Kopřivka obecná (Anas strepera) Kačeři se svým šatem zdaleka tak neliší od samic jako je to u ostatních druhů. Jsou jen kontrastněji zbarveni, oproti hnědavým samicím mají šedé, černě lemované peří na bocích a na zádi černé spodní ocasní krovky. U obou pohlaví je velmi nápadným rozpoznávacím znakem bílé zrcátko v křídlech, na přední straně lemované kaštanově hnědým páskem, které je patrné i na složeném křídle a zvláště je výrazné v letu.
Narozdíl od ostatních druhů kachen, v jejichž jídelníčku tvoří živočišná složka potravy podstatnou část jídelníčku, zvláště u malých kačat, kopřivky jsou výhradními vegetariány.

Délka: 46-56 cm.
Rozpětí: 78-90 cm.
Hmotnost: 640-800 g.

Popis

Kopřivka obecná je pták o něco menší než kachna divoká. Obě pohlaví jsou světle hnědá, přičemž samec je světlejší. Od samice kachny divoké je lze rozeznat podle bílého křídelního zrcátka a u samce podle modrošedého zobáku.
Hlas – samec volá hluboké „e-e“ a hvízdá „eeí“, samice kváká „kvakkvakkvak“.

Ekologie

Hnízdění – běžně hnízdí na rybnících a jezerech s bohatou vegetací, v některých oblastech však zcela chybí. Hnízdí v dubnu až červenci jednou ročně. Hnízdo je ukryto v trávě, zbudováno ze suchých stébel a vystlané prachovým peřím.
Samice snáší 8 – 12 smetanově žlutých vajec na kterých sedí 26 dnů, mláďata jsou nekrmivá, samice je pouze doprovází.
Potrava – převážně vodní rostliny, které odškubává až z hloubky 30 cm ve stoji na hlavě, v létě paběrkuje i na obilních polích a loví kobylky na lukách.
Kopřivka obecná je částečně tažná, mnohdy přezimuje na nezamrzajících vodních plochách a v západní Evropě.

Rozšíření

Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie), Východní část Palearktické oblasti (východní Eurasie včetně Japonska a severní Číny), Etiopská oblast (Afrika od Sahary k jihu), Orientální oblast (jižní Asie), Nearktická oblast (Severní Amerika).

Význam

Lovný druh, úlovky činí asi 1% všech ulovených kachen. V Červeném seznamu ČR je v kategorii VU – zranitelný druh.

Rozšíření v ČR

Hnízdí především v rybničních oblastech celé republiky, v nižších polohách je hojnější, nejvýše hnízdí na Českomoravské vrchovině v 670 m. n. m. Početnost druhu se zvyšuje, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 1800-3200 párů.
V celé Evropě hnízdí téměř 96 tisíc párů, po úbytku mezi lety 1970-90 je populace považována za ztenčenou.