Ptačí oblast Jeseníky
V oblasti nejvyšších moravských hor byla téměř před padesáti lety vyhlášena jedna z plošně největších chráněných oblastí u nás – CHKO Jeseníky. Díky velkému rozpětí nadmořských výšek (320–1492 m n. m.) nabízí tato oblast návštěvníkům vel- kou pestrost biotopů, a tudíž i spoustu zajímavých živočišných a rostlinných druhů. Při pohledu na barevný letecký snímek si nelze nevšimnout jediné převládající barvy, která nám prozradí další charakteristiku tohoto území. Přibližně 80 % území CHKO je pokryto lesy. Nejcennější místa celé oblasti jsou ukryta v národních přírodních rezervacích: Praděd, Šerák–Keprník, Rejvíz a Rašeliniště Skřítek. Právě zde se můžeme setkat také s nejzajímavějšími ptačími druhy Jeseníků.
Celá ptačí oblast je zasazena do území CHKO Jeseníky a zaujímá přibližně 70 % její rozlohy. Po Šumavě a Doupovských horách jsou Jeseníky třetí největší ptačí oblastí v ČR. Přes poměrně velkou rozlohu má ptačí oblast pouze dva předměty ochrany a oba tyto druhy mají něco společného: pouhým okem běžného návštěvníka Jeseníků jsou těžko spatřitelní. První z předmětů ochrany našel své útočiště v roz- sáhlých jesenických lesích, a dokonce má toto prostředí zakotveno i ve svém druhovém názvu – jeřábek lesní. 
Druhý z nich osídlil přede- vším podhorské louky a prozradí ho snad jen vytrvalý a hlasitý noční projev; je to chřástal polní.
Populace jeřábka lesního je dnes na území ptačí oblasti odhadována přibližně na 100 párů; v celých Jeseníkách to bude ještě o něco více. Jeřábek je dnes již posledním z kurovitých ptáků, který má v Jeseníkách fungující populaci. Nejčastěji na něj narazíme v časných ranních hodinách na lesních cestách, například na Sobotínsku či Vrbensku. V jarním období prozradí tento druh charakteristická stopní dráha na zbytcích sněhové pokrývky.
S chřástalem polním se tváří v tvář setkal asi jen málokdo, zato větši- na chalupářů a chatařů, například v oblastech Rýmařovska, Sobotínska, Vrbenska i Rejvízu, zná charakteristický hlas samce volajícího z přileh-
lé podmáčené louky velmi dobře. Pravidelné mapování ozývajících sesamců chřástala polního v ptačí oblasti prozrazuje značné meziroční rozkolísání populace tohoto druhu. Dlouhodobě je však populace poměrné stabilní a pohybuje se v rozmezí 60–100 volajících samců.
Vedle těchto dvou předmětů ochrany se můžeme v ptačí oblasti setkat se spoustou dalších zajímavých i atraktivních ptačích druhů. V první řadě bych uvedl sokola stěhovavého, jehož populace od roku 2001 v celých Jeseníkách pomalu roste. Právě tento druh je horkým kandidátem v případě, že by se počet předmětů ochrany ptačí oblasti Jeseníky někdy v budoucnu navyšoval. K výčtu dalších zajímavých druhů rozhodně patří linduška horská, datlík tříprstý, lejsek malý, bud- níček zelený, kulíšek nejmenší či jeden pár jeřába popelavého, který v ptačí oblasti hnízdí od roku 2009.
Alpínské bezlesí
Bezesporu nejatraktivnějším jesenickým biotopem, a to nejen z pohle- du ornitologa, je alpínské bezlesí. Odborníci tuto oblast jesenických holí označují jako arkto-alpínskou tundru. S tímto typem prostředí se setkáme v České republice pouze na dvou, respektive třech mís- tech. V Krkonoších, Jeseníkách a ve velmi malém rozsahu na vrcholu Králického Sněžníku. Pro pozorování typických druhů tohoto prostře- dí plně postačí, když se budeme držet na turistických trasách hlav- ního hřebene (Břidličná hora, Vysoká hole, vrchol Keprníku, vrchol Pradědu) a v okolí horských chat (Ovčárna, Kurzovní, Švýcárna, Šerák). Specifickým druhem alpínského bezlesí je bezesporu linduška horská. Opakovaným a podrobným 
mapováním tohoto druhu v posledních letech se potvrdila velmi nízká populace v Jeseníkách. V celé hřebenové části dnes napočítáme tak do třiceti párů tohoto nenápadného pěvce. V Krkonoších je situace velmi podobná. Ve výrazně větších počtech zde můžeme pozorovat příbuznou lindušku luční, při horní hranici lesa také občas lindušku lesní. Velmi ojedinělá jsou v posledních letech pozorování pěvušky podhorní. Okolí horských chat s rozvolněným porostem horských dřevin vytváří vhodné prostředí k pozorování kosů horských, křivek obecných i čečetek tmavých. V jarním období můžeme v těchto místech slyšet i charakteristické bubnování datlíka tříprstého, jehož domovem jsou navazující horské smrčiny, jejichž stáří se v Jeseníkách odhaduje na 300 až 500 let. Z ornitologického pohledu se v posledních letech stává zajímavou oblast vrcholu přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Můžeme se zde setkat prakticky se všemi výše jmenovanými druhy horských ptáků.