Reklamy
Popis
L. s. cyanecula – shora tmavě hnědý, bělavý nadoční proužek, kořeny krajních ocasních per jsou rudohnědé. Samec má modrou náprsenku s bílou skvrnou uprostřed (ta může u některých jedinců chybět), vespod lemovanou černým, úzkým bílým a širším rezavým pruhem, navazuje bílá spodina těla. Samice má náprsenku bělavou, ohraničenou po stranách lemem z tmavých skvrnek, vespodu tmavým příčným pruhem a pod ním rezavým. Spodina těla rovněž bílá.
L. s. svecica – stejné zbarvení, pouze u samců je skvrna uprostřed náprsenky červenohnědá.
L. s. svecica – stejné zbarvení, pouze u samců je skvrna uprostřed náprsenky červenohnědá.
Ekologie
Obývá vlhká bažinatá místa, okolí rybníků, porosty rákosí, ostřic nebo křovitých vrb (L.s.svecica mokřiny nad horní hranicí lesa). Ze zimovišť se vrací v březnu a dubnu, odlétá od konce července do začátku října. Hnízdo bývá na zemi, dobře ukryto v bylinném podrostu, staví ho pouze samice. Hnízdí pravděpodobně 2x ročně, od konce dubna do července snáší 4-7 vajec. Sedí pouze samice, samec jen zcela vyjímečně, doba sezení je 13-14 dní. Hnízdo mláďata opouštějí ještě nevzletná ve stáří 14 dní, po dalších 3 dnech začínají poletovat. Osamostatňují se asi 14 dní po vyvedení z hnízda, dospívají v následujícím roce. Nejvyšší zjištěný věk je 5 let.
Větší část potravy je živočišná – sbírá hlavně hmyz žijící na zemi a v trsech rostlin, na podzim v menší míře i různé bobule.
Větší část potravy je živočišná – sbírá hlavně hmyz žijící na zemi a v trsech rostlin, na podzim v menší míře i různé bobule.
Rozšíření
Rozsáhlý areál od jihozápadní a severní Evropy, mimo nejsevernější oblasti celá severní polovina Asie na jih po středoasijská pohoří, částečně druh pronikl i na Aljašku. Tažný druh, zimuje v severní polovině Afriky a v Přední a jižní Asii. Evropské populace jsou stabilní, čítají přes 4,5 milionu párů.
V ČR hnízdí 2 ssp.
Slavík modráček středoevropský (L.s.cyanecula) – hnízdí na větší části území od nížin po zhruba 1000 m.n.m. V České republice tento druh začal hnízdit poměrně nedávno, jednotlivé páry po roce 1960, po roce 1970 se počty zvýšily především v jižních a jihozápadních Čechách. Druh se dále šíří, oproti 90-140 hnízdícím párům v letech 1985-89 stouply stavy na 400-600 párů při posledním sčítání v letech 2001-03.
Slavík modráček tundrový (L.s.svecica) – hnízdění této severské ssp. u nás bylo poprvé prokázáno v Krkonoších v roce 1978. I v současnosti je omezeno na rašeliniště s klečí na hřebenech Krkonoš mezi 1300 a 1470 m.n.m. Početnost se v posledních desetiletích silně snižuje, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 15-30 párů, což znamená snížení stavů oproti letům 1985-89 o 50%.
V ČR hnízdí 2 ssp.
Slavík modráček středoevropský (L.s.cyanecula) – hnízdí na větší části území od nížin po zhruba 1000 m.n.m. V České republice tento druh začal hnízdit poměrně nedávno, jednotlivé páry po roce 1960, po roce 1970 se počty zvýšily především v jižních a jihozápadních Čechách. Druh se dále šíří, oproti 90-140 hnízdícím párům v letech 1985-89 stouply stavy na 400-600 párů při posledním sčítání v letech 2001-03.
Slavík modráček tundrový (L.s.svecica) – hnízdění této severské ssp. u nás bylo poprvé prokázáno v Krkonoších v roce 1978. I v současnosti je omezeno na rašeliniště s klečí na hřebenech Krkonoš mezi 1300 a 1470 m.n.m. Početnost se v posledních desetiletích silně snižuje, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 15-30 párů, což znamená snížení stavů oproti letům 1985-89 o 50%.
Význam
V Červeném seznamu ČR je slavík modráček středoevropský (L.s.cyanecula) v kategorii EN – ohrožený druh, slavík modráček tundrový (L.s.svecica) v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.
Reklamy