Rákosník tamaryškový (Acrocephalus griseldis)

Rákosník tamaryškový (Acrocephalus griseldis) je středně velký druh pěvce z čeledi rákosníkovitých (Acrocephalidae). Jedná se o poměrně vzácného a specializovaného ptáka s velmi omezeným hnízdním areálem a specifickými nároky na prostředí, což ho řadí mezi ohrožené druhy.

Systematika a taxonomie

• Řád: Pěvci (Passeriformes)
• Čeleď: Rákosníkovití (Acrocephalidae)
• Rod: Rákosník (Acrocephalus)
• Druh: Rákosník tamaryškový (Acrocephalus griseldis)

Druh popsal Gustav Hartlaub v roce 1891. Je považován za monotypický, což znamená, že se nerozlišují žádné poddruhy. Genetické studie naznačují blízkou příbuznost s rákosníkem velkým (Acrocephalus arundinaceus) a rákosníkem východním (Acrocephalus orientalis).

Popis a určování

• Velikost: Dorůstá délky 16–18 cm, je tedy o něco menší a štíhlejší než podobný rákosník velký.
• Vzhled: Celkově se podobá rákosníkovi velkému, ale má několik odlišných znaků. Svrchní strana těla je šedohnědá bez výrazného rezavého nádechu na kostřeci, který je typický pro rákosníka velkého. Spodina těla je bělavá, boky mohou mít lehce šedavý nebo okrový nádech.
• Hlava: Nejvýraznějším znakem je dlouhý, světlý a výrazný nadoční proužek (supercilium), který sahá až za oko. Tmavý proužek přes oko je také patrný. Zobák je poměrně dlouhý, silný a špičatý, tmavý s narůžovělou bází spodní čelisti. Duhovka je tmavě hnědá.
• Nohy: Šedavé.
• Pohlaví: Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.
• Mladí ptáci: Podobní dospělým, ale mohou mít teplejší odstíny opeření.

Rozšíření a biotop

Rákosník tamaryškový má jeden z nejmenších hnízdních areálů mezi západo-palearktickými ptáky.

• Hnízdiště: Jeho hnízdění je téměř výhradně omezeno na mokřady Mezopotámie v jižním Iráku, zejména v povodí řek Eufrat a Tigris. Malá populace možná hnízdí i v přilehlé oblasti jihozápadního Íránu (provincie Chúzistán). Preferuje rozsáhlé, husté porosty vysokého rákosu (Phragmites australis) a papyru (Cyperus papyrus), často v blízkosti otevřené vody. Ačkoliv český název odkazuje na tamaryšky, hlavním hnízdním biotopem jsou právě rákosiny; v tamaryškových křovinách se může vyskytovat na okrajích mokřadů.
• Zimoviště: Zimuje ve východní Africe, konkrétně v Keni, Tanzanii, jižním Somálsku, Malawi, Mosambiku a Zambii. Zde vyhledává hustou vegetaci poblíž vody, jako jsou rákosiny, vysoké travní porosty, křoviny, mangrovy a okraje bažin.
• Migrace: Je to dálkový migrant. Hnízdiště opouští v srpnu a září, na zimoviště přilétá od listopadu/prosince. Zpět na hnízdiště se vrací v březnu a dubnu. Migrační trasy vedou pravděpodobně přes Arabský poloostrov, kde bývá pozorován během tahu.

Biologie a chování

• Hlas: Zpěv je hlasitý, melodický a poměrně rozmanitý, podobný zpěvu rákosníka velkého, ale obecně pomalejší, méně drsný a o něco hudebnější. Často zahrnuje flétnové tóny a imitace jiných ptačích druhů. Samec zpívá z vyvýšených míst, jako jsou vrcholky rákosových stébel. Volání zahrnuje typické rákosníkovité „čerr“ nebo „karr“.
• Potrava: Živí se především hmyzem a jeho larvami, pavouky a příležitostně malými měkkýši. Potravu sbírá aktivně v husté vegetaci, šplhá po stéblech rákosu a prohledává listy a stonky.
• Hnízdění: Je pravděpodobně monogamní. Hnízdní sezóna probíhá od dubna do června/července. Hnízdo je hluboká, miskovitá stavba umně spletená z rostlinného materiálu (listy rákosu, trávy), zavěšená typicky mezi několika svislými rákosovými stébly nízko nad vodou nebo vlhkou půdou. Samice snáší 3–4 vejce, která jsou inkubována oběma rodiči. O mláďata pečují také oba rodiče.
• Chování: Je to spíše plachý pták, který se většinu času zdržuje skrytě v husté vegetaci. Nejnápadnější je během zpěvu na jaře.

Ohrožení a ochrana

• Status IUCN: Rákosník tamaryškový je Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) klasifikován jako Ohrožený (Endangered – EN).
• Hlavní hrozby:
  • Ztráta a degradace hnízdního biotopu: Největší hrozbou je rozsáhlé odvodňování a ničení mezopotámských mokřadů, ke kterému došlo zejména v 90. letech 20. století z politických a zemědělských důvodů. I když se po roce 2003 část mokřadů začala obnovovat, jejich původní rozsah a kvalita nebyly plně obnoveny. Regulace řek, stavba přehrad a znečištění vody také negativně ovlivňují jeho životní prostředí.
  • Změna klimatu: Může ovlivnit vodní režim jak na hnízdištích, tak na zimovištích.
  • Hrozby na zimovištích a migračních trasách: Degradace mokřadních biotopů ve východní Africe a potenciální hrozby podél migračních cest (např. úbytek zastávkových lokalit) mohou také přispívat k poklesu populace.
• Populace: Celková velikost populace je odhadována na pouhých 1 500–7 500 dospělých jedinců a má klesající trend.
• Ochranná opatření: Klíčová je ochrana a obnova mezopotámských mokřadů. Probíhá monitoring populace a výzkum jeho ekologie a migračních tras. Mezinárodní spolupráce je nezbytná pro ochranu tohoto druhu napříč jeho areálem.

Výskyt v České republice

Rákosník tamaryškový se v České republice nevyskytuje. Jeho hnízdní areál je geograficky velmi vzdálený. Jedná se o druh, jehož případný výskyt v ČR by byl považován za extrémně vzácný zálet (vagrant).

Závěr

Rákosník tamaryškový je fascinující pták, jehož existence je úzce spjata s unikátním a křehkým ekosystémem mezopotámských mokřadů. Jeho ohrožený status zdůrazňuje naléhavou potřebu ochrany těchto biotopů nejen pro něj, ale i pro mnoho dalších druhů a pro zachování biodiverzity v regionu. Jeho osud je varovným příkladem toho, jak mohou lidské aktivity, zejména rozsáhlé změny krajiny, ohrozit i kdysi běžné druhy.