Reklamy
Popis
Středně velká sova, na přední straně hlavy má výrazný srdčitý závoj tvořený peřím uspořádaným soustředně kolem očí. Shora je šedá s výraznými bílými tečkami, zespodu světle žlutě rezavá nebo bělavá s tmavými tečkami, ty můžou téměř úplně chybět.
Ekologie
Původně tento druh hnízdil ve skalách a stromových dutinách. Ve velké části svého areálu se však stala synantropním druhem a hnízdí především ve věžích kostelů, ve zříceninách, na půdách a v hospodářských budovách, v přirozeném prostředí jen zřídka.
V ůnoru a březnu probíhá tok, při kterém se oba partneři ozývají chraplavým hlasem. Hnízdí od dubna do července, v menším počtu případů i v ostatních měsících. Počet hnízdění v jednom roce je závislý na potravní nabídce, hlavně na množství drobných hlodavců. Je-li potravy málo, nemusí v daném roce zahnízdit vůbec, naopak v letech populačního maxima hrabošů hnízdí 2x ročně.
Ve snůšce bývá od 1 až do 15 vajec, sedí pouze samice 30-34 dní a samec ji po tuto dobu krmí. Po vylíhnutí jsou mláďata ještě asi 11 dní na hnízdě zahřívána samicí. Krmena jsou oběma rodiči, od věku 3 týdnů jsou schopna sama požírat donesenou potravu. Vzletná jsou přibližně ve dvou měsících věku, ve stáří 1 roku jsou pohlavně dospělá, i když při potravně příznivém období je samice schopna rozmnožování už ve stáří 200 dní. Nejvyšší věk je necelých 18 let.
Nejdůležitější složkou potravy jsou drobní hlodavci, kteří tvoří až 90% úlovků. V menší míře se živí i ptáky, obojživelníky a větším hmyzem. Potravu loví v noci za pomalého letu nízko nad zemí, v době krmení mláďat vyjímečně loví na stinných místech i během dne.
V ůnoru a březnu probíhá tok, při kterém se oba partneři ozývají chraplavým hlasem. Hnízdí od dubna do července, v menším počtu případů i v ostatních měsících. Počet hnízdění v jednom roce je závislý na potravní nabídce, hlavně na množství drobných hlodavců. Je-li potravy málo, nemusí v daném roce zahnízdit vůbec, naopak v letech populačního maxima hrabošů hnízdí 2x ročně.
Ve snůšce bývá od 1 až do 15 vajec, sedí pouze samice 30-34 dní a samec ji po tuto dobu krmí. Po vylíhnutí jsou mláďata ještě asi 11 dní na hnízdě zahřívána samicí. Krmena jsou oběma rodiči, od věku 3 týdnů jsou schopna sama požírat donesenou potravu. Vzletná jsou přibližně ve dvou měsících věku, ve stáří 1 roku jsou pohlavně dospělá, i když při potravně příznivém období je samice schopna rozmnožování už ve stáří 200 dní. Nejvyšší věk je necelých 18 let.
Nejdůležitější složkou potravy jsou drobní hlodavci, kteří tvoří až 90% úlovků. V menší míře se živí i ptáky, obojživelníky a větším hmyzem. Potravu loví v noci za pomalého letu nízko nad zemí, v době krmení mláďat vyjímečně loví na stinných místech i během dne.
Rozšíření
Tyto alba guttata – střední a východní Evropa. Nizozemím,Belgií,údolím Rýna v Německu, severní a východní Francií, Švýcarskem a Chorvatskem probíhá hranice s T.a.alba. Většina populací je stálá, nebo se v zimě potulují nedaleko hnízdišť, i když jsou známy přelety i do vzdálenosti více než 1500 km.
V ČR se vyskytuje nehojně na většině území v nižších polohách, v horách se vzácně vyskytuje do výšek cca 800 m.n.m. Stejně jako ve většině Evropy se i u nás početní stavy snižují, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 130-500 párů.
V ČR se vyskytuje nehojně na většině území v nižších polohách, v horách se vzácně vyskytuje do výšek cca 800 m.n.m. Stejně jako ve většině Evropy se i u nás početní stavy snižují, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 130-500 párů.
Význam
V Červeném seznamu ČR je vedena v kategorii EN – druh ohrožený.
Reklamy