavka obecnáKoliha velkáKonipas bílýKonipas horskýKonipas lučníKonopka obecnáKormorán velkýKoroptev polníKos černýKrahujec obecnýKrahujec ObecnýKrálíček obecnýKřepelka polníKřivka obecnáKrkavec velkýKrutihlav obecnýKukačka obecnáKulík říčníKulíšek nejmenšíKvakoš nočníLabuť velkáLedňáček říčníLejsek bělokrkýLejsek černohlavýLejsek malýLejsek šedýLelek lesníLinduška horskáLinduška lesníLinduška lučníLuňák červenýLuňák hnědýLyska černáMandelík hajníMlynařík dlouhoocasýMoták LužníMoták pilichMoták pochopMoudivláček lužníOrel královskýOrel křiklavýOrel mořskýOrel skalníOřešník kropenatýOrlovec říčníOstříž lesníPěnice černohlaváPěnice hnědokřídláPěnice pokřovníPěnice vlašskáPěnice slavíkováPěnkava jikavecPěnkava obecnáPěvuška modráPěvuška podhorníPisík obecnýPolák chocholačkaPolák velkýPoštolka obecnáPoštolka rudonoháPotápka černokrkáPotápka maláPotápka roháčPotápka rudokrkáPotápka žlutoroháPotáplice severníPuštík obecnýRacek bouřníRacek chechtavýRákosník obecnýRákosník velkýRaroh velkýRehek domácíRehek zahradníRybák černýRybák obecnýSedmihlásek hajníSkorec vodníSkřivan lesníSkřivan polníSlavík modráčekSlavík obecnýSlípka zelenonoháSluka lesníSojka obecnáSokol stěhovavýŠoupálek dlouhoprstýŠoupálek krátkoprstýSova pálenáŠpaček obecnýStehlík obecnýStraka obecnáStrakapoud malýStrakapoud prostředníStrakapoud velkýStřízlík obecnýStrnad lučníStrnad obecnýStrnad zahradníSýc rousnýSýček obecnýSýkora babkaSýkora koňadraSýkora lužníSýkora modřinkaSýkora parukářkaSýkora uhelníčekSýkořice vousatáTetřev hlušecTetřívek obecnýŤuhýk obecnýVlaštovka obecnáVlha pestráVodouš kropenatýVodouš rudonohýVolavka bíláVolavka červenáVolavka popelaváVrabec domácíVrabec polníVrána obecnáVýr velkýZedníček skalníŽluna šedáŽluna zelenáZrzohlávka rudozobáZvonek zelenýZvonohlík zahradní
kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Orel skalní

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Velikost

Délka: 70-95 cm.
Rozpětí: 190-230 cm.
Hmotnost: 2200-3200g u samců, samice – 3200-4200g.Vejce.
Výška x šířka:69-81×55-63 mm.
Hmotnost:113-177 g.

Popis

Velký orel s dlouhými křídly a ocasem. Při kroužení drží křídla mírně nahoru (u ostatních orlů jsou držena vodorovně). Dospělci jsou tmavohnědí, se světlejším týlem.
Mladí ptáci mají mimo zakončení bílý ocas, který věkem postupně tmavne, zhruba v pěti letech jsou vybarveni jako dospělci.

Ekologie

Původně se jednalo o druh hnízdící v lesnatém prostředí,i v nížinách. Pronásledováním a změnou krajiny byl většinou vytlačen do horských oblastí.
Páry jsou stálé, v současnosti staví hnízda především ve skalních stěnách, řidčeji na vysokých stromech. Od března snáší 1-2 vejce (vzácně více), na kterých sedí převážně samice 40-45 dní. Dalších až 80 dní krmí rodiče mlěďata na hnízdě, ve většině případů se podaří dokrmit jen jedno mládě. Orel skalní dospívá ve věku 5-6 let, v přírodě se může dožít až 26 let, v zajetí až 57.
Potravu tvoří větší savci a ptáci (je schopen ulovit i lišku nebo mladé kamzíky), časté je i požírání mršin.

