Reklamy
Popis
Světle šedá hlava s černým proužkem z čela přes oko do příuší, kde se rozšiřuje. Světle šedé jsou i šíje a krk, hřbet je kaštanově hnědý, stejně jako křídelní krovky, kostřec šedohnědý, letky a rýdovací pera černohnědá. Brada, hrdlo a vole bílé, ostatní spodina těla okrově bělavá, na prsou až narudlá a po stranách jemně rudohnědě skvrněná. Samice má méně živé barvy, u mladých ptáků chybí černý proužek přes oko a mají světlejší hřbet.
Ekologie
Životním prostředím tohoto druhu jsou rákosiny, keřové a stromové porosty kolem vod. Ze zimovišť se vrací od začátku března do května, maximum příletů spadá na přelom března a dubna. Zpět se vracejí od září do října, menší část zůstává do listopadu a vyjímečně jednotliví ptáci přezimují.
Hnízdí 1-2x do roka. Hnízdo je vakovitá stavba s bočním vchodem v horní části zavěšená na slabých koncích větví. Základním materiálem jsou lýkovitá vlákna divokého chmele nebo kopřiv, stěny jsou vyplétány plstnatými nažkami topolů nebo vrb. Od začátku dubna do konce června snáší 5-8 (4-11) vajec, sedí pouze samice 14-15 dní. Samotná samice se stará i o mláďata v hnízdě, ta ho opuštějí po 17-20 dnech, dalších až 5 dní se vracejí do hnízda nocovat. Pohlavně dospívají ve druhém kalendářním roce.
Potravu tvoří převážně drobní bezobratlí (housenky motýlů, brouci, pavouci apod.) lovení v porostech rákosu nebo orobince. V zimních měsících se živí i drobnými semeny, převažuje rákos.
Hnízdí 1-2x do roka. Hnízdo je vakovitá stavba s bočním vchodem v horní části zavěšená na slabých koncích větví. Základním materiálem jsou lýkovitá vlákna divokého chmele nebo kopřiv, stěny jsou vyplétány plstnatými nažkami topolů nebo vrb. Od začátku dubna do konce června snáší 5-8 (4-11) vajec, sedí pouze samice 14-15 dní. Samotná samice se stará i o mláďata v hnízdě, ta ho opuštějí po 17-20 dnech, dalších až 5 dní se vracejí do hnízda nocovat. Pohlavně dospívají ve druhém kalendářním roce.
Potravu tvoří převážně drobní bezobratlí (housenky motýlů, brouci, pavouci apod.) lovení v porostech rákosu nebo orobince. V zimních měsících se živí i drobnými semeny, převažuje rákos.
Rozšíření
Areál tohoto druhu se táhne od severozápadní, střední a jižní Evropy přes Malou Asii na východ po Korejský poloostrov a jih Japonska. Jižní populace jsou stálé, ptáci ze severu areálu jsou z větší části tažní, zimují v jižních částech areálu druhu. V Evropě došlo od 50. let minulého století k několika vlnám šíření na sever a západ, chybí doposud na britských ostrovech, ve větší části Francie a Skandinávie. V současnosti je druh považován za zabezpečený, početní stavy jsou celkem stabilní-více než 210 tisíc párů.
Na naše území se tento druh rozšířil počátkem minulého století, další vlna proběhla mezi lety 1940-60,a i v pozdějších letech se zvyšoval počet obsazených kvadrátů. V současnosti jsou hlavními oblastmi výskytu Polabí, Poohří, Podkrušnohoří, jihočeské rybniční pánve, jižní a střední Morava a okolí Ostravy. Rozšířen je především v nížinách, do vyšších poloh vystupuje vzácně, max. 750 m. n. m. na Šumavě. Naše populace jsou tažné, k přezimování jednotlivých ptáků dochází vzácně. V letech 2001-03 u nás hnízdilo 2500-5000 párů.
Na naše území se tento druh rozšířil počátkem minulého století, další vlna proběhla mezi lety 1940-60,a i v pozdějších letech se zvyšoval počet obsazených kvadrátů. V současnosti jsou hlavními oblastmi výskytu Polabí, Poohří, Podkrušnohoří, jihočeské rybniční pánve, jižní a střední Morava a okolí Ostravy. Rozšířen je především v nížinách, do vyšších poloh vystupuje vzácně, max. 750 m. n. m. na Šumavě. Naše populace jsou tažné, k přezimování jednotlivých ptáků dochází vzácně. V letech 2001-03 u nás hnízdilo 2500-5000 párů.
Význam
V Červeném seznamu ČR je v kategorii NT – téměř ohrožený druh.
Reklamy