Velikost

Délka: 51-62 cm. (u samců navíc 10 cm prodloužená ocasní pera).
Rozpětí: 79-87 cm.
Hmotnost: M 550-1300 g., F 400-1200 g.

Popis

Poněkud menší a štíhlejší než kachna divoká (A. platyrhynchos), hlavně u samců výrazně prodloužená ocasní pera. Samec ve svatebním šatu má hnědou hlavu s černým týlem, krk je bílý, bílá barva zasahuje v úzkém pásku na boky hlavy. Hřbet a boky bílošedé, huště příčně proužkované. Samice je zbarvena nenápadně jako u ostatních kachen. Zrcátko u obou pohlaví kovově černozelené, vpředu lemované rezavě a vzadu bíle.

Ekologie

Hnízdí jednotlivě, hnízdo staví na zemi, nebývá příliš kryto. V dubnu a květnu snáší 5-11 (nejčastěji 8-9) vajec, sedí pouze samice 22-23 dní. Mláďata brzy dobře běhají, plavou i potápějí se. Vzletná jsou v 6 týdnech, pohlavně dospívají v jednom roce.
Potravu tvoří semena i zelené části rostlin, hmyz, červi, vajíčka i pulci obojživelníků, příležitostně i malé žabky a ryby.

Rozšíření

Severní polovina Severní Ameriky, Evropy a Asie. Jižněji ob souvislého areálu (až po sever Afriky) hnízdí jen nepravidelně v malých počtech. Koncem minulého století stavy v Evropě citelně poklesly, v současnosti tam hnízdí přes 320 tisíc párů. Populace je nadále hodnocena jako ubývající. Tažný druh, většina ptáků zimuje značně jižněji od hnízdišť – po sever Jižní Ameriky, střední Afriku a v jižní Asii.
Naším územím pravidelně protahuje a vzácně přezimuje. Hnízdění je u nás vzácné a nepravidelné, v letech 2001-03 u nás hnízdilo max. do 3 párů.

Štíhlá 56 cm dlouhá kachna s dlouhým krkem, který často natahuje podobně jako labutě. Samička má špičatý ocas, ocasní pera samečka vybíhají do 6 až 10 cm dlouhé špičky, patrné jak za letu, tak i když kačer plave. Ostralka štíhlá létá rychle, přičemž rychle mávající křídla vydávají svištivý zvuk. Před přistáním na vodu kachny kývají dlouhým krkem sem a tam.

Prostředí

Ostralka štíhlá je pták severských jehličnatých lesů. Na jižním okraji hnízdní oblasti její stavy rok od roku silně klesají. Hnízdí na mělkých, bahnitých a rákosím obrostlých rybnících a rozlehlých bažinách s většími nezarostlými vodními plochami, vyhýbá se vodám uprostřed lesů. Část těchto kachen přezimuje ve střední a západní Evropě i v okolí Středozemního moře, některé táhnou dál až do tropické Afriky. Za tahu se ostralky zdržují i v mořských zátokách a v brakických ústích řek. V březnu a dubnu a pak opět v říjnu a listopadu odpočívá značné množství ostralek na mořském pobřeží v Německu.

Rozmnožování

Kačeři tokají během jarního tahu typickými pohyby a gesty a melodickým hvízdáním za charakteristického letu. Na hnízdiště už přilétají v páru. Kačeři zachovávají kachnám věrnost až asi do poloviny hnízdního období. Hnízdo je někdy dobře ukryté, jindy ale zcela nezakryté na suchém místě, vzdáleném od vody až 100 metrů. Na 7 až 10 vejcích, dlouhých asi 50 mm, sedí kachna okolo 23 dnů. Zvláště ke konci hnízdí kachna velmi pevně na vejcích a je-li vyplašena, vystříkne přes hnízdo paprsek výkalů.

Potrava

Živočišná i rostlinná, získávaná hlavně čvachtáním na dně v takové hloubce, jež je pro jiné plovavé kachny příliš velká.