Rozšíření

U nás se vyskytující ssp. obývá Evropu mimo Pyrenejského poloostrova. V 19. a 20. stol. se hnízdní areál zmenšil a roztříštil do mnohdy izolovaných populací. V současnosti se stavy stabilizovaly, místy stoupají.
V ČR hnízdil o.skalní do 80. let 19. století v horských oblastech (Krkonoše, Beskydy). V současnosti se vzácně objevují většinou jednotlivé kusy, bez ohledu na roční období.
V okolních zemích hnízdí na Slovensku – do 100 párů, v Polsku – cca 30 párů a v posledních letech vzácně i v Maďarsku. Celková evropská populace se odhaduje do 6000 párů.

Vyhledávání

Vyhledat obrázky pomocí Google | CalPhotos | Wikimedia
Vyhledat na internetu pomocí Google
Vyhledat pomocí BHL | EOL | GBIF | ITIS | Wikipedia

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Brkoslav přilétá v zimě

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

V tuzemských zahradách a sadech se brkoslavi objeví jen někdy. Jejich přílet závisí na průběhu zimy a hlavně na úrodě plodů.

Brkoslavi severní (Bombycilla garrulus) mají svou domovinu v oblastech od Skandinávie až po Daleký východ. Do střední Evropy, tedy na jih, se vydávají, když je k tomu donutí hlad.

Černá páska přes oko, načepýřená chocholka v týlu hlavy, pestře zbarvené zakončení letek a ocasu, to jsou charakteristické znaky brkoslava severního.

Velikostí připomínají špačky. Pozorovatele však tito zimní krasavci upoutají elegantní kombinací barev svého peří, jak napovídá jejich české pojmenování.

Převládají pírka světle šedá, skořicově hnědá, černá, žlutá, v malém rozsahu jsou zastoupena i bílá a červená. Zbarvení samic je poněkud méně výrazné.

Čím se brkoslav v zimě živí

blank
Brkoslav severní

Brkoslavi se mohou v Česku objevit v průběhu zimy v hejnku čítajícím desítky ptáků zejména na dřevinách, na kterých zůstávají plody, například na jabloni malokvěté, obsypané přezrálými malvičkami. Pro brkoslavy se mohou stát významným zdrojem potravy.

Ptáci přilétající ze severských krajin se mohou chovat plaše, když před kolemjdoucími odlétají do vzdálenějších zahrad nebo sadů. Ale stejně tak se velkém počtu objeví na zahradě uvnitř frekventované části města, pokud tam najdou, co hledají.

Svého času jsme velké hejno brkoslavů pozorovali poblíž brněnského výstaviště. V časných ranních hodinách přilétlo na mohutný, asi 25 m vysoký jerlín japonský (Sophora japonica), rostoucí v rozlehlé soukromé zahradě. Ptáci intenzivně uštipovali růžencovitě zaškrcené lusky této dřeviny. Ve velkém počtu přitom byli poměrně hlasití svým typickým cvrčením. V malých skupinkách pak postupně slétali pít k blízkému jezírku.

Hlavním zdrojem potravy brkoslava severního jsou v zimě malvičky jeřábu obecného (Sorbus aucuparia), ale také jabloní, plody hlohů (Crataegus sp.), peckovičky svídy (Cornus sanguinea), dřínu (Cornus mas), či bobulky ptačího zobu (Ligustrum vulgare). Brkoslavi byli pozorováni také při pojídání bobulí jmelí a ochmetu.Přilétají v zimě za potravouHejno brkoslavůU jezírka, 3x foto M. Čapek

Enzymy na alkohol

Pro zahrádkáře a sadaře je zajímavé, že se brkoslav neživí jen plody na stromech, ale i spadaným ovocem. Většinou se jedná o plody v různém stadiu kvašení. Obsah alkoholu v jeřabinách či opadaných jablcích se pohybuje kolem 5 %. Brkoslavi a některé další ptačí druhy (kos, kvíčala, špaček) jsou ke konzumaci takové potravy vyzbrojeni trávicími enzymy, které dokážou alkohol z potravy odbourat.

Brkoslav severní na plané jabloni. V přezrálých jablíčkách již probíhá alkoholové kvašení.

