Reklamy
Popis
Svým zbarvením je dokonale přizpůsoben životu na zemi. Svrchu a na hrudi je šedohnědý, čárkovaný, břicho je bílé. Čárky na hrudi končí dost náhle nad břichem bez kresby. Vnější ocasní pera dosti dlouhého ocasu jsou bílá, což je na kratší vzdálenost nápadné za letu při vyplašení, kdy odlétá nízko nad zemí s třepotáním křídel a poloroztaženým skloněným ocasem. Přitom lze u hnědého ptáka pozorovat tenký rozpitý bělavý lem zadního okraje křídel. Temenní pera nosí částečně vztyčená, samec je může vztyčit ve stříškovitou chocholku. Z blízka je též nápadný dlouhý, téměř rovný dráp zadního prstu, přizpůsobený ke zvětšení plochy nohy na nerovných, hrbolatých terénech. Samička se liší od samce jen menší velikostí. Mláďata jsou tmavší, skvrnitější a mají na hřbetě bílé špičky per.
Ekologie
Hnízdí hojně v otevřené krajině. Kromě ní obsazuje i pastviny, vřesoviště, rašeliniště a na severu tundru. Na jihu i horské louky, zvláště ty kde je tráva stále nízká. Početně se vyskytuje zejména na jarním tahu, kdy přilétá už v únoru. Jinak žije přísně individuálně, vůči svým sokům je velmi nesnášenlivý a svůj hnízdní okrsek úporně brání. V období vrcholného toku zpívá i samice, ovšem podstatně řidčeji než samec. Hnízdí od dubna do července 2-3x ročně. Hnízdní důlek pod převislou vegetací vyhrabe samička a snáší do něho stébla trav a kořínky, někdy i žíně a chlupy. Na 3-5 žlutozelených, hustě skvrnitých vajíčkách sedí samice, kterou po poledni občas střídá samec. Mláďata krmí oba rodiče 9 až 10 dní, za 18 dní už mláďata dovedou létat. Tvoří tedy jakýsi přechod od ptáků krmivých, k ptákům nekrmivým. Takový způsob odchovu je ve stepních podmínkách výhodnější než odchov mláďat krmivých. Z jara a v létě převažuje potrava živočišná, hmyz, pavouci, později rostlinná, zelené části rostlin, semena.
Rozšíření
Obývá celou palearktickou oblast mezi 35-65° s. š. Na zimoviště do Středomoří odlétají skřivani v září až říjnu, v malém počtu u nás i přezimují. Byl introdukován i do Austrálie, na Tasmánii a na Nový Zéland.
Rozšíření v ČR
Druh hojně hnízdící na celém území od nížin až po nejvyšší polohy hor. I přes neustálý mírný pokles stavů u nás v letech 2001-03 hnízdilo 0,7-1,4 milionu párů.
Evropské populace ve 2. polovině minulého století postihl silný úbytek stavů (podle některých údajů až o 50%), i tak se jedná o hojný druh – v současnosti v celé Evropě hnízdí více než 40 milionů párů.
Evropské populace ve 2. polovině minulého století postihl silný úbytek stavů (podle některých údajů až o 50%), i tak se jedná o hojný druh – v současnosti v celé Evropě hnízdí více než 40 milionů párů.
Reklamy