Reklamy
Popis
Dospělý samec je pestrý. Má modrošedé temeno a šíji. Na podzim po přepelichání má hlava samce hnědou barvu, do jara se však hnědé lemy peříček olámou a vystoupí šedé středy per. Zobák v době hnízdění je modrý, jinak má barvu rohoviny. Hlava po stranách a hruď jsou rezavě červené, pláštík a hřbet červenohnědé, kostřec je šedozelený. Na křídlech je v každém šatě dvojitá bílá křídelní páska, bílá jsou i krajní pera vykrojeného ocasu. Samička a mladí ptáci jsou svrchu šedozelení se slabým hnědým nádechem, zespodu šedobílí, křídelní pásky jsou užší než u samečka.
Ekologie
Při volbě hnízdiště není vybíravá, žije všude tam kde jsou stromy a keře: parky, zahrady, remízky, stromořadí, nebo lesy všech typů, nevyhýbá se ani centrům velkých měst. Hnízdí od dubna do července 2x ročně, někdy jen v jednom a tom samém hnízdě. Hnízdo, které patří k nejůhlednějším ptačím stavbám, je hustě a pevně spletené z mechu,jemných stébel a kořínků. Vnější vrstvu maskuje samička lišejníky, pavučinami a kokony hnyzu. Uvnitř hnízdní kotlinky je měkká vrstva z chlupů, žíní a drobného peří. Snůška obsahuje 3-6 načervenalých či modravě zelených vajíček s typickými skvrnami a různě zakřivenými čárkami. Mladé krmí oba rodiče hmyzem, hlavní potravou pěnkav jsou však různá semena.
Rozšíření
Kromě celé Evropy sahá její areál na východ po střední Sibiř, na jih po Irán a severní Afriku. Je většinou tažná, mnoho starých ptáků, většinou samečků, však zůstává v místech hnízdění i přes zimu. Zimovištěm našich pěnkav je jihozápadní Evropa.
Rozšíření v ČR.
Je rozšířena v celé republice od nížin až po subalpínské pásmo (max 1510 m.n.m. na Studniční hoře). Početní stavy jsou stabilizované, i když v posledních letech je patrný velice mírný pokles. V letech 2001-03 u nás hnízdilo 4-8 milionů párů.
V Evropě je druh považován za zabezpečený, na celém území hnízdí více než 130 milionů párů.
V Evropě je druh považován za zabezpečený, na celém území hnízdí více než 130 milionů párů.
Reklamy