Ptačí oblast Lednické rybníky
Ptačí oblast Lednické rybníky (685,1 ha) zahrnuje soustavu čtyř velkých rybníků (od západu k východu: Nesyt, 315 ha; Hlohovecký, 104 ha; Prostřední, 48,5 ha; Mlýnský, nazývaný často Apollo, 107 ha), ležící v široké sníženině Valtické pahorkatiny a napájené potokem Včelínkem. Rozkládají se mezi Sedlecem u Mikulova a Lednicí v nadmořské výšce 175 m (hladina Nesytu) a 159 m (výtok z Mlýnského). Rybníky, jejichž průměrná hloubka nepřesahuje 150 cm, byly vybudovány ve 14. století. Až do roku 1919 jimi procházela hranice mezi Moravou a Rakouskem. Všechny rybníky jsou značně eutrofizovány. I když došlo k poklesu míry znečišťování i k omezení krmení ryb, je zásoba živin v sedimentu rybníků velmi vysoká.
Na všech rybnících jsou rákosové a orobincové porosty, v největší míře na Nesytu, kde zabírají plochu okolo 30 ha. Co je podstatné, na žádném z rybníků nedochází k jejich redukci a změny jejich rozložení jsou jen nepatrné. Při jihovýchodním okraji Nesytu leží rybník Výtopa s rozlohou 6,8 ha. Mimo Nesytu jsou na všech rybnících vytvořeny dva malé ostrůvky, většinou zarostlé vysokými topoly, v podrostu hlavně s keři bezu černého. Břehy rybníků jsou většinou upraveny, v posledních dvou letech byly v rámci obnovy parkové úpravy nejbližšího okolí rybníků vykáceny desítky stromů a vyvinutých keřových porostů.
Všechny rybníky jsou rybářsky využívány, v posledních letech došlo několikrát ke změně vlastníků. S tím souvisela i různá míra kontroly dodržování podmínek, za jakých lze rybářsky hospodařit, především stanovování výše rybí obsádky. Dříve bývaly rybníky pravidelně letněny, přičemž každý rybník zůstával zhruba 1x za každých 6-7 let zcela bez vody. Na jeho dně byly v tu dobu často pěstovány polní plodiny. Až do 90. let 20. století rybí obsádky stoupaly, od začátku 90.let došlo na základě plánu péče k jejich redukci. V současné době jsou Lednické rybníky v majetku státu a ochrana přírody je v této národní přírodní rezervaci prioritou. Výši rybí obsádky stanovuje státní ochrana přírody a nájemce na ni musí přistoupit. Podle platného plánu péče jsou rybníky střídavě částečně letněny, přičemž je požadována taková výše vodní hladiny, aby byly obnaženy pásy dna okolo vnitřního okraje rákosin.
Zcela samostatně leží rybník Zámecký (30,1 ha) v zámeckém parku v Lednici. Byl založen v místě bývalých lužních lesů a meandrů Dyje v polovině 17 století. Je napájen vodou z Dyje. Přibližně třetinu plochy rybníka zabírá 15 ostrůvků, které jsou také parkově upraveny. Rybník je v majetku státu, spravován Národním památkovým ústavem Brno. Rybník byl také v pronájmu rybářsky využíván, v roce 2004 ale byl po dlouhé době pronájem vypovězen, rybník nebyl nasazen a okamžitě se to projevilo v několikanásobném zvýšení počtu hnízdících i protahujících vodních ptáků (MACHÁČEK 2004).
Na rybnících dlouhodobě probíhal výzkum, před 2. světovou válkou (1922) zde byla zřízena Biologická stanice Vysokých škol v Brně, jejíž činnost byla ukončena až v roce 1972. V 70. letech zde probíhal výzkum rákosin v rámci Mezinárodního biologického programu (IBP), od roku 1978 potom dlouhodobý odchyt rákosinových druhů ptáků.
Lednické rybníky jsou obecně považovány za jednu z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v České republice. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), hnízdící ve smíšené kolonii s volavkou popelavou (Ardea cinerea) na ostrovech Zámeckého rybníka již od roku 1932, a tři druhy shromažďujících se vodních ptáků – husa velká (Anser anser), lžičák pestrý (Anas clypeata) a zrzohlávka rudozobá (Netta rufina).
V rákosinách rybníků poměrně početně hnízdí např. sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), chřástal vodní (Rallus aquaticus) a v letech 2002 až 2005 bylo doloženo i hnízdění několika párů chřástala malého (Porzana parva). Dříve běžný bukáček malý (Ixobrychus minutus), téměř vymizel, jen občas zahnízdí volavka červená (Ardea purpurea). Téměř zmizeli zmizely potápky černokrké (Podiceps nigricollis), kterých dříve hnízdilo pravidelně přes 300 párů., a Rrackové chechtaví (Larus ridibundus), hnízdící ještě nedávno v mnoha tisících párech, hnízdí nyní jen nepočetně a nepravidelně na ostrůvku Mlýnského rybníka.
Přes zimu 2004/2005 byly v rákosinách Nesytu vyhloubeny kanály a upraveny deponie vzniklé v 80. letech při odbahňování. Část jednoho takto vytvořeného ostrova byla upravena štěrkovou vrstvou. V roce 2005 zde hnízdilyi 2 páry čejek, 2 páry kulíků a 1 pár rybáků obecných. V roce 2006 hnízdily 3 páry čejek, do 50 párů racků chechtavých a nejméně 12 párů rybáků. Hnízdění rybáků bylo neúspěšné.
V zámeckém parku i v parkových porostech kolem všech rybníků nachází vhodné podmínky strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus).