Reklamy
Popis
Lejsek šedý je pták velký jako vrabec domácí. Vrch těla je šedohnědý, spodek bělavý se slabými, tmavými, podélnými proužky na hrudi a temeni hlavy. Pohlaví se navzájem neliší, mláďata mají na zádech světle lemované peří, takže vypadají skvrnitě.
Lejsek šedý zpravidla vysedává na vyvýšených místech, často pocukává ocasem a křídly a vzlétá několik metrů do výšky a lapá hmyz.
Hlas – vábení je ostré „pst“, varování „tektek“.
Lejsek šedý zpravidla vysedává na vyvýšených místech, často pocukává ocasem a křídly a vzlétá několik metrů do výšky a lapá hmyz.
Hlas – vábení je ostré „pst“, varování „tektek“.
Ekologie
Hnízdění – hojně se vyskytuje v zahradách, parcích, na okrajích lesů, často i v obcích. Hnízdí v květnu až červenci 1 – 2 krát ročně. Hnízdo je miskovité ze stébel, kořínků, mechu a srsti. Bývá umístěno zpravidla v otevřené dutině, často i na římsách střech.
Samice snáší zpravidla 5 bílých, šedě a rezavě skvrnitých vajec na kterých oba rodiče sedí po dobu 12 – 13 dnů a mláďata krmí též oba rodiče po dobu 13 – 14 dnů.
Potrava – létající hmyz a bobule.
Lejsek šedý je tažný pták, ze zimovišť v Africe se vrací na přelomu dubna a května a odlétá na přelomu srpna a září.
Samice snáší zpravidla 5 bílých, šedě a rezavě skvrnitých vajec na kterých oba rodiče sedí po dobu 12 – 13 dnů a mláďata krmí též oba rodiče po dobu 13 – 14 dnů.
Potrava – létající hmyz a bobule.
Lejsek šedý je tažný pták, ze zimovišť v Africe se vrací na přelomu dubna a května a odlétá na přelomu srpna a září.
Rozšíření
Téměř celá Evropa, severozápad Afriky, západní, jihozápadní až střední Asie. V Evropě se početnost již od 60. let minulého století snižovala (v některých zemích včetně ČR až o 25 %), v 90. letech se pokles zastavil a ve většině evropských států jsou počty stabilní nebo i pomalu stoupají. V současnosti v celé Evropě hnízdí více než 14 milionů párů. Tažný druh, zimuje v tropické a jižní Africe, východní populace na jihu Arabského poloostrova a v severní Indii.
V České republice hnízdí celkem rovnoměrně na celém území i když jeho hustota není nikde vysoká. Vyskytuje se od nížin a pahorkatin, kde je relativně hojnější až po zhruba 750 m. n. m. , výše vystupuje jen vzácně-max 1340 m. n. m. na Pančavské louce v Krkonoších. Jako v téměř celé Evropě, tak i u nás od konce minulého století početnost mírně stoupá, v letech 2001-2003 u nás hnízdilo 40-80 tisíc párů.
V České republice hnízdí celkem rovnoměrně na celém území i když jeho hustota není nikde vysoká. Vyskytuje se od nížin a pahorkatin, kde je relativně hojnější až po zhruba 750 m. n. m. , výše vystupuje jen vzácně-max 1340 m. n. m. na Pančavské louce v Krkonoších. Jako v téměř celé Evropě, tak i u nás od konce minulého století početnost mírně stoupá, v letech 2001-2003 u nás hnízdilo 40-80 tisíc párů.
Reklamy