Konipas bílý

Délka: 16,5 – 19 cm.

Hmotnost: 19 – 27 g.

Konipas bílý je pták velký jako vrabec domácí ale štíhlejší. Je černobíle opeřený, Samec ve svatebním šatě má černé hrdlo, v prostém šatě má hrdlo bílé, samice má na hlavě černou kresbu se šedým peřím. Záda jsou šedivá, břicho je bílé. Mláďata jsou na svrchu těla nahnědle šedá mají tmavě hnědou hrdelní pásku. Běhá po zemi, potřásá ocáskem a létá v plochých vlnách. Ve velké Bbritánii se vyskytuje poddruh konipas bílý anglický (Motacilla alba yarrellii) který se od evropské verze liší řernými zády.

Hlas – „cilipp cívitt“, při vyrušení „cissis“. Při zpěvu vydává tyto zvuky v polohlasném štěbetání

Hnízdění – Hnízdí hlavně blízko vody (někdy stačí i louže např. u hnojiště), často i na budovách. Hnízdí v květnu až srpnu dakrát až třikrát ročně. Hnízdo je nepořádně spojená kupka stébel, listů a kořínků umístěná často v dutinách.

Samice snáší 5 – 6 bělavých, hustě tmavě hnědě skvrnitých vajec na kterých sedí sama po dobu 12 – 14 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče asi 14 – 15 dnů.

Potrava – hmyz.

Konipas bílý je částečně tažný pták přezimující v jižní Evropě. V některých letech mohou někteří jedinci u nás i přezimovat, převážně u nezamrzajících vod.

Celá Eurasie – na severu zasahuje až za polární kruh, hnízdí i na Islandu a na východě Grónska, areál částečně zasahuje i na sever Afriky (Maroko). Evropská populace je stabilní, čítá přes 13 milionu párů. Částečně tažný druh, jižní populace jsou stálé, severnější zimují od středomoří po rovníkovou Afriku a v jižní Asii.

U nás se jedná o běžně rozšířený druh hnízdící takřka na celém území. V horách vystupuje ještě výš než konipas horský (Motacilla cinerea), vyskytuje se všude, kde jsou nejrůznější stavby – hnízdí i na vrcholu Sněžky. Zdá se, že počty u nás mírně klesají, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 90-180 tisíc párů.

Vyhledávání

Vyhledat obrázky pomocí Google

Vyhledat na internetu pomocí Google

Vyhledat na internetu pomocí uBio

Vyhledat v ITIS – Integrated Taxonomic Information System