Reklamy
Popis
Drozd cvrčala je pták menší než kos černý. Od podobného drozd zpěvný|drozda zpěvného je menší a má bílý proužek přes oko, hlavním rozlišovacím znamením jsou rezavě červené boky, rezavá spodní strana křídel. Samice a samec se navzájem neliší, mláďata nemají rezavé boky a mají skvrnitá záda.
Hlas – vábení je protažené „cjíí“, hejna na tahu se ozývají hlasitým štěbetáním podobně jako špaček obecný.
Hlas – vábení je protažené „cjíí“, hejna na tahu se ozývají hlasitým štěbetáním podobně jako špaček obecný.
Ekologie
Hnízdění – drozd cvrčala je severský pták hnízdící ve světlých lesích, často v močálech, někdy se vyskytuje i v tamějších parcích a zahradách. U nás se vyskytuje na hlavně na tahu, vzácně i zahnízdí. Hnízdo je polokulovitá miska postavená nízko v křovinách. Hnízdí v květnu až červnu jednou až dvakrát ročně.
Samice snáší 4 – 6 modrozelených vajec na kterých sedí sama 13 – 14 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče po dobu 13 – 15 dní.
Drozd cvrčala je tažný pták přezimující v oblasti středomoří, někdy i ve střední Evropě. Ze zimovišť se vrací na přelomu března a dubna a odlétá na přelomu října a listopadu.
Potrava – hmyz, plži, červi, žížaly, bobule.
Samice snáší 4 – 6 modrozelených vajec na kterých sedí sama 13 – 14 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče po dobu 13 – 15 dní.
Drozd cvrčala je tažný pták přezimující v oblasti středomoří, někdy i ve střední Evropě. Ze zimovišť se vrací na přelomu března a dubna a odlétá na přelomu října a listopadu.
Potrava – hmyz, plži, červi, žížaly, bobule.
Rozšíření
Typický druh severských lesů. Hnízdí od Islandu přes Skandinávii a sever Evropy po východní Sibiř. Do Evropy pronikla v poledové době spolu s rozšiřující se tajgou. K výraznému zvyšování stavů v Evropě došlo v 50. a 60. letech minulého století, tehdy začalo i výraznější šíření do střední Evropy, kde místy hnízdí i jižněji od hranice souvislého osídlení. Na většině území Evropy jsou počty stabilní, hnízdí zde více než 16 milionu párů. Tažný druh, zimuje od Britských ostrovů přes jižní Evropu, severozápad Afriky, Malou a Přední Asii po severozápad Indie.
Naše území leží za jižním okrajem souvislého hnízdního areálu, hnízdí vzácně nepravidelně na většině území, s vyjímkou jižní Moravy. Hnízdění není prokázáno každoročně, v letech 2001-03 u nás hnízdilo do 5 párů.
Naše území leží za jižním okrajem souvislého hnízdního areálu, hnízdí vzácně nepravidelně na většině území, s vyjímkou jižní Moravy. Hnízdění není prokázáno každoročně, v letech 2001-03 u nás hnízdilo do 5 párů.
Reklamy