Délka: 12,5 – 14 cm.
Hmotnost: 9 – 17,5 g.

Vrch hlavy, lopatky a hřbet narezavěle hnědé, kostřec rezavější, i svrchní krovky ocasní jsou zbarveny živěji než hřbet (rozdíl od rákosníka zpěvného A. palustris). Rýdovací pera šedohnědá, krajní tři mají šedé lemy. Hrdlo bělošedé, prsa, boky a spodní krovky ocasní okrově smetanové, u samice více narezavělé, břicho smetanově bílé. Svrchní křídelní krovky a letky šedohnědé s vnějšími narezavělými lemy.

Typický druh obývající rákosiny okolo vodních ploch. Hnízdo si staví na stoncích mokřadních rostlin, většinou na rákosu. Hnízdí 1x, jen menší část párů 2x do roka. Od května do července snáší 3-5 (1-6) vajec, sedí oba rodiče 12-13 dní. Hnízdo mláďata opouštějí po 9-13 dnech, poté je rodiče ještě 10-17 dní krmí v okolí a po dalších asi 10 dnech z hnízdního okrsku mizí. Pohlavně dospívají ve druhém roce, nejvyšší věk je přes 11 let. Jarní přílet probíhá v dubnu a květnu, do zimovišť odlétají od začátku srpna do konce září, ojedinělí ptáci se můžou zdržet do poloviny října.
Potrava je výhradně živočišná, naprosto převažuje hmyz a jeho larvy, v malé míře požírá i malé měkkýše.

Velice podobný rákosníku zpěvnému – viz popisy u jednotlivých druhů.

Sever Afriky, Evropa mimo severních oblastí a jihozápad Asie. I tento druh se od 19. století v Evropě šíří k severu. Současné populace v Evropě jsou odhadovány na více než 2,7 milionu párů, v posledních letech jsou stabilní, popřípadě mírně rostoucí. Tažný druh, zimuje v Africe na jih od Sahary.
Na našem území se jedná o druh ve vhodném prostředí běžně hnízdící, od nížin po max 730 m.n.m. na Šumavě. Početní stavy jsou v posledních desetiletích stabilní, činí 50-100 tisíc párů.