Rubriky
zajímavosti

Strnad obecný

Ještě v poválečných letech patřil zpěv strnada obecného neodmyslitelně k české krajině. Vždyť šlo o jednoho z nejběžnějších ptáků hnízdícího snad na každé mezi. S rozoráním mezí a vybudováním scelených lánů se však stavy strnadů mnohonásobně snížily. Dnes jen těžko odhadnout kolikrát, protože z dřívějších dob neexistují žádné podrobnější kvantitativní údaje. Sám odhaduji dnešní stav sotva na 1/50 původních počtů.

strnad obecný

Ostatně podobný osud potkal i další dva druhy strnadů – strnada zahradního a lučního, ale i skřivana polního, koroptev, křepelku a řadu dalších ptáků.Na rozdíl od většiny zpěvných ptáků přednáší strnad obecný svou písničku vytrvale i v parných letních dnech, třeba v pravé poledne. Jeho hnízdění se totiž nezřídka protáhne až do srpna, protože mívá velmi vysoké ztráty při hnízdění. Hnízdí totiž na zemi, hnízda nebývají příliš ukrytá, a tak se stávají snadnou kořistí predátorů.Ve zpěvu strnada obecného existují dvě varianty. Běžnější je písnička s poslední slabikou tázavou, místy však někteří ptáci končí klesající slabikou. V takovém případě pak zpěv vzdáleně připomíná strnada zahradního, jehož zpěv tvoří všehovšudy jen tři čtyři slabiky s poslední slabikou vždy sníženou. Pro srovnání si oba druhy poslechněte.

Strnad zahradní je dnes u nás velmi vzácným ptákem. V mizivém počtu se udržel jen v nemnoha útočištích především v Českém Středohoří, a jak jsme s překvapením zjistili, v rozryté krajině na výsypkách pod Krušnými horami. Strnad zahradní je velice krásně vybarvený ptáček. Sameček na rozdíl od strnada obecného, který je citrónově žlutý, je skořicově hnědý s šedou hlavou, s červeným zobáčkem a výrazným žlutým okružím okolo oka.

Zdá se, že s pomalým ozdravováním naší krajiny, hlavně snížením používaných chemických prostředků v zemědělství, se ptákům žijícím v otevřené krajině začíná přece jen blýskat na lepší časy. Opět jsou častěji slyšet křepelky, místy se výrazně zlepšil stav koroptví a i zpěv strnada obecného je slyšet častěji.

Základní údaje

Strnad obecný (Emberiza citrinella). Velikosti vrabce, má světle rezavohnědý kostřec a bílé okraje vnějších ocasních per. Původně obyvatel lesostepí, nyní v zemědělské krajině s křovinatými mezemi a v alejích podél silnic. Stálý a částečně tažný. Hnízdo staví většinou na zemi. Mláďata krmí hmyzem; jinak v potravě převažuje rostlinná složka tvořená hlavně semeny.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..