Reklamy
Popis
Sameček má zelenavě šedou hlavu s černými proužky. Světle žlutý oční kroužek, vous a hrdlo. Kostřec a spodina těla jsou skořicově hnědé. Křídla, ocas a hřbet tmavěji hnědé s černými podélnými skvrnami. Samice a mladí ptáci mají zbarvení bledší, na temeni a hrudi jsou tmavě podélně proužkovaní. Ve všech šatech je jedním z nejdůležitějších poznávacich znaků žlutý kroužek kolem oka a načervenalý zobák.
Ekologie
Překladem z latinského hortulana dostal přízvisko zahradní, ale v zahradách nehnízdí. V nejlepším případě v sadech a vinicích. Oblíbil si zemědělskou krajinu s poli, stromořadími kolem cest, remízky a teplé stráně s keři. Hnízdí i na okrajích světlých lesů, od května do července 2x ročně. Hnízdo staví samička na zemi nebo těsně nad ní, většinou ze suchých trav, kořínků, žíní a chlupů. Na 4-5 bělavých až narůžovělých vajíčkách s šedavými skvrnkami a řidce roztroušenýmí tečkami a čárkami sedí sama a sameček ji krmí. Strnad zahradní bývá v době hnízdění značně plachý. Živí se semeny, výhonky trav a hmyzem.
Rozšíření
Z Evropy se jeho areál táhne do Mongolska a jižním pruhem přez Kavkaz do Afganistánu. Strnad zahradní je stěhovavý a jeho zimoviště leží převážně ve východní Africe. Putuje tam zpravidla jednotlivě a v noci. Zpět se vrací koncem dubna a začátkem května.
Rozšíření v ČR
Rozšíření i početnost tohoto druhu u nás podléhá značným změnám. První hnízdění bylo zjištěno kolem roku 1860 u Benešova n. Ploučnicí. Do roku 1880 již hnízdil běžně v nižších polohách severních a severozápadních Čech. Největšího rozšíření i početnosti dosáhl kolem poloviny minulého století, kdy byl místy nejhojnějším druhem strnada. Koncem 50. let se početnost začala silně zmenšovat, v 70. letech byl již považován za vzácný druh. Úbytek pokračoval i nadále, v letech 1985-89 u nás hnízdilo 200-300 párů, v letech 2001-03 jen 80-160 párů. V současnosti se vyskytuje převážně v nížinách a pahorkatinách, do hor vystupuje jen vyjímečně.
Do střední Evropy začal pronikat v 19. století, zpočátku početnost silně stoupala. V posledních zhruba 40 letech však došlo k výraznému úbytku stavů. Celoevropské populace čítají přes 5,2 milionu párů, jsou hodnoceny jako ztenčené a nadále klesající.
Do střední Evropy začal pronikat v 19. století, zpočátku početnost silně stoupala. V posledních zhruba 40 letech však došlo k výraznému úbytku stavů. Celoevropské populace čítají přes 5,2 milionu párů, jsou hodnoceny jako ztenčené a nadále klesající.
Význam
V Červeném seznamu ČR je v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.
Reklamy