Reklamy
Popis
Šat svatební – hlava po týl tmavohnědá, kolem oka úzký, vpředu přerušený bílý kroužek. Krk, spodek těla, svrchní krovky ocasní a ocas jsou bílé, vrch těla a křídel světle šedý, až na velké ruční krovky, které jsou bílé. První čtyři letky jsou celé bílé, další šedé s černobílou kresbou. Zobák i nohy jsou červené.
Šat prostý – stejný, ale hlava je bílá s černými skvrnami. Zobák i nohy světlejší než ve svatebním šatě, zobák má navíc tmavou špičku.
Šat mláďat – vrch hlavy světle hnědý, po stranách hrudi částečný hnědý obojek. Týl, spodina těla, svrchní krovky ocasní a ocas jsou bílé, na ocasu černá koncová páska. Vrch těla a malé křídelní krovky hnědé s bělavými lemy per, velké svrchní křídelní krovky šedé, ruční letky bílé s černými špičkami, loketní letky tmavší s bělavým lemem a špičkou. Zobák i nohy bledě žluté až masové, na zobáku černá špička.
Šat 1. zimy – stejný jako prostý šat u dospělých, pouze křídla a ocas jako mladí.
Šat 1. léta – jako předchozí,ale hlava až na různě velké bílé skvrny už hnědá.
Šat prostý – stejný, ale hlava je bílá s černými skvrnami. Zobák i nohy světlejší než ve svatebním šatě, zobák má navíc tmavou špičku.
Šat mláďat – vrch hlavy světle hnědý, po stranách hrudi částečný hnědý obojek. Týl, spodina těla, svrchní krovky ocasní a ocas jsou bílé, na ocasu černá koncová páska. Vrch těla a malé křídelní krovky hnědé s bělavými lemy per, velké svrchní křídelní krovky šedé, ruční letky bílé s černými špičkami, loketní letky tmavší s bělavým lemem a špičkou. Zobák i nohy bledě žluté až masové, na zobáku černá špička.
Šat 1. zimy – stejný jako prostý šat u dospělých, pouze křídla a ocas jako mladí.
Šat 1. léta – jako předchozí,ale hlava až na různě velké bílé skvrny už hnědá.
Ekologie
Hnízdí v koloniích, i ve značně velkých (i v současnosti až několik tisíc párů), především u rybníků se zarostlými břehy nebo u slepých říčních ramen a v bažinách. Hnízda jsou ve vegetaci na zemi nebo v mělké vodě. Od dubna do července snáší v naprosté většině případů 3 vejce, oba rodiče sedí 23-26 dní. Mláďata setrvávají po vylíhnutí asi 10 dní na hnízdě, pak ho opouštějí a ukrývají se v okolí – někdy se i desítky mláďat shlukují do tzv. školek. Po 26-28 dnech jsou mláďata vzletná, pohlavně dospívají ve 2. roce života. Nejvyšší prokázaný věk je 32 let a 1 měsíc.
Větší část potravy je živočišná – hmyz a další bezobratlí, drobné rybky. Rostlinnou potravu konzumuje ve větším množství pouze v době zrání třešní a při sklizni obilí.
Větší část potravy je živočišná – hmyz a další bezobratlí, drobné rybky. Rostlinnou potravu konzumuje ve větším množství pouze v době zrání třešní a při sklizni obilí.
Možné záměny
Od většiny racků se ve všech šatech odlišuje bílým předním okrajem křídla – tento znak je viditelný i za letu na spodku křídla.
Rozdíly oproti r. černohlavému (Larus melanocephalus) – viz tam.
Rozdíly oproti r. černohlavému (Larus melanocephalus) – viz tam.
Rozšíření
Mimo severovýchodu kontinentu hnízdí v celé Evropě včetně Islandu, areál druhu dále pokračuje širokým pásem přes střed Asie až na její východní pobřeží. Převážně tažný druh, většina populace se posouvá v zimě k jihu. Islandská populace zimuje na východním pobřeží Severní Ameriky, většina evropských ptáků na jihu areálu, ale někteří se dostávají podél obou pobřeží Afriky až k rovníku, východoasijské populace zimují podél celého východního pobřeží až po Malajsii.
Na území ČR hnízdí pravidelně hlavně v nížinách, v rybničních oblastech i ve vyšších polohách. Nejvýše položené hnízdiště je v nadmořské výšce 730 m. na Lipně. Na nezamrzlých tocích u nás běžně zimuje.
V první polovině minulého století u nás hnízdil vzácně, po roce 1945 se početnost i velikost kolonií začala rychle zvyšovat. Maximální počty u nás hnízdily v 70. letech min. století – počty byly odhadovány na 200000 – 350000 hnízdících párů. V těchto letech u nás byly i velké kolonie, např na mělčinách údolní nádrže Nové Mlýny, v době jejího budování hnízdilo až 50000 párů. V následujícím desetiletí nastal silný úbytek stavů, do roku 1989 se počty snížily na 80000 – 150000 párů. Početní stavy se snižují i nadále, při sčítání v letech 2001 – 2003 stavy opět poklesly asi na 50000 – 100000 hnízdících párů.
Na území ČR hnízdí pravidelně hlavně v nížinách, v rybničních oblastech i ve vyšších polohách. Nejvýše položené hnízdiště je v nadmořské výšce 730 m. na Lipně. Na nezamrzlých tocích u nás běžně zimuje.
V první polovině minulého století u nás hnízdil vzácně, po roce 1945 se početnost i velikost kolonií začala rychle zvyšovat. Maximální počty u nás hnízdily v 70. letech min. století – počty byly odhadovány na 200000 – 350000 hnízdících párů. V těchto letech u nás byly i velké kolonie, např na mělčinách údolní nádrže Nové Mlýny, v době jejího budování hnízdilo až 50000 párů. V následujícím desetiletí nastal silný úbytek stavů, do roku 1989 se počty snížily na 80000 – 150000 párů. Početní stavy se snižují i nadále, při sčítání v letech 2001 – 2003 stavy opět poklesly asi na 50000 – 100000 hnízdících párů.
Význam
Druh je v současnosti jako silně ubývající zařazen v Červeném seznamu v kategorii VU – zranitelný druh.
Reklamy