Rubriky
Uncategorized @cs

Ťuhýk šedý

Velikost

24-26 cm, váha 65 g

Popis

Ťuhýk šedý je největší ze všech ťuhýků. Má silný zobák s hákovitě zahnutou horní čelistí, na níž je zejk. Zejk je ostrý výběžek na horní čelisti zobáku a jemu odpovídá zářez na hraně dolní čelisti. Slouží k usmrcení kořisti stiskem do týla a tím k rozdělení krčních obratlů. Zejk mají kromě všech ťuhýků už jen sokolovití dravci. Obě pohlaví mají šedě zbarvený hřbet, bílé břicho, černá tupá křídla, černý ocas s bílým lemem a černou masku přes oči, nad níž je bílý nadoční proužek. Bílé zrcátko v křídle je dvojdílné (na ručních a loketních letkách), vzácně se vyskytují jedinci s jedním zrcátkem (jen na ručních letkách), a připomínají tak ťuhýka menšího (Lanius minor). Temeno je podle rasy světleji či tmavěji šedé, nikdy však černé. Boky jsou šedobílé, u samic jemně proužkované a západoevropská varieta (meridionalis) má na nich červenavý nádech. Mláďata jsou svrchu šedohnědá, na prsou a bocích šedohnědě vlnkovaná.

Ekologie

Preferuje otevřené oblasti s roztroušenými stromy a keři, polní lesíky, vzácněji okraje lesů, raději vlhčí a výše položené oblasti. Hnízdí od dubna do června 1x ročně. Velké pevné hnízdo ze suchých větviček, stonků, kořínků a mechu stavějí oba ptáci a vystýlají je rostlinnou vlnou, peřím a srstí. Je umístěno ve výšce 3-10 m, často po několik let v tomtéž keři nebo stromě. Na snůšce 5-7 šedozelených, rovnoměrně hnědě kropenatých vajec, se rodiče v sezení střídají. V době krmení mláďat je jejich potravou převážně hmyz. Dospělý ťuhýk šedý však zdolá i kosa a mladého potkana, napadá i koroptve polní (Perdix perdix) a unese v zobáku vrabce. Kořist nemusí být vždy napíchnuta na trny, jak je u ťuhýků obvyklé, ale ptáci ji často zavěšují do vidlic větví v okolí hnízda.

Možné záměny

V našich podmínkách je možná záměna s ťuhýkem menším (Lanius minor) – rozdíly viz tam.

Rozšíření

Obývá Evropu na jih po Maďarsko a Rumunsko, severní část Asie a většinu Kanady. Je částečně tažný, ptáci ze severu migrují do jižních částí areálu, někteří však i zimují.

Rozšíření v ČR.

Hnízdí nepříliš hojně na většině území mimo hor, kde jen zřídka vystupuje nad 900 m.n.m. Od 70. let minulého století se početnost mírně zvyšovala, tento trend se v posledních letech zastavil, v letech 2001-2003 u nás hnízdilo 1-2 tisíce párů.
Celoevropské populace jsou po výkyvech početnosti na konci minulého století považovány za ztenčené, čítají přes 250 tisíc párů.

Význam

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..