Orel královský bývá v Česku pravidelně, ale velmi vzácně pozorován, nejčastěji na jižní Moravě. Podobá se orlu skalnímu (Aquila chrysaetos), má však kratší ocas, stejnoměrně široká křídla a bývá obvykle nepatrně menší.
Dospělí ptáci jsou velmi tmaví, se zlatavým zátylkem (světlejším než u orla skalního) a bílými skvrnami na ramenou. Spodní křídelní krovky jsou velmi tmavé (černé), ocas hustě proužkovaný s černým pruhem na konci.
Mladí ptáci jsou typicky pískově hnědí, s čárkovanou hrudí, kontrastující se světlým břichem. Vnitřní ruční letky tvoří světlé pole v křídle, ocas je tmavý, což je hlavní rozdíl od mnohem četnějšího orla mořského, který má v dospělosti ocas bílý (světlý).
V ČR hnízdí v jednotkách párů jen na jižní Moravě. Bližší lokality neuvádíme, aby zvýšený zájem pozorovatelů i případných pytláků neohrozil existující hnízda. Hnízdění v ČR je okrajovou oblastí jeho rozšíření v Panonské nížině zahrnující Dolní Rakousko, jižní Slovensko, celé Maďarsko a severní Srbsko.
Největší světová populace orla královského žije na Ukrajině, v jižních oblastech Ruska až po oblast Bajkalu a v Kazachstánu, přibližně mezi čtyřicátou a padesátou pátou rovnoběžkou severní šířky.
Globálně je populace orla královského v kategorii ohrožení zranitelná, což platí dvojnásobně o jihomoravské populaci, kde i úbytek jednotlivců znamená vážné oslabení. Kromě řady výzkumů vědeckých pracovišť byly na ochranu orla královského v posledních dvou desetiletých financovány národní programy na ochranu a rozvoj jeho populace. Jedním z výsledků těchto projektů bylo potvrzení rozsáhlých přeletů orla královského v regionu i mimo něj.
Jako jisté završení těchto národních snah byl naplánován a Evropskou komisí schválen a kofinancován velký mezinárodní projekt LIFE – PannonEagle za účasti Maďarska (vedení projektu), Slovenska, Rakouska, ČR a Srbska (země uvedeny v pořadí četnosti populace orla královského).
Za ČR se na projektu podílí rozhodujícím dílem Česká společnost ornitologická (ČSO), která pečlivě sleduje stav a vývoj populace orla královského včetně GPS sledování mláďat vylíhlých v roce 2018 a s ním související ochranářské zásahy na hnízdištích a hledá otrávené návnady s pomocí psů a případy otrav předává policii. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) slouží jako podpůrná organizace ve věcech legislativních a organizačních. Zde byl učiněn dílčí krok, orel královský byl v ptačí oblasti Soutok—Tvrdonicko zařazen mezi předměty ochrany, s omezením kácení, lesních a dalších prací v blízkosti hnízd od února do konce května.
Ze zajímavých výsledků monitoringu lze zmínit maďarskými a slovenskými kolegy pozorovanou tendenci přesunu orlích párů z vrchovinových většinou listnatých lesů do nížinaté a rovinaté lesostepi či stepi s alespoň minimem vysokých stromů. Monitoring nepotvrdil dříve tradovanou věrnost orlích párů. Výsledky naopak potvrdily rozsáhlou migraci orlů.
Královský letec
Dřívější sledování pomoci GPS v Maďarsku a Slovensku bylo v roce 2018 zahájeno i v ČR – dvě mláďata byla vybavena solárně napájenou GPS-GSM vysílačkou a již v témže roce mladí orli navštívili celý širší region.
Ten „usedlejší” zalétl nejen do všech zemí projektu LIFE-PannonEagle, ale i do západního Polska a Rumunska a přes Polsko až do Běloruska.
Druhý orel se vydal na „zimní dovolenou” až do Řecka a na Krétu, kde strávil zimu na skalnatém jižním pobřeží, které není zasaženo turistickým průmyslem a na jaře se vydal zpět do míst svého rodiště. Denní vzdálenosti přeletů byly mnohdy více než 200 km rekordní dokonce 300 km. Při návratu z Kréty, který mu trval tři týdny, byl zaznamenán přelet Alp z okolí Lublaně do lokace jižně od Lince v jednom dni. Bohužel, právě tento orel cestovatel je nyní nezvěstný – jeho vysílačka se v říjnu 2019 náhle odmlčela, ale ani jeho tělo ani vysílačka nebyly v posledním místě výskytu (severní část Dolního Rakouska) nalezeny.
Orel a člověk
Zájmy člověka a orla královského se střetávají ve dvou základních rovinách legální a nelegální.
