Reklamy
Popis
Samec i samička pěvušky modré jsou zbarveni stejně. Občas mívají samečci trochu více šedé barvy na hlavě a hrdle. Mají modrošedou hlavu (příuší a temeno s šedohnědým nádechem), hrdlo a hruď. Svrchu a na křídlech jsou tmavohnědí, černohnědě skvrnití.Bělavé lemy křídelních krovek tvoří dvě nevýrazné pásky. Ocasní pera jsou jednobarevná. Nohy jsou cihlové a zobák tenký, jako u pěnic. Mláďatům chybí šedá barva hlavy, mají světlou bradu a na spodu mají výrazné, podélné tmavé čárkování.
Ekologie
Žije většinou skrytě, nejraději v hustých jehličnatých porostech. Obývá však i další typy lesů, vřesoviště, živé ploty i pásy stromů a keřů, parky, hřbitovy a zanedbané zahrady. Hnízdí od dubna do července 2x ročně. Rozhodujícím činitelem pro její přítomnost jsou husté, nízké porosty. Hnízdo splétá samička téměř výhradně z mechu a vystýlá je jemnými travinami, srstí a často i rezavočervenými štěty a tobolkami mechů. Hnízdo je pečlivě ukryto v nejhustším porostu, obyčejně do výšky 1,5 m; nejčastěji bývá na nízkých smrčinách nebo v kupách klestu. Na 4-6 krásně modrozelených vajíčkách sedí převážně samička. Potrava je v létě převážně živočišná – dospělci hmyzu i larvy, pavouci a drobní plži, v zimě rostlinná – drobná semena a bobule.
Rozšíření
Žije v Evropě od arktických oblastí až po Středomoří, na Kavkaze v Turecku a Íránu. Je částečně tažná, migruje do jižní a západní Evropy, mnozí ptáci však zůstávají i přez zimu na hnízdištích.
Rozšíření v ČR
Ve vhodném prostředí hnízdí na celém území ČR, početnější je zřejmě v lesích pahorkatin a hor, zejména ve stupni kleče. Na horách hnízdí i na hřebenech, nejvýše v Krkonoších na Studniční hoře v 1530 m. n. m. Počty se zdají být stabilizované, v letech 2001-2003 u nás hnízdilo 250-500 tisíc párů.
V Evropě se areál ve 20. století posouval k severu, na kontinentě hnízdí přes 12 milionů párů.
V Evropě se areál ve 20. století posouval k severu, na kontinentě hnízdí přes 12 milionů párů.
Reklamy