Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny

Střední nádrž vodního díla Nové mlýny (1 047,5 ha) leží na soutoku tří jihomoravských řek – Dyje, Svratky a Jihlavy, v místě bývalých lužních biotopů, mezi obcemi Dolní Věstonice, Strachotín, Ivaň a Pasohlávky. Jediný pozůstatek ze zatopené vesnice Mušov, kostelík s románskými základy, tvoří krajinnou dominantu nádrže. Dno nádrže, která byla budována v letech 1977-1982, bylo před napuštěním srovnáno jen na několika místech a na řadě míst byly naopak navršeny ostrovy. Množství vynořených ostrůvků je odvislé na kolísání vodní hladiny. Při hladině stálého nadržení (170,35 m n. m.) je vynořeno necelých 20 ha ostrůvků ve dvou soustavách: první jsou tzv. Písky u Dolních Věstonic a druhou ostrůvky v blízkosti tzv. Kostelního ostrova. Tvar i plocha především ostrůvků Písky se ale poměrně dynamicky mění. V letech 1995-2000 byla povolena tzv. mimořádná manipulace, při které byla snížena hladina nádrže o 85 cm. To mělo za následek bouřlivou sukcesi vegetace (kopřiva, dvouzubec, semenáčky vrb a topolů a mnoho dalších) na všech obnažených plochách nádrže, které byly vhodné pro hnízdění klíčových druhů. Rozhodnutím bývalého Okresního úřadu v Břeclavi byla hladina zpětně zvednuta na tzv. kompromisní kótu 170,00. Došlo tak k zatopení převážné části obou nově vybudovaných ostrovů na místě původního soutoku Svratky a Dyje a téměř všech hnízdních lokalit pro důležité druhy.

Od roku 1993 je nádrž součástí mokřadu mezinárodního významu „Mokřady dolního Podyjí“ a v roce 1994 tu byla vyhlášena Přírodní rezervace Věstonická nádrž.

Předmětem ochrany je zde 5 druhů – orel mořský (Haliaeetus albicilla), rybák obecný (Sterna hirundo), husa velká (Anser anser), husa polní (Anser fabalis) a husa běločelá (Anser albifrons).

Ptačí oblast je nejvýznamnějším hnízdištěm rybáka obecného (Sterna hirundo), zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) a racka chechtavého (Larus ridibundus) v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého (Larus cachinnans) a racka bouřního (Larus canus) a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého (Larus melanocephalus) v ČR. Ještě donedávna byla i největším hnízdištěm husy velké (Anser anser), ale od roku 1992 do roku 2002 postupně poklesl počet hnízd ze 182 na pouhých 18; na letní shromaždiště se slétá až kolem 3 000 jedinců. V první polovině 80. let 20. století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v ČR, která sídlí nyní v NPR Křivé jezero.

Hnízdění ptáků je velmi silně ovlivněno výší vodní hladiny a stupněm zarůstání ostrůvků. V roce 2005 byla např. opuštěna většina snůšek rybáků obecných, protože hnízdní ostrov na deponii I. rychle zarostl bujnou ruderální vegetací, a rybáci se nemohli dostat k hnízdům v porostu. V roce 2006 došlo opět v souvislosti s jarním táním k enormnímu zvýšení vodní hladiny, bylo vyplaveno přes 1000 hnízd racka chechtavého a několik hnízd racka černohlavého. Část párů se potom přemístila na náhradní hnízdiště v porostech suchých vrb a náplavů v jihozápadním cípu nádrže u rybárny.

V období bouřlivého růstu vysokých bylinných porostů (kopřiva, rákosiny) v letech 1997-2000 zde hnízdili velmi početně např. konipasi luční (Motacilla flava) a rákosníci proužkovaní (Acrocephalus schoenobaenus), poměrně početně i rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a v několika párech cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) a slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula).

Na nádrži se každoročně shromažďuje více než 20 000 vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus), v zimě převládají severské husy, jejichž početnost dosáhla maxima v první polovině 90. let minulého století – odhadem 80 000-100 000 husí, z toho více než 90 % husy polní (Anser fabalis). V posledních zimách naopak převažují husy běločelé (Anser albifrons). Stále častější a již pravidelné je i zimování až několika set jedinců husy velké (Anser anser).

Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého (Mergus albellus) v ČR. Totéž platí i pro orla mořského (Haliaeetus albicilla). Největší počet orlů na lokalitě byl zjištěn v únoru 1997: 44 resp. 60 ex. Ptáci nocují v přilehlých lužních lesích.

V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců, ať již jako potravní stanoviště, např. pro vlaštovku obecnou (Hirundo rustica), břehuli říční (Riparia riparia), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus), rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus ) a strnada rákosního (Emberiza schoeniclus), nebo nocoviště, hlavně pro konipasa bílého (Motacilla alba) a konipasa lučního (Motacilla flava).