V poměru k velikosti těla má brkoslav velká játra. Z vědeckých výzkumů vyplynulo, že kdyby brkoslavi měli hmotnost odpovídající hmotnosti průměrného člověka, mohli by denně konzumovat jeden litr vína. Přitom by alkohol neměl vliv na jejich chování a hlavně na schopnost letu.

Další zajímavostí je, že brkoslav při konzumaci bobulí nepoškodí semena, která jsou v nich obsažena. Semena procházejí jejich zažívacím traktem a dopadají s jejich trusem všude tam, kde se pták právě živí či odpočívá. Některá pak úspěšně vyklíčí a zahrádkář se může divit, jak se v jeho zahradě či sadu objevil semenáček té které dřeviny.

Marta Heroldová, Jan Zejda

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Husa malá

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerieblank

 

Velikost

Délka: 56-66 cm.
Rozpětí: 115-135 cm.
Hmotnost: 1400-2500 g.

Popis

Husa malá je pták o něco menší než husa běločelá, od které je jinak skoro k nerozeznání. Rozdíly jsou velmi malé např, více zakulacená hlava, kratší zobák a žlutý oční kroužek.
Hlas – vyšší a rychlejší volání než u husy běločené znějící „kji kji ji“ nebo „kjilít“.

Ekologie

Hnízdění – hnízdní areál se rozkládá v severské tundře, v zimě se vzácně vyskytuje v střední Evropě.
Samice snáší 4 – 8 velkých špinavě bílých vajec na kterých sedí sama 28 – 29 dní, nekrmivá mláďata poté vodí oba rodiče po dobu asi dvou měsíců.
Potrava – výlučně rostlinná, převážně trávy.
Husa malá je tažný pták, ze zimovišť přilétá počátkem dubna a odlétá v srpnu až říjnu. Přezimují při Černém a Kaspickém moři, jejich tahová cesta vede přes Polsko a Maďarsko.

Rozšíření

Druh je rozšířen v úzkém pásu tundry od severu Skandinávie po východ Asie. Zimuje od Velké uherské nížiny, přes jižní Řecko do Malé Asie, další zimoviště jsou při jižním okraji Kaspického moře, východní populace zimují na jihovýchodě Asie. V severní Africe byli zastiženi zatoulaní ptáci pouze vyjímečně v Egyptě.

Výskyt v ČR

Vzácně protahující a jen ojediněle zimující druh. Z ČR je známo asi 15 pozorování, většinou se jednalo o samostatné ptáky, méně často malé skupinky.

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Bažant obecný

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

bazantobecny

Velikost

Délka: M 70-90 cm (z toho ocas 35-45 cm),F 55-70 cm (ocas 20-25 cm).
Hmotnost: 1100 g.
Vejce(data z ČR).
Výška x šířka:41,5-52,1×33,5-37,8 mm.
Hmotnost:24,5-37,9 g.

Popis

Bažant obecný, někdy nazývaný též bažant kolchický je pták veliký jako kohout domácí. Má dlouhý špičatý ocas. Samec má kovově lesklé opeření na hlavě tmavě zelené se zářivě červenými kožními lalučky okolo očí. Samice a mladí jedinci jsou zemitě hnědě zbarvení, mají tmavě skvrnitý hřbet a kratší ocas. Při vzletu vydávájí křídla rámusivý zvuk.Hlas – samec v toku volá „kerrkok“ a poté hlasitě tluče křídly. Hřadující ptáci na stromech se ozývají „geggeg gegeg“.

Ekologie

Hnízdění – hnízdí v kulturní krajině bohaté na stromy a křoviny, v Evropě pocházejí téměř všechny populace bažantů z umělých odchovů. Hnízdí v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je v důlku slabě vystlaném stébly a ukrytém ve vegetaci.
Samice snáší 8 – 12 šedozelených vajec na kterých sedí sama po dobu 24 – 25 dnů a nekrmivá mláďata poté doprovází asi jeden měsíc.
Potrava – v létě převážně hmyz, červi a měkkýši, jinak též semena a zelené části rostlin.
Bažant obecný je stálý pták. Je chován v bažantnicích.

