Uncategorized @cs
Orel skalní
Velikost
Délka: 70-95 cm.
Rozpětí: 190-230 cm.
Hmotnost: 2200-3200g u samců, samice – 3200-4200g.Vejce.
Výška x šířka:69-81×55-63 mm.
Hmotnost:113-177 g.
Popis
Velký orel s dlouhými křídly a ocasem. Při kroužení drží křídla mírně nahoru (u ostatních orlů jsou držena vodorovně). Dospělci jsou tmavohnědí, se světlejším týlem.
Mladí ptáci mají mimo zakončení bílý ocas, který věkem postupně tmavne, zhruba v pěti letech jsou vybarveni jako dospělci.
Ekologie
Původně se jednalo o druh hnízdící v lesnatém prostředí,i v nížinách. Pronásledováním a změnou krajiny byl většinou vytlačen do horských oblastí.
Páry jsou stálé, v současnosti staví hnízda především ve skalních stěnách, řidčeji na vysokých stromech. Od března snáší 1-2 vejce (vzácně více), na kterých sedí převážně samice 40-45 dní. Dalších až 80 dní krmí rodiče mlěďata na hnízdě, ve většině případů se podaří dokrmit jen jedno mládě. Orel skalní dospívá ve věku 5-6 let, v přírodě se může dožít až 26 let, v zajetí až 57.
Potravu tvoří větší savci a ptáci (je schopen ulovit i lišku nebo mladé kamzíky), časté je i požírání mršin.
Rozšíření
U nás se vyskytující ssp. obývá Evropu mimo Pyrenejského poloostrova. V 19. a 20. stol. se hnízdní areál zmenšil a roztříštil do mnohdy izolovaných populací. V současnosti se stavy stabilizovaly, místy stoupají.
V ČR hnízdil o.skalní do 80. let 19. století v horských oblastech (Krkonoše, Beskydy). V současnosti se vzácně objevují většinou jednotlivé kusy, bez ohledu na roční období.
V okolních zemích hnízdí na Slovensku – do 100 párů, v Polsku – cca 30 párů a v posledních letech vzácně i v Maďarsku. Celková evropská populace se odhaduje do 6000 párů.
Vyhledávání
Vyhledat obrázky pomocí Google | CalPhotos | Wikimedia
Vyhledat na internetu pomocí Google
Vyhledat pomocí BHL | EOL | GBIF | ITIS | Wikipedia
Husa malá
Velikost
Rozpětí: 115-135 cm.
Hmotnost: 1400-2500 g.
Popis
Hlas – vyšší a rychlejší volání než u husy běločené znějící „kji kji ji“ nebo „kjilít“.
Ekologie
Samice snáší 4 – 8 velkých špinavě bílých vajec na kterých sedí sama 28 – 29 dní, nekrmivá mláďata poté vodí oba rodiče po dobu asi dvou měsíců.
Potrava – výlučně rostlinná, převážně trávy.
Husa malá je tažný pták, ze zimovišť přilétá počátkem dubna a odlétá v srpnu až říjnu. Přezimují při Černém a Kaspickém moři, jejich tahová cesta vede přes Polsko a Maďarsko.
Rozšíření
Výskyt v ČR
Bažant obecný
Výška x šířka:41,5-52,1×33,5-37,8 mm.
Hmotnost:24,5-37,9 g.
Popis
Ekologie
Samice snáší 8 – 12 šedozelených vajec na kterých sedí sama po dobu 24 – 25 dnů a nekrmivá mláďata poté doprovází asi jeden měsíc.
Potrava – v létě převážně hmyz, červi a měkkýši, jinak též semena a zelené části rostlin.
Bažant obecný je stálý pták. Je chován v bažantnicích.
Význam
Rozšíření v ČR.
První zprávy o chovu bažantů u nás pocházejí již z 11.století.Až do 19.století byl převážně chován v bažantnicích,z uniklých jedinců však vznikaly volně žijící populace.Ve 20.století stavy prudce stoupaly,vrcholu dosáhly kolem roku 1970,kdy bylo ročně loveno až 1,2 milionu kusů.Už v polovině 70.let však dochází k prudkému poklesu stavů,a tento trend se doposud nezastavil.V letech 1985-89 byly počty odhadovány na 300-600 tisíc kusů,v letech 2001-03 již jen polovina těchto počtů.
V Evropě byly nejčastšji vysazovány ssp. P.c.colchicus,P.c.principalis,P.c.mongolicus,P.c.torquatus a P.c.formosanus.Kříženci těchto ssp.tvoří většinu u nás žijících populací.
Bělořit šedý
Popis
Hlas – vábení je opakované „jiv“ nebo „jiv-tek“, zpěv je krátká cvrčivá tlumená sloka. Mnohdy napodobuje i zpěv jiných ptáků.
Ekologie
Samice snáší 4 – 6 světle modrých neskvrnitých vajec na kterých sedí oba rodiče asi 13 – 14 dní a mláďata poté krmí též oba rodiče po dobu asi 13 – 17 dní.
