Reklamy
Popis
Labuť velká je pták větší než husa domácí s dlouhým obloukovitě zahnutým krkem a oranžovým zobákem s hrbolem na kořeni zobáku. Barva těla je bílá, samec a samice se navzájem neliší, mladí jedinci jsou šedobíle skvrnití s šedým zobákem. Létá s pomalými údery křídel vydávajícími daleko slyšitelný hvízdavý zvuk.
Hlas – převážně se neozývá. Při podráždění vydává syčivé zvuky.
Hlas – převážně se neozývá. Při podráždění vydává syčivé zvuky.
Ekologie
Hnízdění – hnízdí na jezerech a rybnících v dubnu až květnu jednou ročně. Hnízdo je postaveno z proutí a rákosí.
Samice snáší 5 – 8 špinavě hnědožlutých vajec na kterých sedí sama po dobu 35 – 38 dní. Nekrmivá mláďata poté doprovázejí oba rodiče asi dva měsíce.
Potrava – vodní rostliny.
Labuť velká je částečně tažný pták, v zimě se potuluje v širokém okolí a přezimuje na nezamrzajících vodních plochách, mnohdy i ve městech, kde je krmena lidmi.
Samice snáší 5 – 8 špinavě hnědožlutých vajec na kterých sedí sama po dobu 35 – 38 dní. Nekrmivá mláďata poté doprovázejí oba rodiče asi dva měsíce.
Potrava – vodní rostliny.
Labuť velká je částečně tažný pták, v zimě se potuluje v širokém okolí a přezimuje na nezamrzajících vodních plochách, mnohdy i ve městech, kde je krmena lidmi.
Možné záměny
Labuť zpěvná (Cygnus cygnus) – zhruba stejně velká, u dospělých ptáků je zobák u hlavy žlutý, zbytek černý, žlutá barva vybíhá klínovitě šikmo dolů dopředu. U mladých ptáků je zobák celý špinavě načervenalý, bez černého zadního okraje.
Labuť malá (Cygnus columbianus) – viditelně menší, přední polovina zobáku je černá, zadní žlutá, rozsah žluté je oproti l. zpěvné menší a je zakončen obloukovitě. U mladých ptáků je zobák špinavě růžový.
Labuť malá (Cygnus columbianus) – viditelně menší, přední polovina zobáku je černá, zadní žlutá, rozsah žluté je oproti l. zpěvné menší a je zakončen obloukovitě. U mladých ptáků je zobák špinavě růžový.
Rozšíření
Střední a jižnější části Eurasie od západní Evropy po Dálný východ. Rozšíření na západu areálu je silně ovlivněno polodivokými chovy a vysazováním do volné přírody. Introdukována byla i na východě USA, v Austrálii, na Novém Zélandu a v jižní Africe. V Evropě se počty volně žijících ptáků začaly silně zvyšovat od poloviny 20. století, tento trend i když v menší míře přetrvává do současnosti. Evropská populace čítá necelých 120 tisíc párů.
U nás hnízdí na většině území od nížin po zhruba 700 m. n. m. Do poloviny minulého století v ČR hnízdily páry chované na zámeckých a parkových rybníčcích, ve volné přírodě jen vzácně. Po roce 1950 se druh začal šířit po celém území, od 60. a 70. let velice rychle. Ještě v roce 1966 u nás hnízdilo pouze 24 párů, po 10 letech už byly počty odhadovány na 250-300 párů. Při sčítání v letech 2001-03 byl stav 440-500 párů.
U nás hnízdí na většině území od nížin po zhruba 700 m. n. m. Do poloviny minulého století v ČR hnízdily páry chované na zámeckých a parkových rybníčcích, ve volné přírodě jen vzácně. Po roce 1950 se druh začal šířit po celém území, od 60. a 70. let velice rychle. Ještě v roce 1966 u nás hnízdilo pouze 24 párů, po 10 letech už byly počty odhadovány na 250-300 párů. Při sčítání v letech 2001-03 byl stav 440-500 párů.
Reklamy