Význam

Významná lovná zvěř. V ČR bylo nejvíce kusů loveno před 2 sv. válkou – až více než 2 miliony ročně. V současnosti se ročně uloví kolem 50000 kusů. V Evropě začali s vysazováním bažantů už Římané. Mimo Evropu byl introdukován v S. Americe, na Havajských ostrovech, v Japonsku a na Novém Zélandu.

Rozšíření v ČR.

.V současnosti hnízdí na většině ůzemí od nížin až po zhruba 900 m.n.m.v Krkonoších-rodinka však byla pozorována i výše-na hřebenech ve výšce 1200 m.n.m.
První zprávy o chovu bažantů u nás pocházejí již z 11.století.Až do 19.století byl převážně chován v bažantnicích,z uniklých jedinců však vznikaly volně žijící populace.Ve 20.století stavy prudce stoupaly,vrcholu dosáhly kolem roku 1970,kdy bylo ročně loveno až 1,2 milionu kusů.Už v polovině 70.let však dochází k prudkému poklesu stavů,a tento trend se doposud nezastavil.V letech 1985-89 byly počty odhadovány na 300-600 tisíc kusů,v letech 2001-03 již jen polovina těchto počtů.
V Evropě byly nejčastšji vysazovány ssp. P.c.colchicus,P.c.principalis,P.c.mongolicus,P.c.torquatus a P.c.formosanus.Kříženci těchto ssp.tvoří většinu u nás žijících populací.

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Bělořit šedý

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

beloritsedy

Velikost

Délka: 14-16,5 cm.
Hmotnost: 20-35 g.

Popis

Bělořit šedý je pták veliký asi jako vrabec domácí. Samec ve svatebním šatě má šedivé temeno, černou skvrnu za okem a bílou pásku nad okem, černá křídla i konec ocasu. Spodní strana těla je žlutá. Samice, samec v prostém šatě nejsou tak kontrastně zbarveni. Mláďata jsou skvrnitá. Všichni mají bílý kostřec a kořen ocasu, což je nápadné zejména za letu. Zdržuje se zejména na zemi, rád sedává na velkých balvanech.
Hlas – vábení je opakované „jiv“ nebo „jiv-tek“, zpěv je krátká cvrčivá tlumená sloka. Mnohdy napodobuje i zpěv jiných ptáků.

Ekologie

Hnízdění – hnízdí v skalnatých územích, v lomech, na pastvinách s kameny, v horách i nad pásmem lesa. Hnízdí v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je volně spleteno ze stébel a kořínků, je umístěno nízko nad zemí v křovinách.
Samice snáší 4 – 6 světle modrých neskvrnitých vajec na kterých sedí oba rodiče asi 13 – 14 dní a mláďata poté krmí též oba rodiče po dobu asi 13 – 17 dní.
Potrava – hmyz, pavouci a malí plži.
Bělořit šedý je tažný pták, ze zimovišť v Africe jižně od Sahary se vrací na přelomu března a dubna a odlétá v říjnu.

Rozšíření

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu), Nearktická oblast (Severní Amerika).

Význam

V Červeném seznamu ČR je v kategorii EN – ohrožený druh.

Rozšíření v ČR

Rozšířen je nepravidelně po celém území republiky, hojnější je v nižších teplých oblastech, celkem pravidelně ale hnízdí i na bezlesých hřebenech hor. Od poloviny minulého století se početnost stále silně snižuje, z některých oblastí téměř vymizel (např. na Českomoravské vrchovině to býval hojný druh, v současnosti na celém území hnízdí pouze do 10 párů). Na celém území ČR v letech 2001-03 hnízdilo 200-400 párů, druh je i nadále hodnocen jako silně ubývající.
V posledních desetiletích počty ubývají i v celé Evropě, v současnosti se odhadují na 4,6 milionu hnízdících párů.

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Bekasina otavní

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

bekasina

Velikost

Délka: 24-28 cm.
Rozpětí: 39-45 cm.
Hmotnost: 80-135 g.