Současné zemědělství
To, jak se v ČR historicky zemědělství vyvinulo a jak se v současnosti většinově hospodaří, přivedlo mysliveckou veřejnost, orla královského a ostatní dravce na stejnou stranu zájmu. Za všechny problémy jmenujme alespoň zajíce – jednu z klíčových položek lovné zvěře a možnou kořist orlů královských. Pokles populace za posledních 50 let je alarmující a logicky, kde není zvěře, není ani dravců. Dopad kořisti orla královského na populace zajíců bude ale minimální, neboť zajíc je na horním limitu velikosti jeho kořisti, dává přednost syslům (ale ti také nejsou), křečkům a dalším drobným savcům a ptákům. Je dnes již obecně známo, že dravci obecně uloví nemocnou či jinak oslabenou zvěř. Kolegové na Slovensku dokumentárně zaznamenali únik zajíce při orlím útoku, viz film ORLÍ PÁR – päť inštinktov (buď zadat název do vyhledávače nebo následující přímý odkaz https://www.youtube.com/watch?v=GDk5GT_hXcE&t ) sekvence začínající v čase 1 min. 35 sec pro čtenáře kteří mají málo času, jinak doporučujeme shlédnout celý film.
Není těžké pojmenovat problém, těžší je navrhnout a realizovat řešení. Rychlou a relativně snadnou volbou je změna dotačních podmínek Ministerstva zemědělství – ty jsou podzákonnou normou, není tedy třeba souhlasu Parlamentu, stačí trojstranná domluva úředníků, myslivců a ochranářů. Počáteční kroky v tomto směru byly učiněny:
Na erozně ohrožených lánech je od 1.1.2020 omezena výměra jedné plodiny na 30 ha. Od roku 2021 bude toto opatření na platit na všech plochách. Pozitivní dopad na stavy drobné zvěř lze snad tedy očekávat v budoucnosti.
Jsou k dispozici platby (dotace) pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (Greening), které také zahrnují zřizování ploch v ekologickém zájmu.
Ministerstvo životního prostředí každým rokem uvolňuje na realizaci opatření v přírodě a krajině řádově stovky milionů korun, za všechny opatření jmenujme alespoň „Program péče o krajinu“ a program „Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny“ – podrobnosti viz např. http://www.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/ .
Pytláci a traviči
Bohužel praxe ukazuje, že stále existují lidé, kteří nezákonně použijí svou zbraň na dravce či jinou zvěř. Ministerstvo životního prostředí proto prostřednictvím médií širokou veřejnost upozorňuje, že podle zákona o ochraně přírody a krajiny hrozí fyzické osobě za usmrcení zvláště chráněného živočicha, ať už upytlačením nebo otrávením (viz níže), pokuta až 100 000 Kč. Dokonce se může jednat také o trestný čin podle trestního zákoníku, kde může trest být až tři roky odnětí svobody.
Snaha o prevenci a omezení travičství je nejvýznamnější součástí výše zmíněného mezinárodního projektu LIFE – PannonEagle. Zde má projekt významný obecný přesah, protože otrávené návnady hubí řadů dalších druhů volně žijících živočichů. Koordinace postupu a prevence se týká všech dotčených, tedy ochranářů, policie, justice a také myslivců. Orel královský při nedostatku jiné kořisti žere i mrtvou zvěř, zatím měl štěstí, na rozdíl od orlů mořských a dalších dravců, v letech 1996 až 2020 byly zaznamenány jen dvě otravy, ale bohužel při rozsahu travičství a migraci orla královského, je jen otázkou času, kdy budou otráveni další jedinci.
Hlavní prevenční aktivitou je využití speciálně cvičených psů pro odhalování otrávených návnad a uhynulých ptáků v terénu. Dřívější maďarské zkušenosti ukázaly velký efekt jak při vyšetřování, tak v oblasti publicity a prevence a byly převzaty partnerskými zeměmi. Tzv. „psí jednotka“ již byla zřízena i v ČR a aktivně pracuje pod hlavičkou ČSO. Psi jsou vycvičeni na vyhledávání mrtvých ptáků (jedna otrávená návnada často zabije více jedinců) pod vedením zkušené psovodky Kláry Hlubocké. Podezřelé nálezy je možno hlásit a asistenci psovoda vyžádat na (+420) 606 412 422. O této problematice informoval rovněž rozhovor „Karbofuran stále hrozí“ v Myslivosti 6/2020.
Za současného stavu populace orla královského (jen jednotky hnízdících párů), nepříznivého stavu jeho potravní nabídky (velké lány s minimem drobné zvěře) a nepřátelství některých lidí (pytláci a traviči), nezbývá než doufat, neboť jistotu mít bohužel nemůžeme, že tento dravec zůstane krásnou ozdobou celého spektra volně žijících živočichů v ČR.
Arnošt CETKOVSKÝ,
Ministerstvo životního prostředí,
koordinátor projektu LIFE PannonEagle