Potrava – hmyz, pavouci a malí plži.
Bělořit šedý je tažný pták, ze zimovišť v Africe jižně od Sahary se vrací na přelomu března a dubna a odlétá v říjnu.
Rozšíření
Význam
Rozšíření v ČR
V posledních desetiletích počty ubývají i v celé Evropě, v současnosti se odhadují na 4,6 milionu hnízdících párů.
Bekasina otavní
Popis
Létá prudce, často náhle mění směr. Při vylétnutí provádí rychlé obraty sem a tam a ozývá se „keč“, což je důležitý rozdíl oproti podobným slukám. Typickým zvukovým projevem jsou mekavé zvuky vydávaneé samci chvěním ocasních pírek při střemhlavém letu ptáka. Tyto zvuky vydává zejména v ranních a podvečerních hodinách, kdy obletuje své teritorium, přičemž se v určitých fázích letu střemhlav spouští k zemi.
Hlas – rytmické většinou na zemi opakované „tik ke tik ke“.
Ekologie
Samice snáší asi 4 hruškovitá, olivově zelená a tmavě skvrnitá vejce na kterých sedí oba rodiče po dobu 19 – 21 dní. Mláďata po vylíhnutí se krmí sama, pouze jsou rodiči doprovázena.
Potrava – převládající složku potravy tvoří červi, dále pak hmyz a pavouci.
Žije kromě jižních oblastí v celé Evropě a v Asii až po Japonsko. Přílet na hnízdiště může začínat už v prvé polovině března; podzimní tah je od konce července.
Bekasina otavní patří mezi tažné ptáky a zimuje zejména ve Středozemní oblasti, především v Itálii a ve Francii.
V České republice je to silně ohrožený, zvláště chráněný druh.
Rozšíření
Význam
Výskyt v ČR
Přes naše území také početně protahují, při podzimním tahu se dají zastihnout pohromadě až stovky jedinců. Každoročně u nás také několik desítek kusů zimuje.
Bramborníček hnědý
Velikost
Popis
Hlas – vábení je mlaskavé „tek tek“, zpěv je krátká sloka z pískavých a skřípavých tónů, často s napodobením motivů zpěvu jiných ptáků.
Ekologie
Samice snáší 5 – 6 tmavě zelenomodrých vajec na kterých sedí sama po dobu asi 14 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče asi 11 – 14 dnů.
Potrava – hmyz.
Bramborníček hnědý je tažný pták, ze zimovišť v Africe přilétá na přelomu dubna a května a odlétá v září.
Rozšíření
Význam
Výskyt v ČR.
Počty v Evropě jsou celkem ustálené, celoevropská populace čítá přes 5,4 milionu párů a je hodnocena jako zabezpečená.
Bramborníček černohlavý
Popis
Hlas – varování „fit tak tak“, zpěv jsou rychlé skřípavé opakované tóny.
Ekologie
Samice snáší 5 – 6 nazelenalých vajec s jemnými rezavými skvrnami na kterých sedí sama po dobu 14 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče po dobu 12 – 14 dnů.
Potrava – hmyz.
Bramborníček černohlavý je částečně tažný pták který na zimu odlétá do krajin jižní Evropy a přilétá zpět v únoru.
Rozšíření
V ČR obývá především teplejší a sušší oblasti na větší části území, i když je známo i hnízdění z hřebenů hor. V letech 2001-03 u nás hnízdilo 2500-5000 párů, v posledních desetiletích jsou stavy celkem stabilní.
Význam
Brhlík lesní
Popis
Ekologie
Potravu tvoří veškerý hmyz, který velikostně zvládne a různá semena. Živočišná potrava převládá v jarním a letním období, na podzim, když dozrávají nejrůznější semena (slunečnice, lípa, javor, dub, šišky) se přeorientuje na potravu rostlinnou.
Rozšíření
V ČR se ve vhodném prostředí vyskytuje na celém území od nížin až vysoko do hor-max. 1370 m. n. m. v Jeseníkách. V posledních desetiletích u nás početní stavy mírně stoupají, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 0,6-1,2 milionu párů.
Brkoslav severní
Popis
Hlas – vábení je tiché kovové „sirrr“ vydávané jen v letu.
Ekologie
Samice snáší 4 – 6 šedých, řídce tmavohnědě skvrnitých vajec na kterých sedí sama po dobu 14 dnů a o mláďata se poté starají oba rodiče.
Potrava – v létě mouchy, v zimě téměř výlučně bobule.
Brkoslav severní je tažný pták přezimující v zimě u nás (ve větších hejnech se objevuje zhruba každých 10 let). Přilétá v říjnu až listopadu a odlétá na přelomu března a dubna.
Rozšíření
Výskyt v ČR
Břehule říční
Taxonomie
Další 3 ssp. obývají Egypt a zbytek areálu druhu v Asii.
Popis
Rozšíření
U nás hnízdí na vhodných místech na většině území. I v ČR stavy stále klesají, v letech 2001-2003 u nás hnízdilo 15-30 tisíc párů.