Reklamy
Popis
Pěvuška podhorní je málo známý pták zhruba velikosti skřivana polního (Alauda arvensis). Hlava je popelavě šedá se světlejší žlutou skvrnou u kořene zobáku. Brada a hrdlo jsou bělavé, poseté načernalými skvrnkami. Hřbetní strana je šedohnědě kropenatá, spodní šedohnědá s hustými červenohnědými, podélnými skvrnami na bocích. Tmavé pole přes křídlo je tvořené velkými krovkami, křídelní krovky mají jemné bílé špičky, jako ocasní pera poměrně krátkého ocasu. Samička má o něco méně nápadné zbarvení. Mladí ptáci mají šedé, neskvrnité hrdlo, spodinu těla rezavě žlutou, hustě hnědě podélně čárkovanou. Z dálky a při špatném světle se pěvušky podhorní zdají tmavé a nevýrazné, vyniká jen černé pole na křídlech.
Ekologie
Pěvuška podhorní je typický pták vysokohorského pásma. Hnízdí nad hranicí lesa od 1500 až do 3000 m.n.m; většinou na holinách s balvany a nízkými rostlinami, na sutích a křovinatých svazích i na skalnatých vrcholcích hor. Hnízdit začínají koncem května nebo v červnu. Zatím se neví zda ptáci mají v sezoně jednu nebo dvě snůšky. Hnízdo které je spleteno ze suchých stébel trav, mechů, kořínků a srsti stavějí oba ptáci. Hnízdní kotlinka je měkce vystlaná chlupy a často obložená tobolkami mechů. Je umístěné většinou ve skalní štěrbině, v dutině pod kamenem, často i pod nízkým hustým keřem, občas i v podezdívkách horských chat. Vajíčka mají nápadně modrozelenou barvu bez jakýchkoliv skvrn. Bývá jich 3-5 a střídavě sedí oba rodiče. U vylétaných rodinek bývá pravidelně pozorováno méně mláďat, než odpovídá velikosti snůšek. Potravu tvoří v létě hmyz a další bezobratlí, později semena trav a jiných rostlin.
Rozšíření
Žije ostrůvkovitě ve všech evropských a asijských pohořích až do Japonska a v severozápadním cípu Afriky. Těžištěm jejího rozšíření je východní Asie. Je částečně tažná, pospolitá a nikde není hojná.
Význam
Vzhledem ke své vzácnosti a reliktnímu výskytu je v Červeném seznamu ČR zařazena do kategorie CR – kriticky ohrožený druh.
Rozšíření v ČR
Na našem území hnízdí pouze v několika nejvýše položených horských oblastech. Jediným pravidelným hnízdištěm jsou Krkonoše (nejsevernější hnízdiště v Evropě), kde je hnízdění známo už od počátku 19. století, od té doby zůstávají hnízdní lokality i početní stavy prakticky stejné. Druhým občasným hnízdištěm je Hrubý Jeseník (okolí Pradědu a Vysoké Hole). Další možnou oblastí jsou Krušné hory, kde v letech 1997-2002 byl každoročně zaznamenán výskyt v hnízdní době. Zcela vyjímečně jsou jednotliví ptáci zaznamenáni i v dalších pohořích. V letech 2001-03 u nás hnízdilo 15-20 párů.
Celoevropská populace je rovněž považována za stabilní, čítá přes 100 tisíc párů.
Celoevropská populace je rovněž považována za stabilní, čítá přes 100 tisíc párů.
Reklamy