Reklamy
Rozpětí: 90-125 cm.
Vejce (data z ČR a SR).
Výška x šířka: 51-59×40-44 mm.
Hmotnost: 35-59 g.
Vejce (data z ČR a SR).
Výška x šířka: 51-59×40-44 mm.
Hmotnost: 35-59 g.
Popis
Pták téměř velikosti krocana, tmavý, hruď leskle modrozelená. Delší zakulacený ocas. Samice je menší, červenohnědá, na hrudi má rezavou skvrnu.
Ekologie
Tetřev hlušec k životu potřebuje rozsáhlé, nejčastěji jehličnaté lesy, s roztroušenými volnými plochami. Důležité jsou porosty bobulonosných keřů a bylin, které poskytují potravu i úkryt.
V březnu začíná tok. Od dubna samice snáší do hnízda, které bývá na zemi, nejčastěji u paty stromu 5-10 vajec. Sedí na nich 26-28 dní, většinou hned první den mláďata hnízdo opouštějí a jsou odvedena na místa s dostatkem potravy. Samice jim pouze potravu odhrabává, mláďata se od začátku živí sama. Rostou velmi rychle, ve stáří 14 dní již uletí dlouhou vzdálenost. Plně se opeří ve stáří 30-40 dní, do podzimu zůstávají se samicí a na zimu se rozdělí do hejnek podle pohlaví. V přírodě byl prokázán nejvyšší věk 12 let, v zajetí více než 18.
Od podzimu do jara se živí jehličím a pupeny stromů. Po zbytek roku požírá různé bobule a další plody, i lístky a výhonky rostlin. Menší část potravy tvoří hmyz a drobní bezobratlí, pouze u mláďat živočišná potrava převažuje. Potravu v žaludku pomáhají rozmělňovat požírané kamínky (max.až 615 kusů a hmotnost přes 40 g).
V březnu začíná tok. Od dubna samice snáší do hnízda, které bývá na zemi, nejčastěji u paty stromu 5-10 vajec. Sedí na nich 26-28 dní, většinou hned první den mláďata hnízdo opouštějí a jsou odvedena na místa s dostatkem potravy. Samice jim pouze potravu odhrabává, mláďata se od začátku živí sama. Rostou velmi rychle, ve stáří 14 dní již uletí dlouhou vzdálenost. Plně se opeří ve stáří 30-40 dní, do podzimu zůstávají se samicí a na zimu se rozdělí do hejnek podle pohlaví. V přírodě byl prokázán nejvyšší věk 12 let, v zajetí více než 18.
Od podzimu do jara se živí jehličím a pupeny stromů. Po zbytek roku požírá různé bobule a další plody, i lístky a výhonky rostlin. Menší část potravy tvoří hmyz a drobní bezobratlí, pouze u mláďat živočišná potrava převažuje. Potravu v žaludku pomáhají rozmělňovat požírané kamínky (max.až 615 kusů a hmotnost přes 40 g).
Rozšíření
Tetrao urogallus urogallus obývá v roztříštěném areálu celou Evropu mimo Pyrenejského poloostrova a východních a jižních Karpat (tam ho zastupují ssp. T. u. taczanowskii a T. u. rudolfi). Areál dál pokračuje až do severozápadní Sibiře. Stálý druh, z některých oblastí jsou známy jarní a podzimní přelety za potravou – častější u severnějších populací. Z okolních zemí žije v Německu 750-1500 „párů“, v Polsku do 500, na Slovensku 500-700, v Rakousku 7000-10000.
U nás v minulosti obýval i lesy v nižších polohách. V současnosti žije asi 90% tetřevů v oblasti Šumavy, zbytkové populace jsou v Slavkovském lese, v Beskydech, Jeseníkách a Králickém Sněžníku. Počty tokajících kohoutů u nás pravděpodobně nejsou vyšší, než 150 kusů.
U nás v minulosti obýval i lesy v nižších polohách. V současnosti žije asi 90% tetřevů v oblasti Šumavy, zbytkové populace jsou v Slavkovském lese, v Beskydech, Jeseníkách a Králickém Sněžníku. Počty tokajících kohoutů u nás pravděpodobně nejsou vyšší, než 150 kusů.
Význam
V minulosti velice ceněná trofejní zvěř. U nás je od roku 1988 celoročně hájen, od roku 1996 nemůžou být na lov udělovány ani výjimky. Max. počet byl loven kolem roku 1910 a to 1600-1800 kohoutů ročně.
Reklamy