Velikost
Délka: M 49-58 cm, F 40-45 cm.
Hmotnost: M 1100-1800 g, F 740-1050 g.
Hmotnost: M 1100-1800 g, F 740-1050 g.
Rozpětí:65-80 cm.
Vejce.
Výška x šířka:46-56×33-39 mm.
Hmotnost:33-36 g.
Vejce.
Výška x šířka:46-56×33-39 mm.
Hmotnost:33-36 g.
Popis
Samec je černý s bílou páskou přes křídlo. Vnější ocasní pera má lyrovitě zahnutá. Nad okem sytě červené lysé plochy. Samice je rezavohnědá, tmavě kropenatá.
Ekologie
Tetřívkům vyhovují lesy střídané s volnými plochami, pastviny s roztroušenými remízky, oblíbená jsou i rašeliniště. Žije v polygamii. Od března probíhá na stálých tokaništích tok. Ten probíhá na zemi na volných prostranstvích. Kohoutci se ozývají ostrým hlasem, spouštějí křídla a roztahují ocas. Vyskakují do výšky,nebo i povyletují a předvádějí se samičkám,které jsou na okrajích tokaniště. Nejúspěšnější samci se spáří s naprostou většinou samic.
V květnu až červnu samice snáší 6-10 vajec do hnízda, které je jenom důlkem v zemi pod vegetací. Mláďata se líhnou po 25-27 dnech a hned po oschnutí opouštějí hnízdo. Vyvíjejí se velmi rychle, od druhého dne si sama hledají potravu. Ve stáří 1 týdne už poletují, ve 2 týdnech jsou schopna delších přeletů. Rodinky se drží pohromadě do srpna až září,pak se rozdělují do hejnek podle pohlaví. Pohlavně dospívají po 10 měsících, zatím nejdelší dosažený věk je 5,5 roku.
Potrava je z větší části rostlinná – plody, semena, pupeny, výhonky i listy. Živočišná potrava převažuje hlavně na jaře a u mláďat. Skládá se hlavně z hmyzu a pavouků.
V květnu až červnu samice snáší 6-10 vajec do hnízda, které je jenom důlkem v zemi pod vegetací. Mláďata se líhnou po 25-27 dnech a hned po oschnutí opouštějí hnízdo. Vyvíjejí se velmi rychle, od druhého dne si sama hledají potravu. Ve stáří 1 týdne už poletují, ve 2 týdnech jsou schopna delších přeletů. Rodinky se drží pohromadě do srpna až září,pak se rozdělují do hejnek podle pohlaví. Pohlavně dospívají po 10 měsících, zatím nejdelší dosažený věk je 5,5 roku.
Potrava je z větší části rostlinná – plody, semena, pupeny, výhonky i listy. Živočišná potrava převažuje hlavně na jaře a u mláďat. Skládá se hlavně z hmyzu a pavouků.
Rozšíření
Tetrao tetrix tetrix – obývá kontinentální Evropu a severní Sibiř po Ochotské moře. V Evropě početnost směrem k západu ubývá, od Francie dál se nevyskytuje. Od 50.let minulého století je v celé Evropě patrné snižování početnosti. Ze sousedních zemí žije největší populace v Rakousku, asi 10-14 tisíc samců, v Polsku 3-6 tisíc samců, v Německu 1600-2200 samců, na Slovensku toká asi 200-300 samců.
V ČR dosáhl tetřívek největší početnosti kolem roku 1910,ještě kolem roku 1950 se vyskytoval na většině území, v současnosti je rozšířený převážně v pohraničních pohořích.Populacím tetřívků prospívá velkoplošné odlesnění a tak např.v 70.letech min. století byl zaznamenán dočasný vzestup počtů na imisemi poškozených vrcholových partiích Krušných a Jizerských hor. Podobná situace nastala i v některých vojenských prostorech. V roce 2000 byly počty samců na našem území 800-1000 kusů.
V ČR dosáhl tetřívek největší početnosti kolem roku 1910,ještě kolem roku 1950 se vyskytoval na většině území, v současnosti je rozšířený převážně v pohraničních pohořích.Populacím tetřívků prospívá velkoplošné odlesnění a tak např.v 70.letech min. století byl zaznamenán dočasný vzestup počtů na imisemi poškozených vrcholových partiích Krušných a Jizerských hor. Podobná situace nastala i v některých vojenských prostorech. V roce 2000 byly počty samců na našem území 800-1000 kusů.
Význam
V minulosti ceněná lovná zvěř,v současnosti se už neloví.