Reklamy
Popis
Peří černé, s kovově purpurovým až zeleným leskem a bílými skvrnami. Ty jsou největší po letním pelichání, postupně se obrušují a u ad. samců můžou koncem jara i zmizet. Mladí ptáci od vylétnutí do prvního pelichání jsou hnědošedí, bez skvrn.
Ekologie
Obývá světlé, řidší lesy, sady a parky i v okolí lidských sídel. Naši ptáci jsou převážně tažní, i když každoročně jsou řídce pozorováni i v průběhu zimy. Návrat ze zimovišť probíhá od konce února do března, zpět odlétají většinou v průběhu října.
U nás hnízdí 1-2x ročně. Hnízda si staví v dutinách stromů, s oblibou používá i budky a s postupující synantropizací stále častěji i dutiny na budovách. Od dubna do června snáší 4-6 (2-9) vajec, sedí oba rodiče 12-13 dní. Mláďata hnízdo opouštějí po 16-24 dnech, postupně se houfují do stále větších hejn, ve kterých se zdržují až do odletu. Pohlavně dospívají koncem prvního roku života, nejvyšší věk je 15 let.
Z počátku hnízdní sezony se živí téměř výlučně živočišnou potravou, postupně se navyšuje množství potravy rostlinné. V řivočišné potravě převládá hmyz, hlavně brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí a motýli, rostlinná potrava se skládá z různých dužnatých plodů (třešně, bez černý, vinná réva a pod.), v menší míře požírá i vegetativní části rostlin.
U nás hnízdí 1-2x ročně. Hnízda si staví v dutinách stromů, s oblibou používá i budky a s postupující synantropizací stále častěji i dutiny na budovách. Od dubna do června snáší 4-6 (2-9) vajec, sedí oba rodiče 12-13 dní. Mláďata hnízdo opouštějí po 16-24 dnech, postupně se houfují do stále větších hejn, ve kterých se zdržují až do odletu. Pohlavně dospívají koncem prvního roku života, nejvyšší věk je 15 let.
Z počátku hnízdní sezony se živí téměř výlučně živočišnou potravou, postupně se navyšuje množství potravy rostlinné. V řivočišné potravě převládá hmyz, hlavně brouci, blanokřídlí, dvoukřídlí a motýli, rostlinná potrava se skládá z různých dužnatých plodů (třešně, bez černý, vinná réva a pod.), v menší míře požírá i vegetativní části rostlin.
Rozšíření
Od V. Británie a Francie až po Bajkal, Malá Asie. Introdukován byl úspěšně do Severní Ameriky, na jih Jižní Ameriky, v jižní Africe, v Austrálii, na Novém Zélandu a v Polynesii. Mimo populací z jižní a západní Evropy tažný druh, zimující na jihu areálu, nebo poněkud jižněji (až severní Afrika a jihozápad Asie). Stavy v Evropě byly stabilní, v posledním desetiletí na středu a jihu areálu stoupají, ve zbytku Evropy je hlášen pokles stavů. Proto je v současnosti špaček považován za ubývající druh, populace čítají přes 23 milionů párů.
V ČR hnízdí na celém území, nejhojnější je v nížinách až pahorkatinách, vzácně vystupuje až vysoko do hor max. 1290 m. n. m. v Krkonoších v dutých sloupech lyžařského vleku. Početnost u nás velice mírně stoupá, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 0,9-1,8 milionu párů.
V ČR hnízdí na celém území, nejhojnější je v nížinách až pahorkatinách, vzácně vystupuje až vysoko do hor max. 1290 m. n. m. v Krkonoších v dutých sloupech lyžařského vleku. Početnost u nás velice mírně stoupá, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 0,9-1,8 milionu párů.
Reklamy