Popis

Bekasina otavní je pták o velikosti kosa. Má černohnědá záda s 2 – 4 světlými podélnými proužky. Obě pohlaví a mláďata se neliší šatem.
Létá prudce, často náhle mění směr. Při vylétnutí provádí rychlé obraty sem a tam a ozývá se „keč“, což je důležitý rozdíl oproti podobným slukám. Typickým zvukovým projevem jsou mekavé zvuky vydávaneé samci chvěním ocasních pírek při střemhlavém letu ptáka. Tyto zvuky vydává zejména v ranních a podvečerních hodinách, kdy obletuje své teritorium, přičemž se v určitých fázích letu střemhlav spouští k zemi.
Hlas – rytmické většinou na zemi opakované „tik ke tik ke“.

Ekologie

Hnízdění – Žije na rašeliništích, slatiništích, vlhkých a podmáčených loukách a okrajích rybníků. Hnízdí na zemi v travinách. Hnízdí v dubnu až červenci jednou ročně. Hnízdo je na zemi v travinách.
Samice snáší asi 4 hruškovitá, olivově zelená a tmavě skvrnitá vejce na kterých sedí oba rodiče po dobu 19 – 21 dní. Mláďata po vylíhnutí se krmí sama, pouze jsou rodiči doprovázena.
Potrava – převládající složku potravy tvoří červi, dále pak hmyz a pavouci.
Žije kromě jižních oblastí v celé Evropě a v Asii až po Japonsko. Přílet na hnízdiště může začínat už v prvé polovině března; podzimní tah je od konce července.
Bekasina otavní patří mezi tažné ptáky a zimuje zejména ve Středozemní oblasti, především v Itálii a ve Francii.
V České republice je to silně ohrožený, zvláště chráněný druh.

Rozšíření

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Orientální oblast (jižní Asie), Nearktická oblast (Severní Amerika).

Význam

V minulosti lovný druh, max. počty byly v českých zemích loveny kolem r.1935 – cca 1500 ročně. Od roku 1975 je lov zakázán.

Výskyt v ČR

Pravidelně hnízdí, hojnější je v Čechách než na Moravě. Stavy v posledních letech silně klesají, v letech 1985-89 byl počet hnízdících párů odhadnut na 1200-2400, v roce 2000 už jen 500-800.
Přes naše území také početně protahují, při podzimním tahu se dají zastihnout pohromadě až stovky jedinců. Každoročně u nás také několik desítek kusů zimuje.

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Bramborníček hnědý

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

brambornicekhnedy

Velikost

Popis

Bramborníček hnědý je pták o něco menší než vrabec domácí s hnědou hlavou, širokým bílým proužkem přes oko a světle rezavě hnědou spodní stranou těla. Kořen a vnější strany ocasu jsou bílé. Na křídlech má samec bílou křídelní skvrnu. Samice nemá křídelní skvrnu, je celkově matověji zbarvená, mláďata jsou na svrchní straně těla a hrudi skvrnitá. Sedává rád na vyčnívajících keřích.
Hlas – vábení je mlaskavé „tek tek“, zpěv je krátká sloka z pískavých a skřípavých tónů, často s napodobením motivů zpěvu jiných ptáků.

Ekologie

Hnízdění – Hnízdí na loukách mírně porostlých křovinami a též i na horských úbočích v v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je umístěno na zemi v důlku a je vystavěno ze stébel, kořínků a mechů.
Samice snáší 5 – 6 tmavě zelenomodrých vajec na kterých sedí sama po dobu asi 14 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče asi 11 – 14 dnů.
Potrava – hmyz.
Bramborníček hnědý je tažný pták, ze zimovišť v Africe přilétá na přelomu dubna a května a odlétá v září.

Rozšíření

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu). Zimuje nejčastěji v afrických savanách.

Význam

V Červeném seznamu ČR je v kategorii LC – málo dotčený druh.

Výskyt v ČR.

Hnízdí na většině území od nížin až po hřebeny nejvyšších hor, na vhodných místech i na okrajích velkých měst. V posledních desetiletích se jedná o poměrně značně přibývající druh, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 15-30 tisíc párů, což je navýšení asi o 50% oproti letům 1985-89.
Počty v Evropě jsou celkem ustálené, celoevropská populace čítá přes 5,4 milionu párů a je hodnocena jako zabezpečená.

kniha,shop,zoo,atlas,photo,free,gallerie

Výběr z galerie
volavka bílá www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info zvonek zelený www.nasiptaci.info zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info