Reklamy
Rozpětí:43-48 cm.
Vejce:
Výška x šířka:30-40×24-29 mm.
Hmotnost:10-15 g.
Popis
Koroptev polní je zavalitý polní kur s krátkým ocasem a zakulacenými křídly. Samec má na hrudi hnědou podkovovitou skvrnu, jinak je šedohnědý s rezavě zbarveným obličejem. Samice a mladí jedinci jsou hnědí a nemají podkovovitou skvrnu. Při vzletu vydávají křídla cvrčivý zvuk, létají rovněž s cvrčivým zvukem a let prokládají klouzavými úseky. v letu se jeví spodní strana těla světlá.
Hlas – hlasité „kirrik“ nebo „errrep“, při vzletu vydávají „ripripriprip“.
Hlas – hlasité „kirrik“ nebo „errrep“, při vzletu vydávají „ripripriprip“.
Ekologie
Hnízdění – obývá kulturní oblasti nížin a středních poloh s poli obilí, jetele a řepy. U nás nastal dramatický pokles stavů v 50. letech zhruba na desetinu dřívějších stavů. Koroptve se dodnes vyskytují prakticky po celém území České republiky. Jejich populace je však malá a často jsou na koroptve nejbohatší okraje měst s rumištními plochami a s pestrou vegetací tzv. plevelných rostlin. Hnízdí v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je umístěno ve vegetaci na zemi, hnízdní kotlinka je mírně vystlána stébly trávy.
Samice snáší 10 – 20 jednobarevně šdozelených vajec na kterých sedí sama po dobu asi 24 – 25 dnů, nekrmivá mláďata poté vodí oba rodiče a zůstávají v hejnku přes zimu.
Potrava – semena a zelené části rostlin, v létě hmyz a červi.
Koroptev polní je stálý pták
Samice snáší 10 – 20 jednobarevně šdozelených vajec na kterých sedí sama po dobu asi 24 – 25 dnů, nekrmivá mláďata poté vodí oba rodiče a zůstávají v hejnku přes zimu.
Potrava – semena a zelené části rostlin, v létě hmyz a červi.
Koroptev polní je stálý pták
Rozšíření
Západní část Palearktické oblasti (západní Eurasie včetně severní Afriky a Přední Asie).
Význam
Až do 50.let minulého století byla koroptev v ČR hlavním lovným ptákem. Kolem roku 1935 bylo ročně uloveno téměř 1,5 milionů kusů. V současnosti se loví zcela vyjímečně. Jako lovný pták byla vysazena i v Severní Americe.
Rozšíření v ČR
Nepříliš hojný druh vyskytující se převářně v otevřené krajině nížin a teplých pahorkatin, místy však vystupuje i vysoko do horských oblastí-nejvýše bylo zaznamenáno hnízdění v Jeseníkách v 1438 m. n. m.
V roce 1935 byly jarní kmenové stavy odhadnuty na 6 milionů kusů (celé Československo), v roce 1966 již jen 773 tisíc. Početní stavy začaly klesat kolem roku 1945,od konce minulého století se pomalu zvyšují, v letech 2001-03 byly odhadnuty v ČR na 11-22 tisíc párů, což je přírustek zhruba 30% oproti letům 1985-89.
V roce 1935 byly jarní kmenové stavy odhadnuty na 6 milionů kusů (celé Československo), v roce 1966 již jen 773 tisíc. Početní stavy začaly klesat kolem roku 1945,od konce minulého století se pomalu zvyšují, v letech 2001-03 byly odhadnuty v ČR na 11-22 tisíc párů, což je přírustek zhruba 30% oproti letům 1985-89.
Reklamy