Jak správně přikrmovat ptáky

Je to už několik století, co nás lidi napadlo, že bychom mohli ptáky v těžkých časech podpořit. Velký rozmach přikrmování se datuje od 19. sto- letí a např. ve Velké Británii dnes přikrmuje 75 % domácností, často po celý rok. Takto roz- šířený zdroj potravy již získává na významnosti a může nejen zvyšovat pravděpodobnost přežití přezimujících populací, ale také ovlivňovat prů- běh hnízdění. Pravidelně přikrmovaní ptáci hnízdí dříve a mají vyšší hnízdní úspěšnost. Právě tato zjištění vyvolávají otázky, jaké následky mohou mít umělé zásahy do životního cyklu ptáků v delší časové perspektivě, a je-li vůbec na místě, abychom ptáky přikrmovali.
Domníváme se, že pokud se budeme držet několika zásad, můžeme našim ptákům přikrmo- váním významně pomoci. Doporučujeme však krmit pouze od listopadu do konce března, po zbytek roku si ptáci potravu snadno najdou sami. Musíme mít také na paměti, že umístěním krmítka na svou zahradu na sebe bereme velkou zodpovědnost. Ptáci tvoří tukové zásoby přede- vším v druhé části dne. Při rozhodování, kde se před nocí nakrmit, počítají pravděpodobně také s naším krmítkem, a pokud v něm bude potrava chybět, může být již pozdě shánět ji někde jinde. Pokud se tedy rozhodneme ptáky přikrmovat, měli bychom to dělat pravidelně a poskytovat
stále přibližně stejné množství potravy.

Kam s krmítkem?

Jak má krmítko vypadat, ukazují obrázky. Kam ho ale umístit? Můžeme jej bud zavěsit, nebo připevnit na stabilní podstavec, vysoký alespoň 1,5 m. Vždy by mělo stát na otevřeném, dobře přehledném místě, vzdáleném alespoň 2 m od keřů či stromů, aby nebylo snadno dostupné predátorům. Umístíme-li krmítko na strom, zavěsíme ho raději na větev než na kmen stromu. Krmítko také nikdy nedáváme do blíz- kosti nechráněné skleněné plochy, do které by mohli ptáci narazit. Vždy pamatujeme na to, aby krmné místo zůstávalo v čistotě. Pravidelně odstraňujeme ptačí trus, slupky semínek a pří-
padné kazící se zbytky.

Krmit, či nekrmit?

V zimě nastávají v našich zeměpisných šířkách podmínky, které značně ztěžují přežití stálých druhů. Dlouhodobě nízké teploty zvyšují nároky na termoregulaci. Čím je ptačí tělo menší, tím rychleji ztrácí teplo, a proto potřebuje více ener- gie, aby dokázalo udržet stálou teplotu. Získá- vání potravy navíc komplikuje sněhová pokrýv- ka, zmrzlá půda a krátká délka dne, během něhož ji mohou ptáci shánět. Pro přežití dlouhé a mrazivé noci je nutné vytvořit si dostatečné tukové zásoby. Není to však věc jednoduchá. Aby získaly dostatek potravy, musí např. mod- řinky jejímu shánění věnovat 85 % dne a takový kos musí nasbírat dvakrát tolik bobulí, kolik sám váží.

Co do krmítka patří a co ne

Nejběžnějším krmivem jsou směsi olejnatých semen (slunečnice, mák, proso, lněné a konop- né semeno, řepka), lákající především zrnožravé ptáky. Výhodně je nakoupíme např. v zahrad- nictví, ale slunečnici si lehce vypěstujeme i na vlastní zahradě či balkóně. Ptákům pak můžeme nabídnout celá plodenství a sledovat, jak jedno- tlivá semínka dobývají. Nabídku můžeme zpest- řit nasekanými vlašskými či lískovými ořechy. Drozdovitým ptákům předkládáme různé druhy obulovin (jeřabiny, šípky, plody hlohu či bezu černého), ale i jablka (celé plody i pokrájené sušené křížaly) nebo rozinky. Bobuloviny může- me nasbírat při podzimní procházce a doma je zmrazit či naopak usušit, pak je před podáním znovu namočíme. V tomto výčtu nesmíme zapo- menout na tradiční lůj, vždyd sýkorkám ho před okno věšely už naše babičky. Lůj neboli živočiš- ný tuk získáme nejčastěji hovězí, ale i skopový, použitelný je také tuk králičí. Naopak vepřové sádlo ptáci dobře nepřijímají. Využijeme i rost- linné oleje ve formě tzv. ztužených pokrmových tuků bílé barvy (nikoliv margaríny!), které jsou lépe stravitelné, obsahují méně nasycených mastných kyselin a více vitamínů.
Chceme-li krmit kuchyňskými zbytky, musíme pečlivě vybírat, abychom ptákům neublížili! Vyva- rujeme se slaných, kořeněných, uzených a plesni- vějících či jinak zkažených potravin včetně přepá- leného tuku. Neuvařená rýže, sušený kokos, chléb a těstoviny v trávicím traktu ptáků nabobtnají a můžou vést až k úhynu! Z našeho jídelníčku můžeme ptákům nabídnout např. ovesné vločky, strouhanou mrkev, nesolené pečivo, tvaroh či vrdý sýr, kousky masa nebo vařených brambor a rýži, ale pouze nebyla-li vařena s kořením. Řadu ptáků také potěší odřezky ze slaniny či masa nakrájené na drobné kousky. Máme-li chut si s přípravou krmení více pohrát, máme k dispozici celou kuchařku receptů (viz Literatura).
Zimní přikrmování představuje nejen pomocnou ruku podanou ptákům z naší strany, ale i my na oplátku získáváme. Přináší nám dnes tak vzácný blízký kontakt s přírodou, umožňuje nám pozoro- váním pronikat do tajů ptačího chování a leckdy teprve na krmítku spatříme druh, o kterém jsme ani netušili, že může zavítat do naší zahrady.

Lahůdka pro strakapoudy

Tak tohle je osvědčená klasika! Snad žádné jiné pozorování na krmítku se nevyrovná zážitku, kdy vám na něj přiletí strakapoud. Míhání černé a bílé s červenými záblesky, to je nádhera. A není lepší cesty, jak tyhle krasavce přilákat, než pomocí dobrotami prošpikovaného špalíčku.
Potřebujete: dřevěné špalíky (ze silné větve či tenčího kmínku) max. 60 cm dlouhé e lůj
Jak na to: e Do špalíku vyvrtejte přibližně osm děr o průměru kolem 2,5 cm a asi 4 cm hluboké. e Díry napěchujte lojem i s případ- nými zbytky masa a špalíky rozvěste. e Lůj můžete také nejprve rozpustit v rendlíku a po zchladnutí díry plnit vzniklou měkkou směsí.