Reklamy
Vejce.
Výška x šířka:39×31 mm(prům.)
Hmotnost:15-26 g.
Výška x šířka:39×31 mm(prům.)
Hmotnost:15-26 g.
Popis
Samec má modrošedou hlavu, vrch těla červenohnědý s tmavšími skvrnkami. Spodní strana je nažloutlá s tmavými kapkovitými skvrnami. Na ocase tmavá koncová páska.
Samice má vrch těla i hlavu rezavohnědou, s hustým skvrněním, spodek těla stejný jako u samců. Na ocase má několik tmavších pásů, poslední nejširší. Mladí ptáci se podobají samici.
Samice má vrch těla i hlavu rezavohnědou, s hustým skvrněním, spodek těla stejný jako u samců. Na ocase má několik tmavších pásů, poslední nejširší. Mladí ptáci se podobají samici.
Ekologie
Původně byla poštolka ptákem obývajícím otevřenou krajinu s poli a loukami. Oblastem se souvislými lesy se vyhýbá, v horách ale hnízdí nad horní hranicí lesa. Od 50. let minulého století se šíří do měst, kde v současnosti hustota hnízdních populací až několikanásobně převyšuje počty ve volné krajině.
Tok začíná už od února, ke konci března může docházet ke snášení vajec. Nejčastěji hnízdí na stromech, kde využívají starých hnízd – nejčastěji po krkavcovitých. Ke hnízdění používá i větší dutiny, přirozené i budky, méně často skalní stěny. Ve městech hnízdí v kostelních věžích,na půdách, balkonech a různých výklencích ve zdivu. Častěji než ve volné krajině hnízdí v koloniích (největší až cca 50 párů). Snáší většinou 4-7 vajec na kterých sedí 25-31 dní. Mláďata zhruba po měcíci hnízdo opouští, pohlavní dospělosti dosahují druhým rokem. Ve volné přírodě se můžou dožít až 16 let.
Potrava – hlavní částí jsou drobní hlodavci, méně větší hmyz, ptáci, plazi, ale i měkkýši. Ve velkých městech větší část potravy tvoří ptáci, některé poštolky se i specializují na vybírání holoubat z hnízd městských holubů.
Tok začíná už od února, ke konci března může docházet ke snášení vajec. Nejčastěji hnízdí na stromech, kde využívají starých hnízd – nejčastěji po krkavcovitých. Ke hnízdění používá i větší dutiny, přirozené i budky, méně často skalní stěny. Ve městech hnízdí v kostelních věžích,na půdách, balkonech a různých výklencích ve zdivu. Častěji než ve volné krajině hnízdí v koloniích (největší až cca 50 párů). Snáší většinou 4-7 vajec na kterých sedí 25-31 dní. Mláďata zhruba po měcíci hnízdo opouští, pohlavní dospělosti dosahují druhým rokem. Ve volné přírodě se můžou dožít až 16 let.
Potrava – hlavní částí jsou drobní hlodavci, méně větší hmyz, ptáci, plazi, ale i měkkýši. Ve velkých městech větší část potravy tvoří ptáci, některé poštolky se i specializují na vybírání holoubat z hnízd městských holubů.
Rozšíření
F.t.tinnunculus obývá mimo několika nejsevernějších oblastí celou Evropu. Na většině území je stálá nebo přelétavá, pouze populace ze severu a východu Evropy v zimě táhnou jižněji.
P.obecná je náš nejhojnější sokolovitý dravec, vyskytuje se na celém území republiky. Hnízdí u nás 9-13 tisíc párů. Vzhledem k tomu, že na zimu se k nám stahují ptáci ze severnějších oblastí, přezimuje u nás 15-30 tisíc jedinců.
Počty párů v Evropě se odhadují asi na 350000.
P.obecná je náš nejhojnější sokolovitý dravec, vyskytuje se na celém území republiky. Hnízdí u nás 9-13 tisíc párů. Vzhledem k tomu, že na zimu se k nám stahují ptáci ze severnějších oblastí, přezimuje u nás 15-30 tisíc jedinců.
Počty párů v Evropě se odhadují asi na 350000.
Reklamy